|
[[Soubor:1977 Hitchhiker-Luxemburg-1977.jpg|thumbnáhled|371px|Stopující dívka v [[Lucembursko|Lucembursku]], [[1977]]]]
'''Autostop''' je forma [[doprava|dopravy]], při níž se cestující přepravující za pomoci dopravních prostředků cizích osob, které jim dobrovolně zastavují. Stopovat lze stáním při okraji silnice s upaženou rukou či cedulí s destinací.<ref>{{Citace Dalšíelektronické možnostímonografie
| jepříjmení osobní= dotazováníČejková
| sejméno řidičů= napříkladSimona
| natitul čerpacích= stanicích.Rizika Zájemci o autostopspojená se říká [[stopař]]. stopováním
| url = http://www.policie.cz/clanek/rizika-spojena-se-stopovanim.aspx
| datum vydání = 2009
| datum přístupu = 2017-06-03
| vydavatel = [[Policie České republiky]]
}}</ref> Další možností je osobní dotazování se řidičů například na čerpacích stanicích. Zájemci o autostop se říká [[stopař]].
Svezení předem dohodnuté (například přes internet nebo po domluvě se společně dojíždějícími kolegy nebo sousedy) se nenazývá ''autostop'', ale [[spolujízda]] (anglicky ''shared ride'', německy ''mitfahrt'').
== Motivace a platba ==
V mnoha zemích je zvykem, že stopaři jsou svezeni zadarmo z mezilidské solidarity. Přínos pro řidiče spočívá především v mezilidském kontaktu – možnost povídat si s někým za jízdy, odvrácení možnosti mikrospánku atd. Přesto, že je stopování oblíbené zejména mezi [[student]]y s nízkými příjmy (případně [[tramp|trampy]] či spořivými [[výlet|výletníky]]), motivace nemusí být jen v ušetření financí. Jedná se zároveň o formu dobrodružství a výstupu z komfortní zóny, což zpravidla přináší nepředvídatelné zážitky. Člověk tak na cestách pozná mnoho nových lidí a získá kontakty z různých konců světa. Stopařům zastavují převážně ti řidiči, kteří sami v nějakém období života cestovali stopem. V chudších zemích je pak také stopování využíváno sociálními skupinami s nízkými příjmy.
V některých zemích je obvyklé za autostop řidiči zpravidla mírnou částku platit, z čehož pak vyplývá i větší iniciativa řidičů, kteří častěji svezení sami nabízejí. Autostop pak doplňuje další běžné formy nelinkové nebo částečně linkové veřejné dopravy, provozované často [[mikrobus]]y nebo [[dodávkový automobil|dodávkovými automobily]] ([[sdílené taxi]]), nebo s nimi splývá. Také [[autobus]]y při některých formách linkové dopravy standardně zastavují cestujícím stopujícím mimo zastávky. Dle českého právního řádu může být platba při autostopu vyhodnocena jako neoprávněné provozování [[taxislužba|taxislužby]], [[veřejná doprava|veřejné dopravy]] nebo individuální [[smluvní doprava|smluvní dopravy]] ([[příležitostná jízda]]) bez patřičné koncese nebo povolení podle [[Zákon o silniční dopravě|Zákona o silniční dopravě]] a bez řádného vyúčtování a zdanění. ▼
Specifickými případy autostopu je [[Zastavování vozidel|zastavování jiných vozidel]] v případě nouze: při [[dopravní nehoda|dopravní nehodě]] nebo poruše vlastního automobilu, při náhlé potřebě [[první pomoc]]i, odvozu k lékařskému ošetření nebo jakékoliv jiné akutní pomoci. Účelem stopování pak může být buď odvoz stopujícího (nebo [[Vlečení|odvlečení]] jeho vozidla) do místa, kde najde pomoc, nebo vyžádání přímé pomoci zastavovaného u místa zastavení. ▼▲V některých zemích je obvyklé za autostop řidiči zpravidla mírnou částku platit, z čehož pak vyplývá i větší iniciativa řidičů, kteří častěji svezení sami nabízejí. Autostop pak doplňuje další běžné formy nelinkové nebo částečně linkové veřejné dopravy, provozované často [[mikrobus]]y nebo [[dodávkový automobil|dodávkovými automobily]] ([[sdílené taxi]]), nebo s nimi splývá. Také [[autobus]]y při některých formách linkové dopravy standardně zastavují cestujícím stopujícím mimo zastávky. Dle českého právního řádu může být platba při autostopu vyhodnocena jako neoprávněné provozování [[taxislužba|taxislužby]], [[veřejná doprava|veřejné dopravy]] nebo individuální [[smluvní doprava|smluvní dopravy]] ([[příležitostná jízda]]) bez patřičné koncese nebo povolení podle [[Zákon o silniční dopravě|Zákona o silniční dopravě]] a bez řádného vyúčtování a zdanění.
▲Specifickými případy autostopu je [[Zastavování vozidel|zastavování jiných vozidel]] v případě nouze: při [[dopravní nehoda|dopravní nehodě]] nebo poruše vlastního automobilu, při náhlé potřebě [[první pomoc]]i, odvozu k lékařskému ošetření nebo jakékoliv jiné akutní pomoci. Účelem stopování pak může být buď odvoz stopujícího (nebo [[Vlečení|odvlečení]] jeho vozidla) do místa, kde najde pomoc, nebo vyžádání přímé pomoci zastavovaného u místa zastavení.
== Rizika autostopu ==
{{Vlastní výzkum|část}}
[[FileSoubor:Hitchhiker's gesture.jpg|thumbnáhled|rightvpravo|Gesto užívané k zastavování automobilů]]
Je dobré stopovat na místě, kde [[řidič]] může bezpečně zastavit, aniž by omezoval nebo ohrozil dopravu a neměl problém s rozjezdem (tedy ne v kopci, ne v zatáčce, ne tam kde se jede příliš rychle, ne v připojovacím ani odbočovacím pruhu atd.).
Stopaři se mnohdy snaží zastavovat auta v místech, kde je zastavování zakázáno nebo z jiného důvodu nevhodné. Vystavují tak řidiče, který by jim zastavil, riziku postihu za porušení pravidel provozu, a mohou tím způsobit ohrožení provozu. Stopováním na [[silnice pro motorová vozidla|silnici pro motorová vozidla]] nebo na [[dálnice|dálnici]] stopař porušuje i zákaz vstupu chodců na tyto komunikace.
Stopování s sebou nese specifická bezpečnostní rizika plynoucí z toho, že řidič se stopařem se vzájemně neznají. Řidič tak může stopaře (stopařku) například odvézt na jiné než žádané místo, například na odlehlé místo, a tam jej [[znásilnění|znásilnit]], [[pohlavní zneužití|pohlavně zneužít]], [[loupež|oloupit]] nebo třeba i [[vražda|zabít]]. Rovněž řidič se může obávat, že stopař, zejména je-li silnější nebo je-li jich víc, jej může okrást (v krajním případě i o vozidlo) nebo jinak poškodit – počínaje již možností znečištění vozu špinavým oděvem. Vzhledem k různé mentalitě a různé míře kriminality se tedy úspěšnost a obvyklost autostopu v různých zemích i oblastech velmi liší. V západní Evropě, ale i v Česku, Polsku, Chorvatsku apod. je pravděpodobnost špatné zkušenosti se zneužitím jak od řidiče tak od stopaře téměř nulová.
== LiteraturaOdkazy ==
=== Reference ===
<references />
=== Literatura ===
* [[Jiří Svoboda (cestovatel)|Jiří Svoboda]]: ''Autostopem kolem světa I–V.'' vydáváno 1979–1997
* {{Citace monografie
* Hoferek Peter: [https://elist.sk/obchod/okolo-sveta-palcom-tlacena/ ''Okolo sveta s palcom hore''], Elist 2016, <nowiki>ISBN 978-80-972108-6-1</nowiki>
=== Související články ===
* [[Spolujízda]]
* [[Taxislužba]]
* [[Dolmuš]], [[Maršrutka]], [[Radiobus]]
=== Externí odkazy ===
* {{Commonscat}}
* [http://dusan.pc-slany.cz/stop/ Rady a povídání o autostopu]
| 