Kosovská osvobozenecká armáda: Porovnání verzí

Smazaný obsah Přidaný obsah
značky: školní IP editace z Vizuálního editoru
Bez shrnutí editace
značky: možný vandalismus editace z Vizuálního editoru
Řádek 19:
}}
[[Soubor:Kla members.jpg|thumb|Členové Kosovské osvobozenecké armády]]
'''Kosovská osvobozenecká armáda''' (albánsky: ''Ushtria Çlirimtare e Kosovës'') '''(UÇK)''' byla separatistická a teroristická<ref>http://globalsecuritystudies.com/NATO%20and%20the%20KLA%20TWO.pdf</ref> organizace kosovských [[Albánci|Albánců]], účastnící se [[Válka v Kosovu|války v Kosovu]]. Jejímž cílem byla nezávislost Kosova na [[Srbsko|Srbsku]]. Má na svědomí řadu genocid, válečných zločinů a to včetně prodeje orgánů <ref>{{Citace elektronického periodika|titul=EU hat Beweise für Organhandel während Kosovo-Konflikts: Serbien-Kosovo-EU-Untersuchung-Verbrechen-Justiz - WELT|periodikum=DIE WELT|url=https://www.welt.de/newsticker/news1/article130676954/EU-hat-Beweise-fuer-Organhandel-waehrend-Kosovo-Konflikts.html|datum přístupu=2016-11-25}}</ref> válečných zajatců.<ref>{{Citace monografie|příjmení=Faustum CZ|titul=Uloupené Kosovo (zakázaný dokument ČT)|url=https://www.youtube.com/watch?v=f-tgn9ZljTM}}</ref> (to podle srbských zdrojů, ale žádná z těch informací nikdy nebyla pověřena mezinárodním soudem). V roce [[1999]] byla organisace transformována na [[Kosovský ochranný sbor]].
 
== Situace do roku 1995 ==
 
Kořeny UÇK leží v kruzích radikálně zaměřených emigrantů po roce [[1981]], kteří především ve [[Švýcarsko|Švýcarsku]] a [[Německo|Německu]] vytvořili vlivnou diasporu. Po zrušení kosovské autonomie roku [[1990]] se tytozačaly kruhyvytvořit radikalizovalyprvní myšlenky o separaci od Jugoslavie. Část umírněnějších představitelů se přidala k politické platformě [[Ibrahim Rugova|Ibrahima Rugovy]], tvrdé jádro však odmítalo uznat stranu legalizovanou Srby a začalo připravovat ozbrojený odboj.<ref name="girgle">Patrik Girgle, Kosovo - stručná historie států, Nakladatelství Libri 2006</ref> Roku [[1993]] došlo v Drenici k setkání emigrantský špiček kosovských [[Albánci|Albánců]] s radikály v Kosovu a byla dohodnuta příprava gerilové války. Uzavření [[Daytonská dohoda|Daytonské mírové smlouvy]]<ref>[http://www.globalpolitics.cz/clanek/jak-z-balkanu.html Martina Ličková: ''Jak z Balkánu?'']</ref> v prosinci [[1995]], v níž bylo [[Kosovo]] potvrzeno jako nedílná součást [[Srbsko|Srbska]], znamenal pro kosovsko-albánské radikály šok. Došlo k zformování elity tzv. domácího křídla, jejímž představitelem se stal [[Hashim Thaci]].
 
== Vznik UÇK ==
 
21. dubna [[1996]] zastřelil v [[Priština|Prištině]] Srb Zlatko Janković albánského studenta Armenda Daciho za pokus o krádež automobilu. 22. dubna byli v kavárně v Dečani maskovanými muži zastřeleni tři [[Srbové]], téhož dne došlo k dvěma útokům na srbské policisty, z nichž jeden byl zabit a dva těžce zraněni. K odpovědnosti za tyto akce se přihlásila faxy do té doby neznámá organisaceorganiyace - '''UÇK'''. Podle některých zdrojů vytvořila UCK malá skupina kosovskoalbánských emigrantů ve [[Švýcarsko|Švýcarsku]], podle jiných vznikla v Makedonii, kde poprvé zaútočila již roku 1993. V roce 1995 tuto organisaci tvořily dva proudy: ultranacionalisté a maoisté. K prvním patřili příslušníci rodinných klanů svázaných s tradicí [[21. Waffen-Gebirgs Division der SS „Skanderbeg“ (albanische Nr. 1)|Skanderbegovy divize SS]], druhá marxistická skupina byla dříve podporována stalinistickým režimem v [[Tirana|Tiraně]].<ref>Jiří Dienstbier, Daň z krve, Nakladatelství Lidové noviny, 2002</ref> Postupně začalo docházet k ozbrojeným atentátům na srbské policejní stanice, vozy, představitele srbské komunity i Albánce spolupracující s oficiálními srbskými místy a dalším teroristickým aktům. V této době působily v Kosovu ještě další albánské teroristické skupiny, které byly založeny již dříve na klanové nebo občinové bázi a které se později s UÇK spojily.
 
== Financování UÇK ==
Po občanské válce v Albánské republice v roce 1997 a neuspěšnému pokusu o převrat v roce 1998, situace byla velmi nestabilní, tím padem došlo k možnosti vzít zbraně a bojovat za svobodu. Podle některých zdrojů (srbských nebo ruských) občanská válka byla organizovana CIA a albanskými tajnými služby, však nikdy tyto informace nebyly potvrzení.
 
Již od vzniku UÇK docházelo k jejímu propojování s mezinárodními zločineckými aktivitami albánské emigrace ve [[Švýcarsko|Švýcarsku]], v [[Itálie|Itálii]], v [[Německo|Německu]] a dalších zemích.<ref>Jiří Dienstbier, Daň z krve, Nakladatelství Lidové noviny, 2002 </ref><ref>[http://www.messin.estranky.cz/clanky/balkan/kosovo41 Nevhodné zprávy: ''Kosovo - ráj pro gangstery'']</ref><ref>http://www.serbianna.com/press/008.shtml</ref><ref>Nožina, Miroslav: Mezinárodní organizovaný zločin v České republice, ISBN 80-7312-018-6, str. 133</ref> Když došlo po rozpadu bývalé [[Jugoslávie]] k odklonu tzv. Balkánské cesty pro pašování drog ze [[Střední východ|Středního východu]] z dosavadní "severní trasy" na "jihozápadní trasu" vedoucí z [[Turecko|Turecka]] přes [[Makedonie|Makedonii]], jižní [[Srbsko]], [[Kosovo]] a [[Albánie|Albánii]], kosovsko-albánské gangy získaly postupně kontrolu nad tímto „obchodem.“ Koncem 90. let ovládali [[Albánci]] odhadem již 80 % evropského obchodu s heroinem, který z 90 % přecházel přes [[Kosovo]]. Kromě obchodu s drogami se zločinecké kosovsko albánské podsvětí zabývalo a stále zabývá i obchodem se zbraněmi, kradenými auty a s organisováním prostituce po celé [[Evropa|Evropě]]. Struktura kosovsko-albánské mafie byla a je hierarchicky rodová a klanová s tuhou vnitřní disciplínou, na podobném principu se organizovala rovněž UÇK, jejíž propojení s kriminální mafií je zdokumentované. V tomto propojení se prolínají záležitosti politické, v níž jsou zájmy o samostatnost Kosova, se zájmy ekonomickými, v nichž jde o upevnění moci a kontroly nad výnosnými ilegálními obchody.<ref name="messin">[http://www.messin.estranky.cz/clanky/balkan/kosovo77 Nevhodné zprávy: Odhadování ''celkového počtu obětí kosovské války: Osm let nepřesností'']</ref>
 
== Občanská válka v Kosovu 1997 - 1999 ==
Řádek 63 ⟶ 62:
| strany = 213
| jazyk = srbština
}}</ref> Jen v období od 11. do 14. září 1997 se přihlásila k přepadení dvanácti policejních stanic. 20. listopadu zavraždila albánského poslance jugoslávského parlamentu. Jednotky UÇK byly cvičeny zejména v sousední [[Albánie|Albánii]].Policejní jednotky nedokázaly na tento tlak UÇK účinně odpovědět, avšak bělehradské orgány stále váhaly s nasazením vojenských sil.
 
Vliv a moc Kosovské osvobozenecké armády mezitím prudce rostla. ZatímcoV rokuroce [[1997]] měla organizace jen okolo stovky bojovníků,. jižK ohlavnímu anináboru nebojovníků rokdo pozdějiKosovské dokázalaosvobozenecké pořizovatarmády raketometydošlo zmezi [[Německo|Německa]]březnem a protitankové střely zčervnem [[Čínská lidová republika|Číny1998]].<ref name="BB-318">{{Citace monografie
| příjmení = Ramet
| jméno = Sabrina
| odkaz na autora =
| titul = Balkan Babel – The disintegration of Yugoslavia from the Death of Tito to fall of Milošević
| vydavatel = Westview Press
| místo =
| rok = 2002
| počet stran = 426
| kapitola =
| strany = 318
| isbn = 0-8133-3905-7
| jazyk = angličtina
| kapitola =
| jazyk = angličtina }}</ref> K hlavnímu náboru bojovníků do Kosovské osvobozenecké armády došlo mezi březnem a červnem [[1998]]<ref name="BB-318"/> Díky stále rostoucímu počtu lidí dokázala UÇK získávat kontrolu nad rozsáhlými částmi Kosova, odkud byla postupně odstraňována jugoslávská správa. V polovině roku [[1998]] se jednalo již o 40 % území oblasti.<ref name="BB-318"/> Bělehrad v průběhu roku ztratil kontrolu nad hlavními silničními a železničními tahy v Kosovu. Nárůst vlivu Kosovské osvobozenecké armády oslabil pozici [[Ibrahim Rugova|Ibrahima Rugovy]], který se pokoušel se [[Slobodan Milošević|Slobodanem Miloševićem]] vyjednat lepší uspořádání autonomní oblasti v rámci [[SRJ|Jugoslávie]].
| strany = 318
| jazyk = angličtina }}</ref> K hlavnímu náboru bojovníků do Kosovské osvobozenecké armády došlo mezi březnem a červnem [[1998]]<ref name="BB-318"/> Díky stále rostoucímu počtu lidí dokázala UÇK získávat kontrolu nad rozsáhlými částmi Kosova, odkud byla postupně odstraňována jugoslávská správa. V polovině roku [[1998]] se jednalo již o 40 % území oblasti.<ref name="BB-318"/> Bělehrad v průběhu roku ztratil kontrolu nad hlavními silničními a železničními tahy v Kosovu. Nárůst vlivu Kosovské osvobozenecké armády oslabil pozici [[Ibrahim Rugova|Ibrahima Rugovy]], který se pokoušel se [[Slobodan Milošević|Slobodanem Miloševićem]] vyjednat lepší uspořádání autonomní oblasti v rámci [[SRJ|Jugoslávie]].
 
Příslušníci Kosovské osvoboznecké armády rozpoutali násilnosti nejen vůči jugoslávským bezpečnostním silám, ale také i proti nealbánskému obyvatelstvu. Množily se násilné činy a únosy. Dle informací jugoslávských bezpečnostních složek bylo jen do října [[1998]] uneseno okolo 80 lidí srbské národnosti.<ref name="BB-320">{{Citace monografie
| příjmení = Ramet
| jméno = Sabrina
Řádek 93:
| jazyk = angličtina }}</ref>
 
Když však 23. března [[1998]] označil velvyslanec [[Spojené státy americké|USA]] pro [[Balkán]] Robert Gebard na tiskové konferenci v [[Priština|Prištině]] UÇK jako „''nepochybně teroristickou organisaci'',“ president [[Slobodan Milošević|Slobodan Miloševič]] toto prohlášení pochopil jako projev souhlasu USA s eliminací UÇK a nechal zahájit proti této organisaci vojenské akce.<ref name="girgle"/> V průběhu občanské války docházelo k oboustrannému teroru na civilním obyvatelstvu i k oboustrannému vyhánění lidí z domovů<ref name="messin">[http://www.messin.estranky.cz/clanky/balkan/kosovo77 Nevhodné zprávy: Odhadování ''celkového počtu obětí kosovské války: Osm let nepřesností'']</ref> 24. června [[1998]] došlo k tajné schůzce zástupců [[Spojené státy americké|USA]] a UÇK v Juniku, čímž začalo americko-kosovské sbližování. V září došlo k telefonickému rozhovoru [[Madeleine Albrightová|Madeleine Albrightové]] s velitelem UÇK [[Hashim Thaçi|Hashimem Thaçim]], ve kterém americká ministryně zahraničí slíbila referendum o nezávislosti, pokud UÇK dovolí rozmístit vojska [[Severoatlantická aliance|NATO]] v Kosovu.{{Doplňte zdroj}} V tomtéž měsíci zasedala [[Rada bezpečnosti OSN]] i vedení [[Severoatlantická aliance|NATO]], které 13. října dalo Miloševićovi ultimátum, aby stáhl svá vojska z Kosova. To bylo ze strany Bělehradu splněno, ovšem po vyklizení Kosova obsadila většinu jeho území UÇK, která začala terorisovat nealbánské obyvatelstvo.{{Doplňte zdroj}} Po eskalaci teroru UÇK zahájila v lednu [[1999]] jugoslávská armáda další ofenzívu. Po fiasku pro Srby nepřijatelné Rambouilletské smlouvy, podle níž se [[Kosovo]] mělo postupně osamostatnit, začalo v březnu [[1999]] bombardování Kosova i Srbska letectvem států NATO.
 
== Přeměna UÇK ==