Nová scéna (Praha): Porovnání verzí

Přidáno 1 488 bajtů ,  před 2 lety
+ infobox, menší úpravy hesla
(+ infobox, menší úpravy hesla)
{{upravit}}
{{Infobox - divadlo
'''Nová scéna Národního divadla''' je novodobá [[brutalismus|brutalistická]] [[Divadlo (budova)|divadelní budova]], která vznikla v Praze na [[Nové Město (Praha)|Novém Městě]] na [[Národní (Praha)|Národní třídě]] v letech [[1977]]–[[1983]].
| název = Nová scéna Národního divadla v Praze
[[Soubor: | obrázek = Praha Nova Scena.jpg|thumb|Nová scéna [[Národní divadlo|Národního divadla]]]]
| popisek = Nová scéna [[Národní divadlo|Národního divadla]]
| stát = {{vlajka a název|Česko}}
| místo = [[Praha]]
| typ = profesionální divadlo
| zaměření = [[činohra]], [[opera]], [[balet]], [[laterna magika]]
| scény =
| zřizovatel = [[Ministerstvo kultury České republiky]]
| styl = [[brutalismus]]
| architekt = [[Karel Prager]]
| doba stavby = [[1977]]–[[1983]]
| datum otevření =
| přestavby =
| ředitel = [[Jan Burian (režisér)|Jan Burian]] (Národní divadlo)
| umělecký šéf = [[Zdeněk Prokeš (choreograf)|Zdeněk Prokeš]] (Laterna magika)
| loc-map = {{LocMap |Praha
|caption = Národní divadlo na mapě Prahy
|label = '''Nová scéna Národního divadla'''
|background = #FFFFFF
|lon_dir = N
|lat_dir = E
|lat_deg = 50
|lat_min = 4
|lat_sec = 51
|lon_deg = 14
|lon_min = 24
|lon_sec = 49
|width = 250
|relief = 1
|float = center
}}
| adresa = '''Nová scéna'''<br />Národní 1393/4<br />Praha 1, Nové Město<br />112 30 Praha 1
 
'''adresa pro korespondenci:'''
Národní divadlo<br />P.O.BOX 865<br />112 30 Praha 1
| web = http://www.narodni-divadlo.cz
| commons = Nová scéna (Prague)
}}
'''Nová scéna Národního divadla''' je novodobá [[brutalismus|brutalistická]] [[Divadlo (budova)|divadelní budova]], která vznikla v &nbsp;Praze na [[Nové Město (Praha)|Novém Městě]] na [[Národní (Praha)|Národní třídě]] v &nbsp;letech [[1977]]–[[1983]].
== Historie budovy ==
[[Soubor:ND Nová scéna detail 1.jpg|náhled|vlevo|Detail opláštení budovy Nové scény]]
V &nbsp;rámci rozsáhlé [[Rekonstrukce (stavebnictví)|rekonstrukce]] pražského [[Národní divadlo|Národního divadla]], která se uskutečnila v letech 1977 – 1983, se řešil i náročný urbanistický úkol nové zástavby prostoru mezi [[Národní divadlo|Národním divadlem]] a [[klášter voršilek (Praha)|voršilským klášterem]]. O &nbsp;využití nejbližšího okolí historické budovy [[Národní divadlo|Národního divadla]] se uvažovalo už brzo po druhé světové válce, když při obnově starých divadelních budov evropských metropolí, zničených za náletů, docházelo k &nbsp;výrazné modernizaci jejich provozů. Bezprostřední pohyb do celé věci vnesla v &nbsp;roce 1958 nezbytná demolice tzv. Chourových (správně Kaurových) domů, velkého objektu činžákového typu, který stál na Národní třídě mezi budovou [[Národní divadlo|Národního divadla]] a [[klášter voršilek (Praha)|voršilským klášterem]]. Tento prostor, rozšířený postupně především dalšími demolicemi, se pokusilo – za stále se měnících dispozic – zvládnout několik architektů. Po architektonických soutěžích v &nbsp;letech [[1958]] – [[1959]], [[1962]] a [[1964]] byl vypracováním projektu pověřen vítěz obou posledních soutěží [[Bohuslav Fuchs]]. Po jeho smrti v &nbsp;roce 1973 bylo jeho autorské právo převedeno na Státní ústav pro rekonstrukci památkových měst a objektů, který v &nbsp;roce 1976 předložil ke schválení finální plány. Na volném prostranství měly vzniknout tři nové objekty: provozní budova divadla, restaurace a přímo u &nbsp;[[Národní (Praha)|Národní třídy]] budova se společenským sálem. Pro posledně jmenovaný objekt vytvořil architekt [[Karel Prager]] projekt multifunkčního kulturního prostoru.
[[Soubor:ND Laterna Magica.jpg|náhled|Průčelí Laterny Magicy]]
 
V roce 1980, kdy rekonstrukce historické budovy [[Národní divadlo|Národního divadla]] a hlavně výstavba nových budov značně pokročily, se do projektu zapojil scénograf [[Josef Svoboda (scénograf)|Josef Svoboda]] (když před tím zkrachoval jeho projekt nové divadelní budovy pro soubor [[Laterna magika|Laterny magiky]] ve Spálené ulici). Svoboda přišel s protinávrhrem na konečné řešení novostavby divadelní budovy a její následné využití pro [[Laterna magika|Laternu magiku]]. Budova současné Nové scény byla v té době sice již rozestavěná, ale byly provedeny úpravy projektu: zatímco [[Karel Prager]] ve své koncepci sledoval víceúčelovost projektu a prostorovou flexibilitu, Josef Svoboda se [[Zdeněk Kuna|Zdeňkem Kunou]] prosazovali jednoúčelovost pevného, funkčně odpovídajícího kukátkového prostoru. Ideová rada nakonec vybrala k &nbsp;realizaci projekt Svobody a Kuny, kteří však na realizaci požadovali prodloužení lhůty k &nbsp;dopracování náročného projektu. To se nelíbilo městskému výboru komunistické strany, který měl v rozhodování o &nbsp;projektu hlavní slovo, a ten nakonec pověřil realizací Karla Pragera.
 
Jedním z &nbsp;problémů, které změna původního projektu přinesla, byla nutnost zajistit zvukovou izolaci sálu proti hluku z velmi frekventované Národní třídy. To bylo nakonec vyřešeno – na úkor rozměrů interiéru – těžkým fasádním pláštěm s obkladem z kamenných desek ze zeleného kubánského mramoru, před kterým je předsazena stěna z vyfoukaných skleněných tvarovek podle návrhu [[Stanislav Libenský|Stanislava Libenského]]. Těchto nepřehlédnutelných tvarovek, které tvoří typický vzhled budovy Nové scény, je celkem 4306, každá má rozměr 80&nbsp;×&nbsp;60&nbsp;×&nbsp;40 cm a váží cca 40 kg. Průčelí budovy při klášteře voršilek je z velikých tabulí determálního skla. Vstupní hala Nové scény má stěny obložené deskami z kubánského hadce, je zde socha Píseň rodné země od [[Miloš Axman|Miloše Axmana]], ve foyeru je obraz Česká krajina od [[František Jiroudek|Františka Jiroudka]] a reliéf Umění od [[Jan Simota|Jana Simoty]]. Návrhy interiérů vytvořil Karel Prager za spolupráce výtvarníků Martina Sladkého, Zorky Smetanové, Pavla Hlavy, Jaroslava Štursy a Františka Víznera.
 
[[Soubor:Praha, Nové město, Laterna magika v noci II.JPG|thumb|Nová scéna v noci]]