Otevřít hlavní menu

Změny

Přidáno 2 921 bajtů ,  před 2 lety
další odstavce a úpravy
[[Soubor:Ardre Odin Sleipnir.jpg|thumb|[[Ódin]] na svém oři [[Sleipnir|Sleipnim]] na náhrobním reliéfu ze [[Švédsko|švédského]] [[Gotland]]u, [[8. století|8. stol. n. l.]]]]
[[Soubor:0038MAN Poseidon---Zeus.jpg|thumb|[[Zeus]] z Artemísia (kolem [[470 př. n. l.]])]]
 
'''Pohanství''', též '''polyteismus'''{{Doplňte zdroj}} neboneboli '''paganismus''' (původem zod [[Latina|latinského]] [[Přídavné jméno|přídavného jménaslova]] ''paganus'', což znamená „venkovský“) je výrazs používanýpejorativním dnesnádechem užívaný výraz především v [[Křesťanství|křesťanské]] kultuře v podstatě pro veškerá mimo-křesťanská a před-křesťanská [[polyteismusPolyteismus|polyteistická náboženství]] vyznávaná zejména v oblasti [[Evropa|Evropy]] (alea nejenom[[Blízký tam),východ|Blízkého mnohdy označována také pod pojmem '''stará víra''', ''starověrectví'' či ''starověří''východu]]. Jedná se oPohanská [[náboženství]] a [[kult]]y zahrnujícíobecně vždy tvořila víra v různé [[Bůh|bohybožstva]], nadpřirozené [[bytost]]i, přírodní síly a [[duch]]y, duše [[Předek|předků]], démony apod. které vyznávali především staří [[Germáni]], [[Slované]], [[Keltové]], [[Římané]], [[Vikingové]] a jiné národy a kultury.
 
== Obecné užití a výskyt ==
Před přijetím křesťanství vyznávala polyteismus různá starověká etnika, z evropských například [[Germáni]] (a seveřané), [[Slované]], [[Keltové]], [[Římané]] a [[Řekové]], z těch starověkých a biblických to byli Egypťané, [[Kanaán]]ité, [[Babylón|Babyloňané]] atd., nebo vyznavači šamanismu. Termínu se nevyhnuly ani obyvatelé Ameriky. Velké civilizace [[Mayská civilizace|Mayů]], [[Incká říše|Inků]] a [[Aztécká říše|Aztéků]] byly přinuceni přijmout křesťanskou víru španělskými misionáři a [[Conquista|conquistadory]]. Mimo [[křesťanství]] se termín někdy užívá také v [[islám]]u. Prorok [[Mohamed]] při prosazování svých názorů musel čelit zástupům svých nemuslimských odpůrců z řad polyteistů, židů i křesťanů.
 
[[Soubor:Gundestrupkarret2.jpg|thumb|Vnitřní vyobrazení parohatého [[Cernunnos|Cernunna]] na [[Kotlík z Gundestrupu|kotlíku z Gundestrupu]]]]
V souvislosti s užitím slova pohanství může být používáno dalších pojmů jako ''stará víra'', ''mnohobožství'', (pohanské) '''kulty''' a ''pověry'', (pohanská) '''modloslužba''', (pohanské) '''obětnictví''' apod., které naznačují, že víra pohanů má co do činění s nevírou v jednoho Boha a je s ní v rozporu, a že souvisí s polyteistickým uctíváním idolů doprovázené oběťmi (někdy krvavými), nebo že je to víra stará a v tomto smyslu překonaná. Podle obecné víry křesťanů vycházela moc pohanů z temných a nečistých sil, zejména z praktikování magie, zaklínání a čarodějnictví, mimo to zabýváním se tzv. ''hadačstvím'', tj. věštěním budoucnosti či odhalování vůle bohů. Ve všech případech se jedná o praktiky, které jsou po etické stránce v rozporu se zjeveným náboženstvím Písma. Navzdory předsudkům žido-křesťanské kultury se pohané těmito činnostmi skutečně zabývaly. Starověké Řecko bylo poseté chrámy a věštírnami. Staří Slované a Germáni většinou stavěli pro své duchovní potřeby ''sakrální hradiště'' (též ''kultiště''), pečlivě vybrané oplocené místo považované za posvátné a uměle oddělené od ostatního prostoru. Uvnitř mohl být umístěn oltář, posvátné stromy nebo modly bohů. Stavět dřevěné chrámy začaly Germáni a Slované až mnohem později ve středověku. Staří Keltové zřizovaly posvátné háje, ale na rozdíl od ostatních etnik své bohy nezobrazovali, až dokud se nedostali pod přímý vliv antického Říma. Takovým případem je i stříbrný [[kotlík z Gundestrupu]] zachycující keltská (přesněji [[Galové|galská]]) božstva. Jako rituální místo keltských [[druid]]ů často figuruje v moderních romantických představách britský [[Stonehenge]], to je ale mnohem staršího data a k jakým účelům přesně sloužilo (kdy a kým) nebylo prokázáno.
 
== Pohané ==
=== Pohané v Biblibiblických pramenech ===
[[Soubor:Baal thunderbolt Louvre AO15775.jpg|160px|right|thumb|Kamenná stéla s Baalem]]
Slovo „pohan“''pohan'' se v českém překladu [[Bible]] hojně objevuje, ačasto. sloužíSlouží k označení [[Semité|semitských]] národů, [[Řekové|Řeků]], [[Římané|Římanů]] a dalších národů, kteří na rozdíl od [[monoteismus|monoteistických]] [[Židé|Židů]] (a křesťanů) stále vyznávají [[polyteismus]], neboli „mnohobožství“. Ve [[Starý zákon|Starém zákoně]] čelí Izraelité vlivu okolních národů kteří nevyznávají jednoho jediného Boha Židů, ale celou řadu různých božstev - bohů a bohyní, a kvůli tomu mnohdy vystupují i vůči svým vlastním lidem kteří se odvrátili od jednoho Boha a přistoupili na uctívání soch cizích bohů, panovníky [[Izrael]]e nevyjímaje (viz [[Šalomoun|král Šalomoun]]). V Bibli se objevují zmínky například o bohyni Aštoret nebo boha Baala (nebo s jeho babylónskou obdobou Bélem) jehož kněze nechává prorok Elijáš nemilosrdně povraždit. Později Židé čelí příchodu velice rozvinuté helénské kultury, neboť se stávají součástí říše [[Alexandr Veliký|Alexandra Velikého]] a jejich Bůh bývá proto ztotožňován s řeckým vládcem bohů [[Zeus|Diem]], mnoho původně židovských chrámů bylo přetvořeno a věnováno tomuto řeckému vládci bohů z [[Olympští bohové|Olympu]], což Židé přijímali dosti nelibě. V Novém zákoně čelí Židé a první křesťané další antické velmoci - [[Římská říše|Římské říši]], která proměnila [[Palestina|Palestinu]] ve svou římskou provincii a jejímž státním náboženstvím je rovněž mnohobožství. Židé očekávali příchod krále, který by je vysvobodil z nadvlády nevěřících Římanů. Judaismus byl vírou Židů, ale křesťanství se začalo šířit i mezi „nežidy“ - původně pohany. Proto církev rozdělovala křesťany na ty, kteří vzešli z Židů (židovská víra díky znalosti Písma a Zákona pohotově na křesťanství navazovala), a na ty, kteří vzešli z pohanů. Apoštolské listy bývají věnovány některým z nich, proto hojně rozebírají židovskou obřízku, pohanskou [[modloslužba|modloslužbu]], obětování pohanským bohům nebo pojídání obětin jim věnovaných, i spoustu dalších věcí s křesťanstvím údajně neslučitelnými. Prvním pohanem a „nežidem“, který přestoupil na křesťanství je podle Bible Říman Kornelius, ale jinak se křesťanství potýkalo spíše s nesouhlasem, protože mnozí Židé a pohané se raději chtěli držet víry svých předků. V [[Efesos|Efezu]] se křesťanští apoštolové setkali s velice mocným kultem bohyně [[Artemis]], jehož oddaní stoupenci proti nim vyvolali povstání
 
Židy a prvními křesťany (tedy Biblí, [[Starý zákon|Starým]] i [[Nový zákon|Novým zákonem]]) jsou pohané kritizováni zejména z praktikování magických rituálů (které slouží spíše lidem než Bohu) a [[modlářství]] - bohům, kterým člověk udělil lidskou (či zvířecí) podobu, aby si je poté mohl zpodobnit ze zlata, stříbra, dřeva či jiného materiálu. Tyto sochy a obrazy (tzv. modly) jsou poté uctívány a jsou jim přinášeny oběti - nebo jejich prostřednictvím jsou bohové uctíváni. Bible tyto bohy považuje za neživé, falešné a vymyšlené.
 
=== Pohané ve středověku ===
[[Soubor:Del av hjälm vendel vendeltid möjligen oden.jpg|thumb|[[Ódin]] na svém oři [[Sleipnir|Sleipnim]] z přilby vendelské éry]]
[[Soubor:Bishop Absalon topples the god Svantevit at Arkona.PNG|266px|thumb|right|Biskup Absalon nechává v Arkoně porazit a poté vláčet ulicemi sochu boha [[Svantovít]]a, rok [[1169]]]]
Termín „''paganus''“ ve [[středověk]]é Evropě spíše sloužil jako hanlivé označení pro [[venkov]]ana, který místo pravé křesťanské víry stále věří v „pohanské pověry“. Bylo obvyklé, že k přijetí [[Křest|křtu]] se přikláněla zejména [[šlechta]] (kvůli příchodu antické [[vzdělanost]]i z vyspělejších křesťanských států, někdy však z politických [[důvod]]ů) a prostí venkované byli zpravidla těmi posledními kteří na křesťanství přistupovali. Na okraji civilizace mohly stále přežívat některé pohanské přírodní [[kult]]y možná až do [[14. století]], které souvisely zejména s přírodním koloběhem během roku a [[zemědělství]]m, pohanští bohové souviseli s jejich [[Obživa|obživou]] a světem který je obklopoval, proto je venkované vnímali mnohem intenzivněji než lidé z [[Město|měst]] a šlechta.
 
[[Soubor:Bishop Absalon topples the god Svantevit at Arkona.PNG|266px220px|thumb|right|Biskup Absalon nechává v Arkoně porazit a poté vláčet ulicemi sochu boha [[Svantovít]]a, rok [[1169]]]]
V [[křesťanství|křesťanské]] kultuře se označení „pohan“ také používalo obecně ve významu ''jinověrec'', nebo ''nekřesťan'', v některých případech i přeneseně jako [[urážka]] vztahující se k domnělému „[[barbar]]skému a [[Morálka|nemorálnímu]] jednání“ pohanů. Jako pohané však nebývali tradičně označováni, kromě vyznavačů různých křesťanských [[náboženství]], ani vyznavači [[Judaismus|judaismu]] a [[islám]]u, neboť jak známo tyto náboženství uctívají společného Boha.{{chybí zdroj}}
 
Pohanství nikdy nebylo jednotné ani organizované náboženství, byť jednotlivé národy měly podobné náboženské představy. Z praktického hlediska se spíše jednalo o jednotlivé kulty, které pojilo dohromady bájesloví, a které pohané vyznávali dohromady. Původní pohanská náboženství můžeme poznávat především prostřednictvím mytologií, které jsou kolem nich vystavěné, tedy např.
* [[Aztécká mytologie]]
* [[Mayská mytologie]]
* [[Egyptská mytologie]]
* [[Slovanská mytologie]]
* [[Řecká mytologie]]
* [[Římská mytologie]]
* [[SeverskáGermánská mytologie]]
** [[Severská mytologie]]
 
V moderní době v souvislosti s oslabením vlivu [[křesťanství]] získává pohanství v euroamerické civilizaci (a konkrétně zejména v [[Evropa|Evropě]]) na popularitě (viz [[novopohanství]]).
== Souvisící články ==
* [[Novopohanství]]
* [[Pozdně antické náboženství]]
* [[Neodruidismus]]
 
== Externí odkazy ==