Josef Mocker: Porovnání verzí
Smazaný obsah Přidaný obsah
m →Novostavby: +spoluautor a wikilink |
značky: možné problémové formulace editace z Vizuálního editoru |
||
Řádek 12:
'''Josef Mocker''' ([[22. listopad]]u [[1835]], [[Cítoliby]]<ref name="matrika">[http://vademecum.soalitomerice.cz/vademecum/permalink?xid=09ddd7cea03b9b8d:4e496e4e:12216bae987:-72a9&scan=67#scan67 Matriční záznam o narození a křtu]</ref> – [[16. leden|16. ledna]] [[1899]]<ref>''Kronika'', in [[Zlatá Praha (časopis)|Zlatá Praha]], roč. XVI ([[1899]]), čísl. 11, str. 130, 132, vyd. 20. 1. 1899</ref>, [[Praha]]) byl český [[architekt]] [[Sudetští Němci|německé národnosti]] a [[Restaurování|restaurátor]].
Byl členem [[Česká akademie věd a umění|České akademie věd a umění]], projektoval novostavby a podílel se na mnoha dostavbách a obnovách významných chrámů a hradů. Patřil k nejvýznamnějším představitelům [[novogotika|neogotiky]]
| příjmení = Wunsch
| jméno = Hugo
Řádek 30:
| vydání = první
}}</ref>od jejího vzniku v roce 1883 (1884) a jako její člen spoluvytvářel první systém [[Památková péče|památkové péče]] v Čechách.
=== Členství v organizacích ===
== Život ==
Narodil se v rodině Josefa Mockera (1804 – 1868<ref>[http://vademecum.soalitomerice.cz/vademecum/permalink?xid=09ddd7cea03b9b8d:4e496e4e:12216bae987:-72a1&scan=37#scan36 Matriční záznam o úmrtí a věku]</ref>), sedláka v [[Cítoliby|Cítolibech]] a jeho ženy Kateřiny (1808 – 1873<ref>[http://vademecum.soalitomerice.cz/vademecum/permalink?xid=09ddd7cea03b9b8d:4e496e4e:12216bae987:-72a1&scan=44#scan44 Matriční záznam o úmrtí a věku]</ref>), rozené Cywka.<ref name="matrika"></ref> Již od mládí projevoval umělecké nadání, na studijní dráhu ho navedl malíř [[Vojtěch Berka]], se kterým se mladý Josef Mocker seznámil během svého pobytu u strýce v Lovosicích, kde žil od čtrnácti let, aby se zdokonalil v němčině. V roce 1850 začal studovat reálné gymnázium v Litoměřicích, následně pokračoval na pražské [[České vysoké učení technické v Praze|Vysoké škole technické]] v oboru stavitelství a studium zakončil na [[Akademie výtvarných umění ve Vídni|Akademii výtvarných umění]] ve [[Vídeň|Vídni]]. Byl žákem [[Eduard van der Nüll|Eduarda van der Nülla]] a [[August Sicard von Sicardsburg|Augusta Sicardsburga]], od kterých posléze přešel do ateliéru k [[Friedrich von Schmidt|Friedrichu von Schmidtovi]] ([[1864]]–[[1869]]). Během studia byl pro své výborné výsledky vyznamenán [[Hagenmüllera cena|Hagenmüllerovou cenou]].
Na své první místo nastoupil mladý architekt v roce 1863 právě ke svému učiteli, profesoru Schmidtovi. Schmidt působil jako stavitel ve stavební huti podílející se na opravách vídeňského dómu sv. Štěpána a po rok trvající spolupráci svého žáka jmenoval stavbyvedoucím při dostavbě věže katedrály. Zkušenost, kterou tu Mocker získal, byla pro jeho další práci zcela zásadní. Měl nejen potřebnou kvalifikaci, ale i důvěru svého učitele, s nímž se podílel na rekonstrukci jedné z našich nejvýznamnějších památek – hradu Karlštejna. Se svými kolegy tehdy vypracoval čtyři pohledové kresby, které patří spolu se stovkou zaměřovacích skic k nejstarší dokumentaci dlouhodobých oprav hradu.
V roce 1869 se vrátil do Čech a byl zaměstnán ve stavební kanceláři hraběte Františka Antona Thuna v Děčíně. Současně působil jako učitel stavitelství a kreslení na hospodářské škole v [[Libverda|Libverdě]]. Vedl stavbu novogotické Thunovské pohřební kaple sv. Jana Nepomuckého v Chrástu a vily Waldstein v [[Horní Žleb|Horním Žlebu]], navrhl plány pro novou budovu gymnázia v Litoměřicích. Zabýval se též plány na rekonstrukci kostelů sv. Bartoloměje v Kolíně a sv. Mikuláše v Lounech.
V roce 1872 přivedl hrabě Thun mladého architekta do Prahy, kde se po zemřelém [[Josef Kranner|Josefu Krannerovi]] stává dne [[17. květen|17. května]] [[1873]] stavitelem svatovítské huti a pracuje na dostavbě [[Katedrála svatého Víta, Václava a Vojtěcha|svatovítské katedrály]]. Postupně dokončil opravu její gotické části, podílel se výstavbě nového trojlodí, které dovedl až pod střechu, a téměř dostavěl hlavní, západní průčelí. Oproti plánu svého předchůdce přidal dvojici věží, čímž vtiskl chrámu požadovanou monumentalitu a zbavil ho dojmu nehotovosti a roztříštěnosti. Mockerova dostavba citlivě spojila práci předchozích stavitelů a vnesla do celku katedrály tolik potřebnou jednotu, čímž se konečně podařilo změnit ještě středověké torzo v dnešní velkolepý gotický chrám. Ani on se však dokončení katedrály nedožil, nestačil provést regotizaci Velké věže. Přestože je dostavba katedrály považována za hlavní dílo Josefa Mockera, on se významně zasloužil i o rekonstrukce a dostavby řady dalších historických památek na celém území Čech. Během svého života se zabýval především církevní architekturou, s níž měl největší zkušenosti, mezi jeho významná díla ovšem patří i opravy světských staveb jako například [[Karlštejn|Karlštejna]] nebo [[Křivoklát|Křivoklátu]].
Architekt Josef Mocker zemřel na chronické selhání ledvin, 16. ledna 1899 v Praze. O jeho osobním životě existuje jen velmi málo informací. V roce 1935 ke stému výročí architektova narození vyšla série ostře kritických článků prof. Zdeňka Wirtha a Mockerova manželka Františka pod jejich tlakem zničila veškerou osobní korespondenci. Z pozůstalosti představující původní studie a plány, cestovní skicáky, akvarely z cest po Itálii a celou obsáhlou knihovnu se dochoval jen zlomek.
=== Rodina ===
Mockerové byli původem selská rodina z Nechranic<ref name="matrika" />. Manželka Františka (
== Restaurace a dostavby ==
Řádek 131 ⟶ 139:
}}
* Taťána Petrasová: ''Josef Mocker 1835–1899 : stavitel katedrály'', Praha : Správa Pražského hradu, [[1999]], ISBN 80-86161-14-5
* Výběr literatury (sestavila Jana Bednářová), [http://www.svkul.cz/wp-content/uploads/2015/06/mocker-bibl.pdf PDF]<ref>{{Citace elektronické monografie
| příjmení = Haincová
| jméno = Jitka
| titul = JOSEF MOCKER
| url = http://www.svkul.cz/wp-content/uploads/2015/06/mocker-med.pdf
| vydavatel =
| místo =
| datum vydání =
| datum přístupu = 1.6 2017
}}</ref>
=== Externí odkazy ===
| |||