Wikipedista:Martin Hordějčuk/Pískoviště: Porovnání verzí

Smazaný obsah Přidaný obsah
mBez shrnutí editace
mBez shrnutí editace
Řádek 1:
[[Soubor:Hortobágy.jpg|náhled|Maďarská pusta - typická krajina Panonie.]]
[[Soubor:Europe biogeography countries.svg|náhled|
{{legenda|#CEE87A|Provincie středoevropských listnatých lesů - Continental biogeografical region}}|300x300pixelů]]
[[Soubor:Fagus sylvatica 006.jpg|náhled|Bučiny jsou nejtypičtějším přirozeným lesním stanovištěm v provincii.]]
 
= Provincie středoevropských listnatých lesů =
'''Provincie středoevropských listnatých lesů''' je [[Biogeografie|biogeografická]] jednotka v Evropě. Mezi biogeografickými regiony Evropy je jednotka jedna z největších a tvoří široký pás od Francie na západě až po pohoří Ural na východě, od Dánska na severu po Balkán na jihu. Zahrnuje přes 20 zemí.<ref name=":0">{{Citace elektronické monografie
| příjmení = Condé
| jméno = Sophie
Řádek 18:
| datum vydání =
| datum přístupu = 19.4.2017
}}</ref> Provincie středoevropských listnatých lesů byla pojmenována pro účel [[Biogeografické členění Česka|biogeografického členění Česka]], avšak odpovídá Kontinentální oblasti (''Continental biogeographical region)'', která je užívána [[Evropská unie|EU]] pro program [[Natura 2000]] a Evropskou ekologickou síť EECONET.<ref name=":1">{{Citace elektronické monografie
}}</ref>
 
== Provincie v Česku ==
Na území Česka se tato [[Biogeografická provincie|provincie]] dělí na [[Hercynská podprovincie|hercynskou]], [[Polonská podprovincie|polonskou]] a [[Západokarpatská podprovincie|západokarpatskou]] [[Biogeografická podprovincie|podprovincii]] a zahrnuje většinu republiky vyjma jižní [[Morava|Moravy]]. Pro podrobnější charakteristiku provincie na českém území viz zmíněné podprovincie. Provincie středoevropských listnatých lesů byla pojmenována pro účel [[Biogeografické členění Česka|biogeografického členění Česka]], avšak územně dobře koreluje a vychází z biogeografického regionu „''Continental biogeographical region''“, který je užíván [[Evropská unie|EU]] pro program [[Natura 2000]] a Evropskou ekologickou síť EECONET.<ref>{{Citace elektronické monografie
| příjmení = CULEK
| jméno = Martin
Řádek 40 ⟶ 37:
}}</ref>
 
== CharakteristikaProvincie v Česku ==
Provincie zahrnuje většinu území Česka vyjma jižní [[Morava|Moravy]] a dělí se na [[Hercynská podprovincie|hercynskou]], [[Polonská podprovincie|polonskou]] a [[Západokarpatská podprovincie|západokarpatskou]] [[Biogeografická podprovincie|podprovincii]]. Pro podrobnější charakteristiku provincie na českém území viz tyto podřízené [[Biogeografická podprovincie|podprovincie]].<ref name=":1" />
Krajina oblasti je vzhledem k velké rozloze poměrně heterogenní. Severovýchodní část je v důsledku formování čtvrtohorního ledovce víceméně rovinatá, jihozápadní část je o poznání hornatější a členitější. Pro oblast je charakteristická přítomnost velkých řek, kolem nichž je soustředěno osídlení.
 
== Charakteristika ==
Půdy: úrodnost koreluje s hornatostí, v této oblasti největší plochy úrodných černozemí - obilnice Evropy.
Krajina oblasti je vzhledem k velké rozloze poměrně heterogenní. Severovýchodní část je v důsledku formování čtvrtohorního[[Pleistocén|pleistocenního]] ledovce víceméně rovinatá, jihozápadní část je o poznání hornatější a členitější. Pro oblast je charakteristická přítomnost velkých řek, kolem nichž je soustředěno osídlení.
 
Klima je převážně [[Kontinentální podnebí|kontinentální]]. Kontinentální rysy jsou nejvýraznější na východě a směrem k západu vyznívají. Oblast je klimaticky příznivá a je zodpovědná za většinu zemědělské produkce v Evropě, proto také je označována jako obilnice Evropy.
 
[[Ekosystém|Ekosystémy]] této oblasti tvoří přechod mezi [[Tajga|boreálními jehličnatými lesy]] na severu a rozvolněnými [[Step|stepi]] na jihu. V současnosti zemědělská půda pokrývá více než polovinu plochy, přičemž významné jsou i plochy lesní a plochy trvalých travních porostů. Mnohé jedinečné ekosystémy [[Vřesoviště|vřesovišť]], [[Rašeliniště|rašelinišť]] a mokřad byly poničeny. Dalším problémem pro migraci živočichů je fragmentace krajiny (tvorba bariér) a všeobecná urbanizace krajiny.
Severozápadní část oblasti je velmi hustě osídlená a typickým jevem je urbanizace.
 
Převládající původní přirozenou lesní vegetací jsou listnaté lesy, které jsou mnohde uměle nahrazeny jehličnatými kulturami. VZápadní západníEvropa Evropě opětje více urbanizovánoosídlena a lesy vykácenybyly -káceny. východVýchod je méně dotčený, zůstaly zde velké lesní komplexy. Lesy jsou v této oblasti centry [[Biologická diverzita|biodiverzity]], zejména ty [[Lužní les|lužní]]. Mnohé z nich byly zničeny nebo narušeny kvůli regulacímregulacemi toků nebo intenzifikaciintenzifikací zemědělství, a proto zachovalé zbytky těchto lužních lesů jsou chráněny. Příkladem zachovalých starých smíšených lesů je [[Bělověžský prales]] se známým [[Zubr evropský|zubrem evropským]]. Typickou lesní dřevinou je [[buk lesní]], který je směrem na východ přirozeně nahrazován [[Habr|habrem]]. Významnými zástupci jsou také [[Dub|duby]], [[Jilm|jilmy]], [[Lípa (rod)|lípy]] a [[Jasan|jasany]]. Stále více rozšířenější se stává [[trnovník akát]] zavlečený ze [[Severní Amerika|Severní Ameriky]], který je velice odolný. Přirozené jehličnaté lesy (s [[Borovice lesní|borovicí lesní]], [[Smrk ztepilý|smrkem ztepilým]], [[Jedle bělokorá|jedlí bělokorou]]) se uplatňují více ve východní části regionu a v horách.
Ekosystémy této oblasti tvoří přechod mezi boreálními jehličnatými lesy na severu a rozvolněnými stepi na jihu. V současnosti zemědělská půda pokrývá více než polovinu plochy, přičemž významné jsou i plochy lesní a plochy trvalých travních porostů. Mnohé jedinečné ekosystémy vřesovišť, rašelinišť a mokřad byly poničeny. Dalším problémem pro migraci živočichů je fragmentace krajiny (tvorba bariér).
 
VýznamnéProvincie je dále charakteristická významné vodní toky ([[Dunaj]], [[Rýn]], [[Volha]], [[Dněpr]], ...) s obrovskými povodími. ProblémProblémem je regulace toků a zamezení přirozených povodní v nivě toků. Oblast je také bohatá ana vodní plochy a na další stanoviště spojená s vodou (rašeliniště, mokřady, vlhké louky, ...) - poničené.
Převládající původní přirozenou lesní vegetací jsou listnaté lesy, které jsou mnohde uměle nahrazeny jehličnatými kulturami. V západní Evropě opět více urbanizováno a lesy vykáceny - východ méně dotčený, zůstaly zde velké lesní komplexy. Lesy jsou v této oblasti centry biodiverzity, zejména ty lužní. Mnohé z nich byly zničeny nebo narušeny kvůli regulacím toků nebo intenzifikaci zemědělství, a proto zachovalé zbytky těchto lužních lesů jsou chráněny. Typickou lesní dřevinou je buk lesní, který je směrem na východ přirozeně nahrazován habrem. Významnými zástupci jsou také duby, jilmy, lípy a jasany. Stále více rozšířenější se stává trnovník akát zavlečený ze Severní Ameriky, který je velice odolný. Přirozené jehličnaté lesy (s borovicí lesní, smrkem ztepilým, jedlí bělokorou) se uplatňují více ve východní části regionu a v horách.
 
Velký vliv na rozšíření a migraci druhů fauny i flóry měly čtvrtohorní ledovce. Druhů je vzhledem k rozloze provincie mnoho, například druhů obratlovců je kolem 600, druhů hmyzu kolem 30 000. Obecně lze říci, že východní část je díky své větší zachovalosti stanovišť bohatší na faunu i flóru. Z typických savců je možno uvést hojného [[Jelen lesní|jelena lesního]] nebo [[Daněk evropský|daňka evropského]]. Naopak mezi ohrožené hlodavce patří [[sysel obecný]] nebo [[křeček polní]].<ref name=":0" />
Významné vodní toky (Dunaj, Rýn, Volha, Dněpr..) s obrovskými povodími. Problém je regulace toků a zamezení přirozených povodní v nivě toků. Oblast je také bohatá a vodní plochy a další stanoviště spojená s vodou (rašeliniště, mokřady, vlhké louky..) - poničené.
 
== Reference ==