Portál:Chemie/Článek: Porovnání verzí
Smazaný obsah Přidaný obsah
přesněji |
červen |
||
Řádek 1:
<onlyinclude>
[[Soubor:
'''Krystal''' je [[pevná látka]], v níž jsou stavební prvky ([[atom]]y, [[molekula|molekuly]] nebo [[ion]]ty) pravidelně uspořádány v opakujícím se vzoru, který se zachovává na velké [[vzdálenost]]i (oproti atomárním měřítkům). Struktura krystalu je tak určená základní jednotkou vzoru, nazývanou [[jednotková buňka]], jejíž periodické opakování ve [[3D|třech rozměrech]] tvoří [[krystalová mřížka|krystalovou mřížku]]. V jednorozměrných či dvourozměrných strukturách (jako atomové řetězce či membrány) není při větších rozměrech periodické uspořádání stabilní ([[Merminova-Wagnerova věta]]).<ref>https://phys.org/news/2017-03-mermin-wagner-fluctuations.html - The beginning of the end of order: Experiments prove Mermin-Wagner fluctuations</ref> Krystaly jsou obecně [[anizotropie|anizotropní]].
'''Supratekutá látka''' nebo též '''supratekutina''' (z [[latina|lat.]] ''supra'' = nad) je kapalina s nulovou [[viskozita|viskozitou]]. Tato vlastnost se nazývá '''supratekutost'''. Donedávna byla pozorovaná jen u [[helium|helia]] při teplotách blízkých [[absolutní nula|absolutní nule]].▼
Atom {{su|p=4|b=2}}He obsahuje 2 [[proton]]y, 2 [[neutron]]y a 2 [[elektron]]y, má tedy sudý počet částic. Všechny zmíněné částice jsou [[fermion]]y, dohromady tvoří ale celek, který nemůže mít poloviční [[spin]]. Atom jako celek se tedy chová jako [[boson]]). Pro bosony ale neplatí [[Pauliho vylučovací princip]], a proto k jevu supratekutosti dochází díky vzniku [[Boseho-Einsteinův kondenzát|Bose-Einsteinova kondenzátu]].▼
Supratekutosti lze dosáhnout také u izotopu [[helium-3|<sup>3</sup>He]], jehož atomy se chovají jako [[fermion]]y, k vzniku supratekutého stavu tedy dochází díky tvorbě [[Cooperův pár|Cooperových párů]], tj. párování dvojic atomů s opačnými [[spin]]y. <sup>3</sup>He se stává supratekutým při teplotách pod přibližně 0,002 5 K.▼
<div style="float:right">
{{Celý článek|
</div>
Řádek 22 ⟶ 18:
== Starší ==
=== 2017-05 ===
[[Soubor:Liquid helium Rollin film.jpg|náhled|160px|Helium teče po stěnách nádoby vzhůru a tvoří tak zespod nádoby kapku]]
▲'''Supratekutá látka''' nebo též '''supratekutina''' (z [[latina|lat.]] ''supra'' = nad) je kapalina s nulovou [[viskozita|viskozitou]]. Tato vlastnost se nazývá '''supratekutost'''. Donedávna byla pozorovaná jen u [[helium|helia]] při teplotách blízkých [[absolutní nula|absolutní nule]].
▲Atom {{su|p=4|b=2}}He obsahuje 2 [[proton]]y, 2 [[neutron]]y a 2 [[elektron]]y, má tedy sudý počet částic. Všechny zmíněné částice jsou [[fermion]]y, dohromady tvoří ale celek, který nemůže mít poloviční [[spin]]. Atom jako celek se tedy chová jako [[boson]]). Pro bosony ale neplatí [[Pauliho vylučovací princip]], a proto k jevu supratekutosti dochází díky vzniku [[Boseho-Einsteinův kondenzát|Bose-Einsteinova kondenzátu]].
▲Supratekutosti lze dosáhnout také u izotopu [[helium-3|<sup>3</sup>He]], jehož atomy se chovají jako [[fermion]]y, k vzniku supratekutého stavu tedy dochází díky tvorbě [[Cooperův pár|Cooperových párů]], tj. párování dvojic atomů s opačnými [[spin]]y. <sup>3</sup>He se stává supratekutým při teplotách pod přibližně 0,002 5 K.
<div style="float:right">
{{Celý článek|Supratekutost}}
</div>
{{clear}}
=== 2017-03/04 ===
[[Soubor:My retort.jpg|náhled|120px|Křivule]]
| |||