Verze z 30. 3. 2017, 12:46 editovat ShadowRobot (diskuse \| příspěvky) 23 683 editací m WPCleaner v1.41b - Fixed using WP:WCW (Odkaz shodný se svým popisem) ← Přejít na předchozí porovnání		Verze z 31. 5. 2017, 20:41 editovat zrušit editaci Draceane (diskuse \| příspěvky) Prověření uživatelé, Byrokraté, Patroláři, Revertéři, Správci 49 160 editací trocha historie v ČSR dle Krejčiříkové, 1,4% C v S49 pryč (je to tu dlouho, zdroj se nenašel), globalisovat, typo, formát, portál, odkazy, -čechocentrismus Přejít na další porovnání →
Řádek 1: {{globalizovat}} [[Soubor:FT Rail.jpg\|thumb\|Širokopatní kolejnice]] [[Soubor:Tram rail.jpg\|thumb\|Žlábková kolejnice pro tramvajové tratě.]] [[Soubor:074R18210980 LOFAK.jpg\|thumb\|Kolejnice s  plochou hlavou ve výhybce s  malým poloměrem odbočné větve. Bývalá [[lokomotivka Floridsdorf]].]] '''Kolejnice''' je jednou ze základních částí [[Železniční svršek\|železničního svršku]]. Přenáší kolovou sílu a absorbuje podélné síly (rozjezdová a brzdová). Při [[Průjezd obloukem\|průjezdu vozidla obloukem]] přenáší příčnou sílu, tzv. vodící. Zajišťuje hladký pohyb [[Kolejové vozidlo\|železničního vozidla]]. Na elektrifikovaných tratích slouží jako vodič zpětného vedení. Tvoří [[Kolejový obvod\|kolejové obvody]] pro [[železniční zabezpečovací zařízení]]. Kolejnice spolu s  [[Železniční pražec\|pražci]], upevňovadly a [[Drobné kolejivo\|drobným kolejivem]] tvoří kolejové pole. Kolejové pole v  kolejovém loži tvoří [[železniční svršek]]. Spojení jednotlivých kolejnic se provádí svařením (tzv. [[bezstyková kolej]]) nebo šroubováním. Takové místo se pak nazývá [[kolejnicový styk]]. == Historie == [[Soubor:Konka koleje.jpg\|thumb\|Kolej koněspřežky]] První zmínka o  kolejnicích je z  18. století. Objevily se na důlních drahách, byly jen dřevěné desky nebo dřevěné trámy. Vedení kol vozů bylo řešeno obvykle vodícím prknem na straně těchto trámů. Později (například na naší první [[Koněspřežná dráha České Budějovice – Linec\|koňské dráze z Budějovic do Lince]]) byly použity ocelové pásy připevněné ke trámům. Z [[Anglie]] do českých zemí v polovině [[19. století]] pronikly hřibové kolejnice. Ty byly již na konci [[19. století]] vytlačeny širokopatními kolejnicemi, používanými dodnes. ~~Později (například na naší první [[Koněspřežná dráha České Budějovice – Linec\|koňské dráze z Budějovic do Lince]]) byly použity ocelové pásy připevněné ke trámům.~~ ~~Z [[Anglie]] do českých zemí v polovině [[19. století]] pronikly hřibové kolejnice. Ty byly již na konci [[19. století]] vytlačeny širokopatními kolejnicemi, používanými dodnes.~~ == Typy == Následující typy kolejnic jsou sestupně seřazeny podle četnosti. * širokopatní -– pro železniční svršek, používány i  na tramvajových tratích~~, nejčastější typ S49~~ * žlábková -– pro tramvajové tratě~~, nejčastější typ NT1~~ * bloková -– pro tramvajové tratě, vetknuté ve speciálních panelech. * jeřábová V  minulosti se užívalo mnoho dalších typů. * Plochá ocelová (ocelový pás na dřevěném trámu) * Plochá litinová (litinový pás na dřevěném trámu) Řádek 27 ⟶ 24: * Profil T * Hřibová * Dvouhlavá (hřibová s  hlavou nahoře i  dole, umožňovala teoreticky dvojnásobnou životnost -– bylo ji možno otočit) [[Soubor:Kolej popis.JPG\|thumb\|Profil širokopatní kolejnice:A-hlava; B-stojina; C-pata]]▼ == Tvary == ▲[[Soubor:Kolej popis.JPG\|thumb\|Profil širokopatní kolejnice: A- – hlava; B- – [[stojina]]; C- – pata]] Tvary kolejnice se liší svými rozměrovými parametry. Ty následující se týkají širokopatní kolejnice. Označení se skládá z  písmene (popřípadě několika písmen), které zkracuje původ nebo použití a čísla, udávající hmotnost 1  metru kolejnice v  kg. Při přechodu z jednoho tvaru na druhý se vkládají přechodové kolejnice proměnného tvaru. * S 49 - na našich regionálních tratích nejčetnější; S - z něm. Schiene (kolejnice); výška 149 mm; šířka paty 125 mm; šířka hlavy 70 mm; tloušťka stojiny 14 mm, poloměr zaoblení z hlavy do boku 13 mm, 50kg/bm, symetrická podle své osy; používá se od roku 1920▼ * R 65 - běžná na celostátních tratích; R - z rus. рельс (kolejnice); výška 180 mm; šířka paty 150 mm; šířka hlavy 72,8 mm; tloušťka stojiny 18 mm, 65 kg/bm▼ * UIC 60 - na koridorech; nahrazuje R 65; UIC - z franc. Union Internationale des Chemins de Fer ([[Mezinárodní železniční unie]]); výška 172 mm; šířka paty 150 mm; šířka hlavy 72 mm; tloušťka stojiny 16,5 mm, 60 kg/bm▼ * T - na regionálních tratích; dnes již dožívají; T - těžký; výška 150 mm; šířka paty 128 mm; šířka hlavy 65,5 mm; tloušťka stojiny 15 mm; 50 kg/bm▼ * A - na regionálních tratích; dnes již vzácně; 44 kg/bm▼ * Xa - na regionálních tratích; dnes již vzácně; 36 kg/bm▼ === Tvary používané v Česku === Na tramvajových tratích ve městech bývalého Československa se užívají například žlábkové kolejnice Kolejnice NT1 (a ve velkoplošných panelech blokové žlábkové kolejnice B1) z [[Třinecké železárny\|Třineckých železáren]], žlábkové kolejnice polského typu 180S nebo ruského TV60 a v některých městech se však na úsecích nepojížděných silničními vozidly používají i bezžlábkové železniční kolejnice. Kolejnice NT1 má poloměr zaoblení z hlavy do boku 6 mm. Od poloviny 20. do poloviny 60. let se v Praze na zvýšených tramvajových pásech běžně používaly bezžlábkové kolejnice NP5 a na silničních přejezdech žlábková varianta NP3.<ref name="s49pt">[http://www.prazsketramvaje.cz/view.php?cisloclanku=2010031701 ''Kolejový svršek tvořený kolejnicí S49''], web Pražské tramvaje, verze k 20. 3. 2010, autoři neuvedeni</ref> Bezžlábkové kolejnice nejsou vůbec použity v Plzni a Olomouci, do Prahy začaly být vraceny roku 2010. V Mostě a Liberci jsou na některých úsecích použity kolejnice S 49 v kombinaci s profilem tramvajových kol VM. V Brně se používají speciální profily kol i kolejnic, které jsou podobnější železničním. Ostravská tramvajová síť má profily takřka shodné se železničními, používají se zde také kola s výrazně vyššími okolky než v ostatních městech.<ref name="s49pt" />▼ Po vzniku [[Československé státní dráhy\|Československých státních drah]] byly v železniční síti tvary kolejnic dost nejednotné, v síti bylo užito přes 100 různých tvarů.<ref name="krejčiříková-kolejnice">{{Citace monografie\|příjmení=Krejčiříková\|jméno=Hana\|titul=Železniční stavby 2\|vydavatel=[[České vysoké učení technické v Praze]]\|místo=Praha\|rok=2015\|počet_stran=143\|vydání=1\|strany=12–13\|kapitola=Tvary kolejnic\|isbn=978-80-01-04889-4\|jazyk=čeština}}</ref> Snahou o sjednocení bylo zavedení tvaru T v roce [[1930]]. Na silně zatížených tratích se v roce [[1963]] začal používat tvar R 65 původem ze [[Sovětský svaz\|Sovětského svazu]], tvar T byl nahrazen v roce [[1970]] tvarem S 49 původem z [[Německo\|Německa]].<ref name="krejčiříková-kolejnice" /> V roce [[1991]] byly konečně zavedeny kolejnice typu UIC 60, odpovídající standardům [[Mezinárodní železniční unie]] (UIC – {{vjazyce2\|fr\|''Union Internationale des Chemins de Fer''}}).<ref name="krejčiříková-kolejnice" /> ▲* S  49 -– na ~~našich~~českých regionálních tratích nejčetnější; S - – z [[němčina\|německého]] ~~něm.~~ {{cizojazyčně\|de\|''Schiene''}} (kolejnice); výška 149 mm; šířka paty 125 mm; šířka hlavy 70 mm; tloušťka stojiny 14 mm, poloměr zaoblení z  hlavy do boku 13 mm, ~~50kg~~49,43 kg/bm, symetrická podle své osy;<ref ~~používá~~name="krejčiříková-kolejnice" ~~se od roku 1920~~/> ▲* R  65 -– běžná na celostátních tratích; R -– z [[ruština\|ruského]] ~~rus.~~ {{cizojazyčně\|ru\|''рельс''}} (kolejnice); výška 180 mm; šířka paty 150 mm; šířka hlavy 72,8 mm; tloušťka stojiny 18 mm, 65 64,98 kg/bm<ref name="krejčiříková-kolejnice" /> ▲* UIC  60 -– na koridorech; nahrazuje R  65~~; UIC - z franc. Union Internationale des Chemins de Fer ([[Mezinárodní železniční unie]])~~; výška 172 mm; šířka paty 150 mm; šířka hlavy 72 mm; tloušťka stojiny 16,5 mm, 60,34 kg/bm<ref name="krejčiříková-kolejnice" /> ▲* T -– na regionálních tratích; dnes již dožívají; T -– těžký; výška 150 mm; šířka paty 128 mm; šířka hlavy 65,5 mm; tloušťka stojiny 15 mm; 5049,99 kg/bm<ref name="krejčiříková-kolejnice" /> ▲* ~~Xa -~~A – na regionálních tratích; dnes již vzácně; 3644 kg/bm ▲* AXa -– na regionálních tratích; dnes již vzácně; 4436 kg/bm V současné době se při výstavbě používají pouze tvary S 49 a UIC 60, nově značené jako 49E1, resp. 60E1 či 60E2.<ref name="krejčiříková-kolejnice" /> Kolejnice UIC 60 jsou určeny především pro hlavní a některých předjízdných kolejích vysoce zatížených páteřních tratí. Na ostatních tratích a ve staničních kolejích páteřních tratí jsou užívány kolejnice S 49.<ref name="krejčiříková-kolejnice" /> ==== Tramvajové tratě ==== ▲Na tramvajových tratích ve městech bývalého Československa se užívají například žlábkové kolejnice Kolejnice ~~NT1~~NT 1 (a ve velkoplošných panelech blokové žlábkové kolejnice B1B 1) z  [[Třinecké železárny\|Třineckých železáren]], žlábkové kolejnice polského typu ~~180S~~ 180 S nebo ruského ~~TV60~~TV 60 a v  některých městech se však na úsecích nepojížděných silničními vozidly používají i  bezžlábkové železniční kolejnice. Kolejnice ~~NT1~~NT 1 má poloměr zaoblení z  hlavy do boku 6 mm. Od poloviny 20. let do poloviny 60. let 20. století se v  Praze na zvýšených tramvajových pásech běžně používaly bezžlábkové kolejnice ~~NP5~~NP 5 a na silničních přejezdech žlábková varianta ~~NP3~~NP 3.<ref name="s49pt">[http://www.prazsketramvaje.cz/view.php?cisloclanku=2010031701 ''Kolejový svršek tvořený kolejnicí S49''], web Pražské tramvaje, verze k  20. 3. 2010, autoři neuvedeni</ref> Bezžlábkové kolejnice nejsou vůbec použity v  Plzni a Olomouci, do Prahy začaly být vraceny roku 2010. V  Mostě a Liberci jsou na některých úsecích použity kolejnice S  49 v  kombinaci s  profilem tramvajových kol VM. V  Brně se používají speciální profily kol i  kolejnic, které jsou podobnější železničním. Ostravská tramvajová síť má profily takřka shodné se železničními, používají se zde také kola s  výrazně vyššími okolky než v  ostatních městech.<ref name="s49pt" /> == Délky == Délka kolejnice se vyvíjela. Lité kolejnice mívaly délku kolem 1  m. Válcované kolejnice bylo možno vyrábět delší tak, jak se vyvíjely technologické postupy. Běžná délka kolejnice pro použití na železnici dosáhla postupně hodnoty 25  m. Pro vyrovnání rozdílných délek kolejnicových pásů v  oblouku se používají zkrácené délky po 50 mm až do 24,80  m. V  současné době se válcují i  kolejnicové pásy o  délce až 120 m<ref>http://www.albernet.at/made_in_austria/va_stahl_schienen.htm</ref>, které nacházejí použití především na vysokorychlostních tratích. == Materiál == Základní materiálem je [[ocel]]. V  současnosti [[Třinecké železárny]] vyrábějí kolejnicovou ocel o  jakosti 900 A  (to odpovídá 95 ČSD -– Vk), značená jak R260. Její [[pevnost v tahu]] je 880 až 1030 [[Pascal (jednotka)\|MPa]] a [[tažnost]] A5 max. 10 %. Obsah [[uhlík]]u se pohybuje od 0,6 do 0,8 % ~~(S 49 až 1,4 %{{doplňte zdroj}})~~. Kolejnice na více zatížených tratích jsou [[legování\|legovány]] [[mangan]]em (až 1,3 %), [[křemík]]em (do 0,5 %) a dalšími prvky.<ref>[http://www.trz.cz/vyrd/9B72A3185F0B4CB4C12574E900264D63 Materiálové vlastnosti kolejnic]</ref> == Poznámky == * Hlavním parametrem, podle něhož se dnes rozlišují kolejnice, je hmotnost kolejnice na 1  metr její délky. Ta může být od několika kilogramů na průmyslových úzkokolejkách až po mnoho desítek kilogramů na hlavních tratích. * Tramvaje zpravidla využívají speciální profily žlábkových kolejnic; tyto profily (velikost žlábku) odpovídají profilu kol příslušného tramvajového systému * Kolejnice se dříve obvykle spojovaly šroubovanými spoji, toto spojení se nazývá [[kolejnicový styk]] a mezi čely kolejnic je ponechaná mezera umožňující [[teplotní délková roztažnost\|dilataci]]. V  současné době se kolejnice svařují do tzv. [[Bezstyková kolej\|bezstykové koleje]]. Síly, které působí na kolejnice vlivem změny teploty jsou přenášeny do štěrkového lože upevňovadly a pražci. Tím je zajištěno, že nedojde k  vybočení koleje. [[Dilatační zařízení (železnice)\|Dilatační úseky]] se vkládají omezeně, např. v  případě dlouhých [[most]]ů, které tvoří velké dilatační celky. == ~~Reference~~Odkazy == === Reference === <references /> === Související články === * [[Kolej]] * [[Železniční svršek]] {{Portály\|Železnice}} [[Kategorie:Konstrukce tratí]]

Kolejnice: Porovnání verzí