|
| sesterska = [[srostloprstí]] (Coraciimorphae)
}}
'''Sovy''' (Strigiformes) jsou poměrně početný [[řád (biologie)|řád]] masožravých [[Ptáci|ptáků]] čítající více než 200 druhů. Vyskytují se na všech světových kontinentechkontineys byx scasbcja hkal n|ad awdadadntech s výjimkou [[Antarktida|Antarktidy]]. Většina sov jsou samostatně žijící noční [[živočichové]] (ačkoli existují i výjimky, např. [[sýček králičí]], ''Athene cunicularia'') s řadou adaptací, které jim umožňují lovit za tmy. V rámci řádu rozlišujeme dvě [[Čeleď|čeledi]]: početnější a druhově rozmanitější čeleď [[puštíkovití]] (Strigidae) a méně početnější čeleď [[sovovití]] (Tytonidae).asd ad
Sovy mají vesměs velmi nenápadné „maskovací“ zbarvení, navíc jejich výjimečně měkké peří s hřebínkovitým okrajem umožňuje naprosto tichý let. To jim nejen napomáhá při přiblížení k nic netušící [[kořist]]i, ale navíc umožňuje orientaci [[sluch]]em, kterou by šustot normálních křídel rušil. Tím, že mají tak načechrané [[peří]], tvoří dojem, že jsou větší, než tomu tak ve skutečnosti je. Kolem očí mají vějířovitě uspořádané peří – [[závoj]]. Podobně jako dravci mají zahnutý [[zobák]]. Nohy jsou u většiny druhů opeřené po prsty, u některých až po drápy; u ketupadketup je běhák zcela neopeřený. Čtvrtý prst, tzv. [[vratiprst]], se může otočit dopředud Souvisí to patrně s velmi výkonnými smysly, zvláště zrakem neboa dozadusluchem. d▼
Oči sov patří k nejdokonalejším zrakovým orgánům mezi ptáky. Jsodu teleskopického tyaD [[sklerotikální prsten|dlerotikální prs]]Dtvar dkomolého kužele, který je základnou vsazen nehybně do velké [[očnice]]. Zatímco na dálku sovy vidí velmi dobře, na předamaěty zcela blízké nedokáží kvdad
Dříve byly sovy považovány za příbuzné s [[dravci]], podobnost mezi oběma řády je však zapříčiněna obdobným způsobem lovu a výživy a jejich nejbližší příbuznou skupinou jsou [[lelkové]].
▲Sovy mají vesměs velmi nenápadné „maskovací“ zbarvení, navíc jejich výjimečně měkké peří s hřebínkovitým okrajem umožňuje naprosto tichý let. To jim nejen napomáhá při přiblížení k nic netušící [[kořist]]i, ale navíc umožňuje orientaci [[sluch]]em, kterou by šustot normálních křídel rušil. Tím, že mají tak načechrané [[peří]], tvoří dojem, že jsou větší, než tomu tak ve skutečnosti je. Kolem očí mají vějířovitě uspořádané peří – [[závoj]]. Podobně jako dravci mají zahnutý [[zobák]]. Nohy jsou u většiny druhů opeřené po prsty, u některých až po drápy; u ketup je běhák zcela neopeřený. Čtvrtý prst, tzv. [[vratiprst]], se může otočit dopředu nebo dozadu.
Sovy se společně s [[Papoušci|papoušky]] a [[Krkavcovití|krkavcovitými]] řadí k ptákům s nejdokonalejším [[Mozek|mozkem]] a nejrozvinutější mozkovou činností. Souvisí to patrně s velmi výkonnými smysly, zvláště zrakem a sluchem.
Oči sov patří k nejdokonalejším zrakovým orgánům mezi ptáky. Jsou teleskopického typu, přizpůsobeného k vidění při minimálním světle. Mají obrovskou, téměř kulovitou [[Duhovka|duhovku]], silně vyklenutou [[Rohovka|rohovku]] a pouze malý oční vějířek. Silný a vysoký [[sklerotikální prsten]] jim dodává tvar komolého kužele, který je základnou vsazen nehybně do velké [[očnice]]. Zatímco na dálku sovy vidí velmi dobře, na předměty zcela blízké nedokáží kvůli nehybnosti očí zamířit. Proto se, například při porcování kořisti, řídí pomocí štětinovitých [[Pero|pírek]] u kraje zobáku ([[vibris]]y). [[Zorný úhel]] obou očí je menší než u ptáků s postranním postavením očí (160°), sovy však tento nedostatek dokáží kompenzovat schopností otáčet hlavou až o 270°. Na rozdíl od všech ostatních [[Ptáci|ptáků]] používají při mrkání horní, nikoli dolní [[Oční víčko|víčko]].
Velmi dobře vyvinutý mají též sluch, který dokáže vnímat zvuky v rozsahu od cca 50 do 21 000 Hz. Citlivost sluchu u sov je tak výrazně větší než u ostatních ptáků, což jim umožňuje lovit i v podmínkách, kdy mohou kořist přesně lokalizovat pouze pomocí sluchu. K tomu jim napomáhá také asymetričnost sluchového aparátu (jedno ucho je umístěno výše než druhé), díky které jsou schopny určit pozici nejen jako [[stranový úhel|stranový]], ale i [[výškový úhel]].
Jejich velikost je značně rozmanitá. Nejmenším zástupcem celého řádu je [[kulíšek trpasličí]] (''Micrathene whitneyi''), který dorůstá sotva 13,5 cm a váží 31 g, největšími jsou naopak dva druhy výrů – [[výr velký]] (''Bubo bubo'') a [[výr Blakistonův]] (''Bubo blakistoni''), kteří mohou dorůstat velikosti mezi 60 – 71 cm, v rozpětí křídel měřit téměř 2 m a vážit až 4,5 kg.
== Potrava ==
|
