Zásnuby dóžete s mořem: Porovnání verzí

Smazaný obsah Přidaný obsah
m Robot: oprava přesměrování; kosmetické úpravy
m link fix, konkrétní kostel
Řádek 1:
[[Soubor:Francesco Guardi 021.jpg|náhled|300px|Zásnuby dóžete s mořem na obraze od Francesca Guardiho]]'''Zásnuby [[dóže]]te s mořem''' (italsky ''sposalizio del mare'', v benátském dialektu ''Sensa'') byl náboženský rituál, který se každoročně konal během oslav svátku [[Svátek NanebestoupeníNanebevstoupení Páně|Nanebevstoupení Páně]] v [[Benátky|Benátkách]]. Rituální uctění moře a zároveň otevření plavební sezóny sloužilo k reprezentaci moci a bohatství [[Benátská republika|benátského státu]].
 
== Průběh ==
Oslavy začaly již v předvečer svátku [[Svátek NanebestoupeníNanebevstoupení Páně|Nanebevstoupení Páně]], kdy centrem města (od [[Dóžecí palác (Benátky)|dóžecího paláce]] ke [[bazilika svatého Marka|kostelu svatého Marka]]) procházelo [[liturgický průvod|procesí]] k [[nešpory|nešporním]] bohoslužbám. V čele průvodu byly neseny dóžecí insignie ''trionfi'' (8 zlatých praporců, procesní obraz, pozlacená stolice s poduškou, klobouk purpurové barvy), dále kráčel sám [[dóže]] s hořící bílou svící v rukou a přední mužové benátského státu.
 
Ráno v den svátku [[Svátek NanebestoupeníNanebevstoupení Páně|Nanebevstoupení Páně]], [[dóže]] v případě vhodného počasí oznámil počátek slavnosti, od úředníků obdržel ceremoniální prsten (údajně kdysi patřící [[Marek Evangelista|sv. Markovi]]). Poté se účastnil mše v [[bazilika svatého Marka|kostele sv. Marka]]. Odtud pak v čele procesí, kterého se účastnili všichni členové Velké rady, odešel na molo v přístavišti u Piazzety. Pro [[dóže]]te zde byla připravena jeho státní dóžecí galéra ''Bucintoro'', na kterou se za vyzvánění zvonů a zpěvu kleriků při [[bazilika svatého Marka|kostele sv. Marka]] i s doprovodem nalodil. ''Bucintoro'' byl na moře provázen množstvím dalších lodí, člunů a [[gondola|gondol]], sám byl tažen jinou lodí.
 
První část rituálu - posvěcení moře (''benedictio maris'') proběhla v blízkosti [[kostel svatého Mikuláše (Benátky)|kostela sv. Mikuláše]] ''(San Nicolò al Lido)''. Jeho hlavním protagonistou byl benátský [[patriarcha]] (dříve [[Castello|castellský]] biskup), který se na své lodi (''piatta'') připojil k procesí poblíž [[konvent svaté Heleny (Benátky)|konventu sv. Heleny]], a který tímto obřadem žádal klidné a pokojné moře pro benátské lodě.
 
Při ústí [[laguna|laguny]] proběhlo samotné zasnoubení [[dóže]]te s mořem. [[Dóže]] spustil prsten uvázaný na šňůře třikrát do moře, nakonec do moře vhodil jiný prsten a [[patriarcha]] na pokyn dóžete do moře vylil svěcenou vodu. Na Lidu pak patriarcha sloužil v benediktinském klášteru děkovnou mši a večer se v dóžecím paláci konala hostina.
 
== Původ ==
Žehnání a svěcení moře v Benátkách má svůj původ v době, kdy stál v čele města [[dóže]] [[Petr II. Orseola]]. Ten v květnu roku 1000, v den [[Svátek NanebestoupeníNanebevstoupení Páně|Nanebevstoupení Páně]], vyplouval na moře proti pirátům u východního pobřeží [[Jaderské moře|Jadranu]]. V den vyplutí Dominik, biskup z Olivola (později [[Castello]]) posvětil moře a věnoval dóžeti vítěznou standartu. Až v druhé polovině 13. století se objevily první zmínky o rituálu zásnub [[dóže]]te s mořem ([[1267]]), dle pozdně středověké tradice měl prsten získat [[dóže]] [[Sebastiano Ziani]] od papeže [[Alexandr III. (papež)|Alexandra III.]] po uzavření tzv. [[benátský mír|benátského míru]] v roce [[1177]].
 
== Literatura ==