Wikipedie

Slavkov u Brna (zámek): Porovnání verzí

Interaktivně procházet historii
← Přejít na předchozí porovnáníPřejít na další porovnání →
Smazaný obsah Přidaný obsah
VizuálníWikitext
m robotické nahrazení zastaralého {{infobox - hrad}} za novější infobox - budova za použití AWB
oprava chybně uvedené posloupnosti římskoněmeckých císařů (správně má být Josef II. - Leopold II. - František II.)
Řádek 29:
Podnět k barokní přestavbě renesančního sídla dal koncem 17. století [[Dominik Ondřej z Kounic|Dominik Ondřej Kounic]]. Úkolem pověřil italského architekta [[Domenico Martinelli|Domenika Martinelliho]] z Luccy, který do návrhu barokní novostavby zahrnul kromě zámku i úpravu a přestavbu větší části města s novým farním kostelem. Vlastní budova zámku byla navržena na půdorysu písmene U. Autory interiérové výzdoby byli rovněž italští umělci. Fresky namaloval Andrea Lanzani, jenž úzce spolupracoval se štukatérem Santinem Bussim. Sochařské prvky a skulptury v zámku i v parku vytvořil Giovanni Giuliani.
 
Dominik Ondřej zemřel roku 1705. Tehdy bylo zhruba dokončeno pouze západní křídlo. Jeho nástupcem a rodovým dědicem se stal syn Maxmilián Oldřich, říšský hrabě z Rietbergu, který dostavbu svěřil italskému architektu Ignáci Valmagginimu. Valmaggini, přestože navázal na Martinelliho práci, provedl v jeho plánech několik změn vycházejících z potřeby velkého společenského sálu a honosného vstupního průčelí z čestného dvora.
 
Zásluhy na dokončení celého zámeckého komplexu má až teprve syn Maxmiliána Oldřicha, [[Václav Antonín z Kounic-Rietbergu|Václav Antonín kníže z Kounic a Rietbergu]], nejvýznamnější představitel rodu, od roku 1764 říšský kníže, státní ministr, kancléř [[Marie Terezie]], [[LeopoldJosef II.|LeopoldaJosefa II.]], [[JosefLeopold II.|JosefaLeopolda II.]] a [[František I. Rakouský|Františka II]]. Krátce poté, co se po smrti svého otce ujal rodového majetku, stála již celá hlavní budova včetně jižního křídla. Nejstarší, západní průčelí, vyvrcholilo architektonicky odpovídající kopulí. Zevní úprava nově zbudovaných částí byla přizpůsobena Martinelliho západnímu průčelí. Uvnitř však již dominovaly [[Klasicismus|klasicistní]] prvky. Dřívější bohatost štukové a freskové výzdoby byla nahrazena lineárním členěním velkých ploch s jemným dekorem. Po stránce prostorové byla maximální pozornost věnována centrálnímu oválnému společenskému sálu, kde iluzivní výmalbu provedl vídeňský dvorní freskař Josef Pichler. Poslední práce na zámku byly dokončeny výmalbou zámecké kaple sv. Kříže, provedenou rovněž Pichlerem v roce 1769.
 
Po smrti posledního mužského potomka rodu [[Kounicové|Kouniců]] hraběte Eugena r. 1919 přechází zámek do vlastnictví rodu [[Pálffyové|Pálffyů]]. Po druhé světové válce se stal zámek majetkem československého státu. Dnes je vlastníkem město [[Slavkov u Brna]] a zámek byl v roce 2008 vyhlášen [[Národní kulturní památka České republiky|národní kulturní památkou]].
 
<ref>{{Npú np|152934|Zámek s předzámčím, parkem a sochařskou výzdobou}}</ref><ref>{{Npú nkp|215|Zámek Slavkov u Brna}}</ref>
Citováno z „https://cs.wikipedia.org/wiki/Slavkov_u_Brna_(zámek)“