Vilém I. Oranžský: Porovnání verzí

Princ '''Vilém I. Oranžský''', [[nizozemština|nizozemsky]] ''Willem van Oranje'', ''Willem de Zwijger'' ([[24. duben|24. dubna]] [[1533]] [[Dillenburg]] – [[10. červenec|10. července]] [[1584]] [[Delft]]), zvaný též '''Vilém Mlčenlivý''', byl význačný představitel a organizátor [[Nizozemská revoluce|nizozemské revoluce]], národně osvobozeneckého boje Nizozemců proti [[Španělsko|španělskému]] režimu, který vyústil ve formální uznání nezávislosti nizozemských provincií v roce 1648 v rámci [[vestfálský mír|vestfálského míru]]. Roku 1559 byl Vilém Oranžský jmenován [[Seznam panovníků Nizozemska|místodržitelem]] nizozemských provincií [[Holandsko|Holland]] , [[Zeeland]], [[Utrecht]], [[západní Frísko]], [[Voorn]] a [[Briel]]. Nizozemský lid si prince Viléma zvolil za svého vůdce v boji proti španělské despocii. Stalo se tak na [[Dordrecht|dordrechtském shromáždění]] v červenci 1572. Roku 1584, kdy byl Vilém Oranžský prohlášen i formálně hlavou [[Spojené provincie nizozemské|Spojených provincií nizozemských]] (s titulem "hraběte holandského"), ho v [[Delft]]u zavraždil [[Francie|francouzský]] [[katolictví|katolický]] fanatik [[Balthasar Gérard]]. Jeho osobu opěvuje [[nizozemská hymna]], jíž latinská forma jeho jména (''Wilhelmus'') dala název.

 

 

Vilém byl nejstarším synem hraběte [[Vilém Nassavský|Viléma Nasavského]]. Po strýci [[René de Chalon|Reném de Chalon]], oranžském knížeti, zdědil rozsáhlý majetek [[Burgundsko|burgundského]] feudálního rodu. Panství se rozprostírala ve Francii, Nizozemí a Německu. Ceněnou součástí burgundského dědictví bylo knížectví [[Orange]] na jihovýchodě Francie (tvořila je 3 větší města a asi 500 vesnic, dvorů a zámků). Državy [[René de Chalon|Reného de Chalon]] dále představovala panství ve svobodném hrabství burgundském ([[Franche-Comté]]) a bohatá panství a výnosné statky v [[Nizozemsko|Nizozemí]] (v Brabantsku, ve Flandrech, v Hennegavsku, v severních provinciích Holand, Zéland a Utrecht).