Nizozemská revoluce: Porovnání verzí

Přes všechny úspěchy královské moci nebyl odpor nikdy úplně potlačen. Ve vleklém konfliktu se na španělské straně ztratila vůle k totálnímu vítězství. Tvrdý muž, [[Fernando Álvarez de Toledo, 3. vévoda z Alby|vévoda z Alby]], místodržitel v letech [[1567]]–[[1573]], byl odvolán. Nicméně kompromis byl přijatelný pouze pro jih Nizozemí; sever pokračoval v [[občanská válka|občanské válce]], v níž si nakonec nezávislost uhájil.

 

[[Soubor:Spanish Empire around 1580.png|left|thumb|Evropská území pod vládou španělského krále kolem roku 1580 (Nizozemí je vyznačeno světle zeleně) na mapě s dnešními státními hranicemi.]]

[[Nizozemsko|Nizozemí]] se skládalo ze 17 provincií. Na jihu: [[Vlámsko|Flandry]], [[Brabantsko]], [[Limbursko]], [[Artois]], [[Henegavsko (belgická provincie)|Henegavsko]], [[Namur (provincie)|Namursko]], [[Lucembursko]], [[Gelderland|Horní Geldry]]. Na severu: [[Zéland]], [[Holandsko|Holand]], [[Utrecht]], [[Frísko]], [[Groningen (provincie)|Groningen]], [[Drenthe]], [[Overijssel]] a [[Gelderland|Geldry]]. Nejvýznamnější provincií byly Flandry s centrem v [[Bruggy|Bruggách]] a [[Gent]]u a Brabantsko s centrem v [[Brusel]]u. V letech [[1433]]–[[1477]] bylo Nizozemí pod vládou [[Burgundsko|burgundských]] vévodů. V roce [[1463]] ustavil [[Filip Dobrý]] generální stavy. Při jejich hlasování platila zásada jednomyslnosti. Generální guvernér (místodržitel) – regent – sídlil v Bruselu. Nejvyšší soudní dvůr sídlil v Mechelenu. Pro Holand, Zéland a Utrecht byl společný místodržitel.