Světový čas: Porovnání verzí

Odebrány 3 bajty ,  před 5 lety
m
→‎Měření: běžnější a nevtipný název úřadu, leč taky červený
m (Upřesnění textu. Změna formulace. Doplnění poznámky.)
m (→‎Měření: běžnější a nevtipný název úřadu, leč taky červený)
 
== Měření ==
Základem určení času (jako okamžiku) bývaly odedávna jevy svázané s rotací Země, nejčastěji pozorování pohybu nebeských objektů po obloze. Určením dvou časových okamžiků pak je možné stanovit čas jako dobu, která uplynula mezi těmito okamžiky, např. lze den definovat jako dobu mezi dvěma po sobě jdoucími přechody daného tělesa přes poledník.<ref>Pro odměřování času jako doby se používaly a používají i děje s rotací Země přímo nesouvisející a které jsou z hlediska požadované přesnosti opakovatelné se zanedbatelnou odchylkou mezi jednotlivými měřeními jako třeba přesýpací nebo vodní hodiny.</ref> V [[astronomie|astronomii]] se k tomuto účelu používají spíše [[hvězda|hvězdy]] než [[Slunce]], neboť se tím dosahuje vyšší přesnosti (poznámka: [[sluneční čas|sluneční]] a [[hvězdný čas]] se liší, kvůli oběhu Země kolem Slunce je hvězdný den o necelé 4&nbsp;[[minuta|minuty]] kratší). Dnes se používá metoda nazvaná ''[[Interferometrie]] s velmi dlouhou základnou'' (VLBI – Very Long Baseline Interferometry) pro pozorování vzdálených [[kvasar]]ů, čímž se dosahuje přesnosti v řádu [[mikrosekunda|mikrosekund]]. Tato měření rotace Země řídí [[Mezinárodní úřadslužba pro rotacirotace Země]] (IERS).
 
Jelikož rotace Země se postupně zpomaluje (kvůli [[slapové zpomalování|slapovému zpomalování]]) a rotace Země je i poněkud nepravidelná, je i UT nepravidelné, což znamená nepříliš dokonalý systém určení času. Byl proto nahrazen nejprve [[efemeridový čas|efemeridovým časem]], který se odvozuje z oběhu Země kolem Slunce, posléze pak [[atomový čas|atomovým časem]] (TAI), který s extrémně vysokou přesností zakládá měření času na měření [[frekvence]] záření, které odpovídá přechodu mezi dvěma energetickými hladinami základního stavu [[atom]]u [[Cesium|cesia]].<ref>Vedle cesia se používají i jiné prvky, např. rubidium, stroncium, thorium a další.</ref>