Arturo Toscanini: Porovnání verzí
Smazaný obsah Přidaný obsah
typo |
m Robot: oprava přesměrování; kosmetické úpravy |
||
Řádek 1:
{{Infobox - osoba}}
[[Soubor:Toscanini5.jpg|
'''Arturo Toscanini''' ([[25. březen|25. března]] [[1867]] [[Parma]] – [[16. leden|16. ledna]] [[1957]] [[New York]]) byl italský [[dirigent]], jeden z nejznámějších hudebníků konce 19. a 20. století.
== Život ==
Toscanini studoval na [[konzervatoř]]ích v Parmě a v [[Milán]]ě hru na [[violoncello]]. Kariéru započal v [[Brazílie|Brazílii]] jako [[violoncello|cellista]] v orchestru putovní opery. Jako dirigent debutoval [[26. červenec|26. července]] [[1886]] v [[Rio de Janeiro|Rio de Janeiru]], když soubor odmítl hrát pod vedením dosavadního dirigenta; mladý Toscanini tehdy provedl zpaměti operu [[Aida (opera)|Aida]], což se setkalo s nadšeným ohlasem publika.
V roce [[1887]] se vrátil do Itálie, ovšem jako [[violoncello|cellista]], když hrál v milánské [[La Scala|La Scale]] na světové premiéře [[Giuseppe Verdi|Verdiho]] [[Othello (Verdi)|Othella]]. V roce [[1896]] vedl symfonický orchestr v [[Turín]]u. [[26. prosinec|26. prosince]] [[1898]] vystoupil poprvé v [[La Scala|''La Scale'']] jako dirigent a vedl zde pak orchestr řadu let: 1898-1907 a 1920-1929. Jeho největšími úspěchy byla představení [[opera|oper]] ''[[Falstaff]]'' [[Giuseppe Verdi]]ho a premiéra ''[[Turandot]]'' [[Giacomo Puccini|Giacoma Pucciniho]] (při premiéře [[25. duben|25. dubna]] [[1926]] tuto operu přerušil v místě, kde skončil původní rukopis; celé představení opery, kterou dokončil Pucciniho žák [[Franco Alfano]], odehrál až při druhé repríze).
Po prvním angažmá v ''La Scale'' přesídlil do [[Metropolitní opera|Metropolitní opery]] v New Yorku a poté se pohyboval mezi těmito dvěma slavnými operními domy; vedle toho samozřejmě působil i v řadě jiných míst.
V roce [[1936]] založil ''NBC Symphony Orchestra (Symfonický orchestr newyorského rozhlasu)'' a učinil z něj jeden z nejslavnějších orchestrů světa.
Řádek 20:
Sláva Toscaniniho byla výjimečná. Byl prvním neněmeckým dirigentem pozvaným do [[Bayreuth]]u na festival wagnerovských oper (1930 a 1931). Pozvedl rovněž význam hudebních festivalů v Salzburgu a [[Lucern|Luzernu]]. Vedle oper i symfonické hudby, které v jeho repertopáru zaujímaly nejvíce místa, často hrál [[Johannes Brahms|Johanesa Brahmse]]; prováděl také současná díla, včetně raných děl Stravinského. Oproti tomu ve svém repertopáru pomíjel hudbu [[Johann Sebastian Bach|Bachovu]] i [[Georg Friedrich Händel|Händelovu]].
Toscaniniho umění se vyznačuje především neobyčejnou pietou k intencím skladatele. Nepodléhal jakýmkoli osobním interpretačním koncepcím. Jeho provedení se vyznačovala precizností posunutou k nejvyšší hranici.
V ranějším období své kariéry umělec odmítal nahrávání desek, teprve později se k tomu s nechutí nechal pohnout; přesto se uchoval reprezentativní soubor jeho nahrávek.
| |||