Otevřít hlavní menu

Změny

Přidáno 72 bajtů ,  před 2 lety
m
Robot: oprava přesměrování; kosmetické úpravy
{{Infobox - panovník
| jméno = Enzio Sardinský
| titul = král Sardinie
| obrázek = Enzo Sardinie.jpeg
| popisek =
| vláda =
| datum korunovace =
| tituly =
| celé jméno =
| předchůdce =
| následník =
| typ dědice =
| dědic =
| královna =
| partner1 = Adéla z Lacon-Gunale
| partner2 = neznámého jména z Egny
| potomstvo = Elena<br> Magdaléna<br> Konstancie<br>Jindřich
| rod =
| dynastie = [[Štaufové]]
| hymna =
| motto =
| otec = [[Fridrich II. Štaufský]]
| matka = [[Adéla z Urslinghenu]]
| datum narození = [[1220]]{{nejisté datum|narození}}
| místo narození =
| datum úmrtí = [[11. březen|11. března]] [[1272]]
| místo úmrtí = [[Bologna]]
| datum pochování =
| místo odpočinku = Kostel sv. Dominika v Bologni
}}
'''Enzio Sardinský''' ([[italština|italsky]] ''Enzo di Sardegna'', [[1220]]{{nejisté datum|narození}} – [[11. březen|11. března]] [[1272]], [[Bologna]])<ref name="fmgEnzio">[http://fmg.ac/Projects/MedLands/GERMANY,%20Kings.htm#FriedrichIIGermanydied1250B www.fmg.ac]</ref> byl králem Korsiky a Sardinie z dynastie [[Štaufové|Štaufů]]. Nemanželský syn císaře [[Fridrich II. Štaufský|Fridricha II.]] byl otci zdatnou oporou během dlouhého sporu s papežskou kurií.<ref name="Úsvit382">{{Citace monografie | jméno= Peter | příjmení=Kováč | titul=Úsvit renesance. Dvorské umění císaře Fridricha II. Bamberský a Magdeburský jezdec.|vydavatel=Petr Kováč - Ars Auro Prior| místo= Praha | rok=2010| jazyk = |strany=382|isbn= 978-80-904298-2-6}}</ref> Velkou část života strávil ve vězení v Bologni. Společně s otcem a bratry patří mezi představitele [[sicilská básnická škola|sicilské básnické školy]].<ref>[http://www.iliteratura.cz/clanek.asp?polozkaID=22197 www.iliteratura.cz]</ref>
Enzio podporoval zájmy svého otce, byl jmenován generálním vikářem. Zúčastnil se [[bitva u Giglia|bitvy u Giglia]], kde se střetl s papežským loďstvem, a u Gorgonzoly byl zajat [[Milán|Miláňany]] a poté vyměněn za jiného zajatce protistrany. Roku 1247 se podílel na obléhání [[Parma|Parmy]]. O dva roky později jej těsně po sňatku s dcerou [[Verona|veronského]] podesty v [[bitva u Fossalty|bitvě]] zajali Bolognané.{{#tag:ref| Fridrich varován astrology před bitvou marně posílal synovi výstrahu.<ref name="Úsvit348">''Úsvit'', str. 348 </ref>|group="pozn."}} Císař se snažil vyjednat synovo propuštění a již roku 1250 náhle zemřel.
 
Enzio se svobody nedočkal, byl vězněn až do své smrti roku 1272.<ref name="Flor227">{{Citace monografie | titul = Florentské kroniky doby Dantovy | editoři = Zdeněk Kalista | redaktoři = | překladatelé = Zdeněk Kalista| vydavatel = Odeon | místo = Praha | rok = 1969 | strany = 227| isbn =}}</ref> Dlouhou chvíli si krátil skládáním básní a byl pohřben v kostele sv. Dominika v Bologni.<ref name="fmgEnzio"/> Jeho osud ztvárnil [[Johann Joseph Abert|Johann Josef Abert]] v opeře ''[[Král Enzio]]'' a palác, jenž mu sloužil za nucený příbytek, se dnes jmenuje ''Palác krále Enzia''.
 
== Odkazy ==
310 873

editací