O původu druhů: Porovnání verzí
Smazaný obsah Přidaný obsah
značka: editace z Vizuálního editoru |
m typo (když filosofie, tak i diskuse) |
||
Řádek 4:
| obrázek = Origin of Species title page.jpg
| popisek = Titulní strana vydání z roku 1859 <ref>{{Citace monografie
| příjmení = Darwin
| jméno = Charles
| titul = On the Origin of Species by Means of Natural Selection, or the Preservation of Favoured Races in the Struggle for Life
| vydání = 1
| vydavatel = John Murray
| místo = Londýn
| rok = 1859
| strany = [http://darwin-online.org.uk/content/frameset?viewtype=side&itemID=F373&pageseq=8 iii]
| poznámka = [Dále jen: Darwin (1859)]
| jazyk = anglicky
}}</ref>
Řádek 28:
| následující dílo = [[Hnojení orchidejí]]
}}
'''''O původu druhů''''' či '''''O vzniku druhů''''' (plný [[angličtina|anglický]] titul ''{{cizojazyčně|en|On the Origin of Species by Means of Natural Selection, or the Preservation of Favoured Races in the Struggle for Life}}'', česky ''O vzniku druhů přírodním výběrem, neboli uchováním prospěšných plemen v boji o život'') je kniha, v níž britský přírodovědec [[Charles Darwin]] [[24. listopad]]u [[1859]] poprvé uveřejnil svou [[Evoluce|evoluční teorii]], založenou na [[Přirozený výběr|přírodním výběru]], tedy přežití a množení jedinců lépe přizpůsobených podmínkám, ve kterých žijí. Předložil množství důkazů, že rozmanitost života vznikla rozrůzňováním druhů ze společných předků. Darwinova kniha vyvolala rozsáhlou
Nové biologické objevy byly vysvětlovány rozličnými evolučními teoriemi už před Darwinem. Ideje o přeměně [[Druh (biologie)|druhů]] vedly ke sporům s věřícími zastávajícími názor, že druhy jsou neměnnou součástí předem dané [[hierarchie]] a člověk je jedinečný, nikoliv příbuzný se zvířaty. Během první poloviny [[19. století]] trvalo úzké sepětí anglického přírodovědného [[establishment]]u s [[anglikánská církev|anglikánskou církví]], věda byla totiž součástí [[Přirozená teologie|přirozené teologie]]. A tak přestože politické a teologické důsledky evolučních teorií byly intenzivně diskutovány a podpora těchto myšlenek mezi opozičními biology i veřejností postupně rostla, nezískala myšlenka o možnosti změny druhu v jiný podporu [[Mainstream|hlavního proudu]] vědců.
Kniha byla srozumitelná i [[Laik|laickým]] čtenářům a přitáhla široký zájem vzápětí po zveřejnění. Charles Darwin byl respektovaný přírodovědec, proto byly jeho objevy brány vážně a důkazy jím předkládané vyvolaly nové kolo vědeckých, filosofických a náboženských
Darwinův spis O původu druhů vyšel česky poprvé roku [[1914]] v překladu [[František Klapálek|Františka Klapálka]]; podruhé roku [[1953]] v překladu Emila a Aleny Hadačových, poznámkový aparát knihy je zatížen [[Trofim Lysenko|lysenkismem]]. Potřetí vyšel český překlad roku [[2007]] v nakladatelství [[Academia]].<ref>{{Citace periodika
Řádek 282:
| poznámka = [Dále jen: Freeman (1977)]
| jazyk = anglicky
}}</ref> Zde je termín [[plemeno|plemena]] (anglicky ''races'') použit jako alternativa pro [[druh (biologie)|druhy]] a nesouvisí s moderním významem lidských ras – první užití v knize odkazuje na „několik druhů, například zelí“ a pokračuje
=== Čas potřebný k vydání ===
Řádek 521:
| strany = 48–49
| jazyk = anglicky
}}</ref> a obecně rozšířenou debatu bez přísných hranic mezi vědeckými otázkami a ideologickými, sociálními nebo náboženskými aspekty.<ref name="bowler177">Bowler (2003), s. 177–180.</ref> Mnoho z počátečních reakcí bylo nepřátelských, ale Darwin musel být brán vážně, jelikož jeho jméno bylo ve vědě významné a respektované. Okolo ''Původu druhů'' nevzniklo tolik kontroverzí, jako při vydání knihy Roberta Chamberse z roku 1844 ''The Vestiges of the Natural History of Creation'' (česky ''Stopy přírodních dějin stvoření''). Ta byla vědci odmítnuta,<ref name="wyhe48" /> ale přiměla širokou čtenářskou veřejnost věřit, že přírodní i lidská společnost je řízena přírodními zákony. ''O původu druhů'', jako kniha širokého veřejného zájmu, se stala spojovanou s myšlenkami společenské reformy. Její zastánci plně využili vlnu recenzí v časopisech a ''Původ'' tak vzbuzoval více zájmu než téměř všechny další vědecké práce, ačkoliv byl stále neúspěšný ve srovnání s dosud prodávanou publikací ''Stopy stvoření''.<ref>Brownová (2002), s. 102–103.</ref> Darwinova kniha ospravedlňovala vědeckou
S výjimkou strohé narážky v závěrečné kapitole se Darwin vyhýbal tématům lidské evoluce. Navzdory tomu první recenze prohlašovala, že kniha vytvořila z myšlenky „lidé z opic“ (tato fráze pochází z publikace ''Stopy stvoření'') krédo.<ref>Brownová (2002), s. 87</ref><ref>Leifchild (1859).</ref> [[Evoluce člověka|Vývoj člověka]] se stal centrem diskuse a byl silně obhajován [[Thomas Henry Huxley|Thomasem Henrym Huxleym]], který ho zdůrazňoval ve svých populárních „dělnických přednáškách“. Darwin své vlastní názory nevydával do konce roku 1871.<ref>Bowler (2003), s. 207–209</ref><ref>Huxley (1863).</ref> [[naturalismus (filosofie)|Naturalismus]] [[přirozený výběr|přirozeného výběru]] se střetl s předpoklady [[teleologie]] a ačkoliv to mohlo být urovnáváno [[teistická evoluce|teistickou evolucí]], jiné mechanismy obsahující větší pokrok či záměr byly přijatelnější. [[Herbert Spencer]] měl již [[lamarckismus]] začleněný ve své populární filosofii progresivního [[volný trh|volného trhu]] lidské společnosti. Zpopularizoval termíny ''evoluce'' a ''[[přežití nejzdatnějšího]]'' a mnozí se domnívali, že byl Spencer hlavní evolucionářský myslitel.<ref>Bowler (2003), s. 203–207, 220–222.</ref>
| |||