Železniční trať Ostrava – Valašské Meziříčí: Porovnání verzí

bez shrnutí editace
V roce 1887 proto Severní dráha císaře Ferdinanda odkoupila již existující železnice na plánované trase: úseky [[Kroměříž]] – [[Bystřice pod Hostýnem]] Valašské Meziříčí – [[Krásno nad Bečvou|Krásná]] a [[Frýdlant nad Ostravicí|Frýdlant]] – [[Frýdek-Místek|Frýdek]]. Současně zahájila dobudování úseků Kojetín – Kroměříž, Bystřice pod Hostýnem – Valašské Meziříčí, [[Krásno nad Bečvou|Krásná]] – [[Frýdlant nad Ostravicí|Frýdlant]] a [[Frýdek-Místek|Frýdek]] – Bílsko. Stávající úseky byly opraveny a dřevěné mosty byly nahrazeny ocelovými. Provoz na celé trati v délce 180 km mezi městy Kojetín – Bílsko byl slavnostně zahájen 1. června 1888 jako tzv. ''Moravsko-slezská dráha měst''.<ref name="Vítek"/><ref name="Sládek"/>
 
=== Další vývoj trati ===
Po [[Vznik Československa|vzniku republiky]] úsek trati [[Český Těšín|Těšín]] – Bílsko připadl Polsku. Úsek z Kojetína do Valašského Meziříčí je nyní značena jako samostatná [[Železniční trať Kojetín – Valašské Meziříčí|trať číslo 303]].<ref name="Vítek"/><ref name="Sládek"/>
 
Anonymní uživatel