Východní fronta (druhá světová válka): Porovnání verzí
Smazaný obsah Přidaný obsah
značka: editace z Vizuálního editoru |
značka: editace z Vizuálního editoru |
||
Řádek 245:
=== Evakuace průmyslu ===
[[Soubor:RIAN archive 543 A battalion commander.jpg|thumb|[[Politický komisař]] velí k útoku, 12. července 1942]]
V době vrcholící [[bitva o Stalingrad|bitvy o Stalingrad]] se fronta dostala na své nejvýchodnější pozice za celou válku západně od měst [[Elista]] a [[Groznyj]]. Němci tehdy okupovali podstatnou část evropské části [[Sovětský svaz|SSSR]], na které před válkou žilo 42% jeho obyvatel, produkovala se 1/3 [[Hrubý domácí produkt|HDP]], nacházelo se tam 45% orné půdy. Pokud se vezmou v úvahu i obrovské lidské a materiální ztráty Rudé armády (v té době dosahující alespoň 2 miliony padlých, zajatých a raněných) jakož i velké ztráty na civilním obyvatelstvu, které se podílelo na válečném úsilí, země se nacházela ve smrtelném nebezpečí. Navíc byla za těchto otřesných podmínek nucena odrážet nápor většiny pozemních sil vojsk Osy v Evropě. Jedním z předpokladů přežití SSSR ve válce proto byla záchrana průmyslu ze západních
Evakuace se uskutečňovala především po železnici. Objem dopravy na západ dosáhl přibližně 300 000 železničních vagónů. Do listopadu [[1941]] se sovětským dělníkům a železničářům podařilo evakuovat 1 523 podniků, spolu s 10 miliony odborníků, dělníky a jejich rodinami. Produkce nově postavených továren se naplno rozběhla až v září [[1942]], právě včas aby zasáhla v rozhodující fázi bitvy o Stalingrad.
|