Bohuslav Kohout: Porovnání verzí

{{infobox - osoba

| obrázek = Bohuslav Kohout.jpg

Plukovník in memoriam '''Bohuslav Kohout''' ([[5. prosinec|5. prosince]] [[1896]] [[Litomyšl]]<ref name="matrika">[https://familysearch.org/ark:/61903/3:1:3QS7-L9S1-GJ1W?mode=g&i=39&wc=3N8W-RM8%3A979674501%2C979754001%2C981571201%2C981583501&cc=1804263 Matrika narozených, Litomyšl 1889-1896, snímek 40, Záznam o narození a křtu]</ref> – [[26. srpen|26. srpna]] [[1942]] [[Berlín]]-[[Plötzensee]]) byl čs. armádní důstojník, vojenský autor a vychovatel. Za německé okupace člen vojenské podzemní organizace [[Obrana národa]] (ON), po vyzrazení zatčen v lednu 1940 gestapem, dva roky vězněn, postaven 7. ledna 1942 před nacistický soud (Volksgericht) v Berlíně, odsouzen k smrti, a popraven 26. srpna 1942 v Berlíně-Plötzensee.<ref>{{Citace monografie

| příjmení = Junek

| jméno2 = Radovan

| titul = Osobnosti vojenského odboje 1939-1945 ve Vysokém Mýtě

| vydavatel = Regionální muzeum ve V.M

| místo = Vysoké Mýto

| rok = 2004

| počet stran = 59

}}</ref>

 

== Mládí ==

 

== Služba v rakousko-uherské armádě ==

Přijat roku 1912 do c. k. rakousko-uherské kadetní školy pro pěchotu v Praze, vyřazen 15.3.1915 v hodnosti praporčíka. Byl odvelen 1.6.1915 jako velitel čety s c. k. pěším plukem č. 20 ”Stanislavov” na ruské bojiště v Haliči. Ustanoven 18.7.1915 velitelem 1. kulometného oddílu, pak v srpnu 1915 povýšen na poručíka. Od 18.5.1916 působil na italském bojišti jako velitel kulometné čety, v srpnu 1917 byl povýšen na nadporučíka. Na ruském bojišti byl pak od 1.11.1917 velitelem kulometné setniny.

 

Do čs. armády se přihlásil 29. října 1918 u posádkového velitelství ve Vysokém Mýtě a byl ustanoven velitelem náhradní eskadrony u jezdeckého střeleckého pluku 2, později přejmenovaného na dragounský pluk 9. U tohoto pluku sloužil a zastával různé velitelské funkce až do rozpuštění čs. armády v roce 1939. Roku 1925 byl povýšen na kapitána jezdectva, 1929 na štábního kapitána, a 1937 na majora jezdectva.[1] Navíc se stal řádným členem Vojenského Vědeckého Ústavu v Praze, od roku 1931 spolupracoval s Ministerstvem Národní Obrany při zpracování služebních předpisů. Byl autorem ''Příručky pro vojíny''<ref>{{Citace monografie

| příjmení = Kohout

| jméno = Bohuslav

| titul = Příručka pro vojíny. Díl I. Část všeobecná pro vojíny všech zbraní a služeb.

| vydavatel = Nákladem vlastním.

| místo = Vysoké Mýto

| rok = 1933

| počet stran = 295

}}</ref> vydané v roce 1933, která se stala vojenskou pomůckou při výchově vojínů základní služby, a která doznala opakovaných ročních vydání až do roku 1938.<ref>[http://aleph.nkp.cz/F/CANLHH2HEQM4RY52PT8YTU3QJMBYNUD4V4PKC57GKX876YI2KN-13621?func=find-acc&acc_sequence=005647935 Databáze NK ČR: Příručka pro vojíny]</ref> Pro Vojenský Vědecký Ústav zpracoval v roce 1933 ''Rukověť branné výchovy''.<ref>{{Citace monografie

| titul = Rukověť branné výchovy - nižší stupeň - schváleno MNO. č. j. 12.969 hl. št. 5. odd. 1934

| vydavatel = Vědecký ústav vojenský

| místo = Praha

| rok = 1934

| počet stran = 260

}}</ref> Jeho rukopis ''Příručka pro vojíny jezdectva''<ref>{{Citace monografie

| příjmení = Kohout

| jméno = Bohuslav

| titul = Příručka pro vojíny jezdectva (rukopis)

| vydavatel = Vojenský historický ústav Praha

| rok = 1938

}}</ref> byl dokončen až v roce 1938, a tato příručka nebyla už vydána v důsledku Mnichovské dohody.

 

 

{{DEFAULTSORT:Kohout, Bohuslav}}

[[Kategorie:Čeští válečníci]]

[[Kategorie:Oběti nacistického Německa]]