Otevřít hlavní menu

Změny

napřímení odkazů, fix předložek, doplnění hesla
== Kněžství, počátek církevní činnosti ==
3. dubna 1969 byl metropolitou leningradským a novgorodským Nikodimem (Rotovem) postřižen na mnicha a dostal mnišské jméno Kirill. 7. dubna téhož roku byl týmž metropolitou vysvěcen na [[Hierodiakon|hierodiakona]] a 1. června na [[Hieromonach|hieromonacha]].
Roku 1970 absolvoval s  vyznamenáním Leningradskou duchovní akademii s titulem kandidáta [[Teologie|bohosloví]] ([[Disertační práce|disertace]] na téma „''Formování a vývoj církevní hierarchie a učení pravoslavné církve o milosti“om ilosti“''), zůstal zde jako profesorský stipendista, vyučoval [[Systematická teologie|dogmatickou teologii]] a pracoval jako pomocník inspektora. Od 30. srpna 1970 pracoval jako osobní tajemník metropolity leningradského [[Nikodim (Rotov)|Nikodima (Rotova)]]. 12. září 1971 byl zvolen [[Archimandrita|archimandritou]].
Od roku 1971 představitel [[Moskevský patriarchát|Moskevského patriarchátu]] při [[Světová rada církví|Světové radě církví]] v [ [Ženeva|Ženevě]].
Od 30. srpna 1970 pracoval jako osobní tajemník metropolity leningradského Nikodima (Rotova).
 
12. září 1971 byl zvolen [[Archimandrita|archimandritou]].
Od roku 1971 představitel [[Moskevský patriarchát|Moskevského patriarchátu]] při [[Světová rada církví|Světové radě církví]] v [[Ženeva|Ženevě]].
26. prosince 1974 se ve věku 28 let stal rektorem Leningradské duchovní akademie a Leningradského duchovního semináře, kde vytvořil zvláštní regentskou třídu pro dívky a kde se rovněž zabýval výukou [[Tělesná výchova|tělesné výchovy]].
Od 7. června 1975 předseda eparchiální rady Leningradské metropolie.
 
== Biskupství ==
14. března 1976 vysvěcen na biskupa vyborského, [[Vikář|vikáře]] leningradské eparchie. [[Chirotonie|Chirotonii]] v chrámu sv. Trojice kláštera sv. Alexandra Něvského vykonali metropolité: leningradský Nikodim (Rotov), kyjevský Filaret (Děnisenko), tulský Juvenalij (Pojarkov), arcibiskup dmitrovský Vladimir (Sabodan), biskupové penzenský Melchisedek (Lebeděv), tichvinský Meliton (Solovjov), kurský Chrizostom (Martiškin). Od listopadu 1976 do října 1978 působil jako zástupce patriaršího exarchy západní Evropy metropolity Nikodima (Rotova). 9. září 1977 vysvěcen na arcibiskupa.
Od listopadu 1976 do října 1978 působil jako zástupce patriaršího exarchy západní Evropy metropolity Nikodima (Rotova).
9. září 1977 vysvěcen na arcibiskupa.
 
12. října 1978 zproštěn funkce zástupce patriaršího exarchy západní Evropy a jmenován správcem ruských pravoslavných farností ve [[Finsko|Finsku]]. Téhož roku byl jmenován zástupcem předsedy Oddělení vnějších církevních vztahů.
Roku 1978 jmenován zástupcem předsedy Oddělení vnějších církevních vztahů.
Od roku 1983 přednášel v rámci [[Aspirantura|aspirantury]] na Moskevské duchovní akademii.
 
Od roku 1983 přednášel vr ámci [[Vysoká_škola#Doktorsk.C3.BD_studijn.C3.AD_program|aspirantury]] na [[Moskevská duchovní akademie|Moskevské duchovní akademii]]. Od 26. prosince 1984 arcibiskup smolenský a vjazemský, zbaven funkce rektora Leningradské duchovní akademie a semináře. Přeložení na provinční katedru sám podle některých zdrojů vysvětluje tím, že odmítl hlasovat roku 1980 proti rezoluci ústředního výboru Světové rady církví, jež odsoudila invazi sovětských vojsk do [[Afghánistán|Afghánistánu]], a také dalšími protináboženskými motivy sovětských úřadů. V dubnu 1989 byl jeho titul změněn na „smolenský a kaliningradský“.
V dubnu 1989 byl jeho titul změněn na „smolenský a kaliningradský“.
 
14. listopadu 1989 byl jmenován předsedou Oddělení vnějších církevních vztahů Moskevského patriarchátu, stálým členem Svatého synodu.
 
10. prosince 2008 stanul v čele Svatým synodem Ruské pravoslavné církve vytvořené komise RPC pro přípravu arcijerejského a místního církevního sněmu, jež byly stanoveny na konec ledna 2009. Členy se stalo 17 arcijerejů, 10 kleriků a dva laici.
29. prosince 2008 v  odpovědi na otázku novinářů v  Moskvě prohlásil, že se staví ''„kategoricky proti jakýmkoli reformám“'' v  církvi. 30. prosince 2008 na setkání se studenty Sretěnské duchovní akademie (Sretěnský klášter) vyjádřil myšlenku, že obrovský problém církevního života před revolucí spočíval v tom, že se nepodařilo vytvořit silnou pravoslavnou inteligenci, o níž snil Antonij (Chrapovickij), později moskevským patriarchátem zakázaný nejvyšší hierarcha Ruské pravoslavné církve v zahraničí.
30. prosince 2008 na setkání se studenty Sretěnské duchovní akademie (Sretěnský klášter) vyjádřil myšlenku, že obrovský problém církevního života před revolucí spočíval v tom, že se nepodařilo vytvořit silnou pravoslavnou inteligenci, o níž snil Antonij (Chrapovickij), později moskevským patriarchátem zakázaný nejvyšší hierarcha Ruské pravoslavné církve v zahraničí.
15. ledna 2009 se konala nominace delegátů na Místní církevní sněm, stanovený na konec ledna téhož roku, seznam kandidátů byl diskutován v médiích.
 
28. ledna telegramem blahopřál zvolenému patriarchovi papež Benedikt XVI. Blahopřání novému nejvyššímu představiteli Ruské pravoslavné církve adresovali rovněž mnozí náboženští i političtí lídři z celého světa.
 
1. února 2009 se konala [[intronizace]] metropolity Kirilla během [[liturgie]] v  chrámu Krista Spasitele. Účastnil se jí patriarcha alexandrijský Theodoros II., jenž Kirilla pozdravil v [[Ruština|ruštině]], a také nejvyšší představitelé některých autokefálních církví: arcibiskup albánský Anastasius, metropolita všeho Polska Sawa, metropolita Českých zemí a Slovenska Kryštof.
 
== Patriarchát ==
2. února 2009 ve [[Velký kremelský palác|Velkém kremelském paláci]] prezident Ruska D. Medveděv přijal na oficiálním banketu arcijereje Ruské pravoslavné církve. Předtím patriarcha Kirill ve svém projevu hovořil o „symfonii“o„ symfonii“ jako své ideální představě o  vztazích mezi církví a státem.
 
6. února 2009 patriarcha Kirill slavnostně otevřel dvě patriarší rezidence v Moskvě: v Danilovském klášteře a v Čistém pereulku.
První pracovní schůzka s představitelem federálních úřadů zastávajícím státní funkci v ruské federaci se konala 12. února 2009 v pracovní rezidenci, a to s tajemníkem Rady bezpečnosti Ruské federace N. P. Patruševem.
 
8. března 2009 během Týdne pravoslaví ve svém kázání po bohoslužbě prohlásil: „... když slyšíme takové provolání a slogan jako ‚Pravoslaví, nebo smrt!‘, musíme se podobných kazatelů obávat... V dnešní době se čas od času objevují falešní učitelé, kteří svádí lid na scestí tím, že ho vyzývají k záchraně pravoslaví, k  záchraně jeho čistoty a přitom opakují ono nebezpečné, hříšné a vnitřně protikladné heslo ‚Pravoslaví nebo smrt!‘“ Některé zde vyslovené patriarchovy výroky vyvolaly kritiku řady pravoslavných věřících.
11. března 2009 při návštěvě Tuly prohlásil, že hlavním kritériem při hodnocení činnosti církve musí být mravní stav společnosti, a nikoli plné chrámy.
 
31. března 2009 byl jmenován prozatímně do čela Kaliningradské eparchie. 16. dubna 2009 na Zelený čtvrtek po skončení liturgie v chrámu zasvěceném Křtu Páně (Bogojavlenskij sobor) vykonal obřad mytí nohou – „poprvé vm oderních dějinách“.
16. dubna 2009 na Zelený čtvrtek po skončení liturgie v chrámu zasvěceném Křtu Páně (Bogojavlenskij sobor) vykonal obřad mytí nohou – „poprvé v moderních dějinách“.
 
29. dubna 2009 během schůzky s  předsedkyní vlády Ukrajiny Julií Tymošenkovou prohlásil: „Pro Ruskou pravoslavnou církev je Kyjev naší Konstantinopolí s  její svatou Sofií, je to duchovní centrum a jižní hlavní město ruského pravoslaví.“ 4.–6. července 2009 vykonal svou první zahraniční návštěvu ve funkci nejvyššího představitele Ruské pravoslavné církve, a to do [[Konstantinopolský patriarchát|Konstantinopolského patriarchátu]] (Turecko). Podle závěrů jeho jednání s ekumenickým patriarchou Bartolomějem pozorovatelé usuzovali na zlepšení tradičně (od novověku) napjatých vztahů mezi oběma patriarcháty. Setkal se rovněž s tureckým premiérem Recepem Erdoganem a představitelem Úřadu pro náboženské záležitosti při úřadu vlády Turecka.
4.–6. července 2009 vykonal svou první zahraniční návštěvu ve funkci nejvyššího představitele Ruské pravoslavné církve, a to do Konstantinopolského patriarchátu (Turecko). Podle závěrů jeho jednání s ekumenickým patriarchou Bartolomějem pozorovatelé usuzovali na zlepšení tradičně (od novověku) napjatých vztahů mezi oběma patriarcháty. Setkal se rovněž s tureckým premiérem Recepem Erdoganem a představitelem Úřadu pro náboženské záležitosti při úřadu vlády Turecka.
 
Návštěva Ukrajiny na pozvání Synodu Ukrajinské pravoslavné církve, prohlášená za pastýřskou, ač podle názoru některých expertů a politiků měla ryze politický charakter a cíle, ve dnech 27. července až 5. srpna 2009 byla v Kyjevě provázena lokálními nepokoji a protestními akcemi ukrajinských nekanonických církevních jurisdikcí. 29. července na setkání s klérem, laiky, učiteli a studenty Kyjevské duchovní akademie, konané v Kyjevsko-pečerské [[Kyjevskopečerská lávra|Kyjevskopečerské lávře]], kritizoval „vliv osvícenských idejí a filosofických idejí liberalismu na západní teologii“.
 
25. září 2009 se během návštěvy v  Bělorusku setkal s prezidentemsp rezidentem Alexandrem Lukašenkem a prohlásil mimo jiné: „Církev je vždy připravena podporovat posílení a rozvíjení svazku bratrských států a napomáhat dialogu běloruského vedení s ruskými úřady.“ V projevuVp rojevu k národu v chrámu Všech svatých v Minsku řekl, že sebe vnímá „jako patriarchu národa, jenž vyšel z kyjevské křestní lázně“, což znamená, že moskevský patriarchát nehodlá vytvářet hranice své církevní jurisdikce novými státními hranicemi, jež vznikly po rozpadu SSSR. Tím zpochybnil „reálnost“ suverenity „mnoha zemí“ a vysvětlil, že „ve světě existuje mnoho zemí, jež se pokládají za suverénní, ale které nejsou schopné jednat, a to i na mezinárodním poli, v plném souladu se svými národními zájmy“.
 
Ve svém vystoupení na Arcijerejské radě 2. února 2010 mimo jiné hovořil o vztazích s římskokatolickou církví během roku 2009 a prohlásil, že pozitivní tendence v dialogu s ní „se dále rozvíjely“: „Naše stanoviska k mnoha problémům, jež před křesťany staví současný svět, se shodují. K těmto problémům patří agresivní sekularizace, globalizace, rozplývání norem tradiční morálky. Je třeba zdůraznit, že k těmto otázkám zaujímá papež Benedikt XVI. podobně důslednou pozici jako pravoslavná církev.
V listopadu 2010 v souvislosti s nárůstem nespokojenosti v katolických kruzích v Rusku s předáním více než deseti katolických a protestantských kostelů v Kaliningradské oblasti do vlastnictví Ruské pravoslavné církve vystoupil se zvláštním provoláním v regionální televizi a prohlásil, že kultovní objekty budou využívány zde se nacházejícími kulturními institucemi, jak bude libo, nebo do té doby, než se přestěhují do budov, jež pro ně budou vystavěny.
 
Roku 2011 vykonal 21 arcipastýřských návštěv v 19 eparchiích Ruska, Ukrajiny a [[Moldávie]]. Podle výsledků sociologického průzkumu z  konce června 2010 realizovaného Všeruským centrem pro výzkum veřejného mínění k  němu pociťuje úctu 46 % respondentů, budí naděje ve 27 %, důvěru k  němu pociťuje 19 % a sympatie 17 % dotázaných. Nedůvěru k němu chovají 4 %, zklamání pociťují 2 %, lhostejnost 13 %, antipatie vyvolává u 1 % dotázaných. Stejné procento občanů ho odsuzovalo nebo vnímalo skepticky.
Roku 2011 vykonal 21 arcipastýřských návštěv v 19 eparchiích Ruska, Ukrajiny a Moldávie.
Podle výsledků sociologického průzkumu z konce června 2010 realizovaného Všeruským centrem pro výzkum veřejného mínění k němu pociťuje úctu 46 % respondentů, budí naděje ve 27 %, důvěru k němu pociťuje 19 % a sympatie 17 % dotázaných. Nedůvěru k němu chovají 4 %, zklamání pociťují 2 %, lhostejnost 13 %, antipatie vyvolává u 1 % dotázaných. Stejné procento občanů ho odsuzovalo nebo vnímalo skepticky.
 
== Členství v konzultačních a jiných státních orgánech ==
Od 13. ledna 1995 člen Veřejné rady při úřadu předsedy vlády pro otázky regulace situace v Čečensku.
Od 24. května 1995 člen prezídia Komise při úřadu prezidenta Ruské federace pro udílení státních vyznamenání Ruské federace v oblasti literatury a umění.
 
Od 2. srpna 1995 do 28. května 2009 člen Rady pro spolupráci s náboženskými uskupeními při úřadu prezidenta Ruské federace (znovu jmenován členem rady 13. října 1996, 17. března 2001, 7. února 2004).
Od 2. srpna 1995 do 28. května 2009 člen Rady pro spolupráci s náboženskými uskupeními při úřadu prezidenta Ruské federace (znovu jmenován členem rady 13. října 1996, 17. března 2001, 7. února 2004). Od 19. února 1996 člen kolegia Ruského státního námořního historicko-kulturního centra (Námořního centra).
Od 4. prosince 1998 člen Ruského organizačního výboru pro přípravu oslav třetího tisíciletí a 2000 let křesťanství.
Od 10. října 2005 člen organizačního výboru pro realizaci Roku Ruské federace v ČínskévČ ínské lidové republice a Roku Čínské lidové republiky v Ruské federaci. Od 1. září 2007 člen organizačního výboru pro realizaci Roku Ruské federace v Indické republice a Roku Indické republiky v Ruské federaci.
Od 1. září 2007 člen organizačního výboru pro realizaci Roku Ruské federace v Indické republice a Roku Indické republiky v Ruské federaci.
 
== Kritika ==
=== Spolupráce s KGB ===
Od počátku 90. let je Kirill obviňovaný ze spolupráce s &nbsp;[[KGB]] během [[Sovětský svaz|sovětské]] éry.<ref>Tony Halpin, "[http://www.timesonline.co.uk/tol/comment/faith/article5594067.ece Russian Orthodox Church choses between 'ex-KGB candidates' as Patriarch]". ''The Times'' (of London) online, 26 January 2009.</ref><ref>[http://www.russianmiami.com/common/arc/story.php/172084 Митрополит Кирилл попал в поле зрения американской газеты] [[The Washington Times]] 26 January 2005.</ref><ref>[http://www.axisglobe-ru.com/article.asp?article=266 Разведка России использует Эстонскую Православную Церковь] Simon Araloff, AIA European section, 17 May 2006.</ref><ref>[http://jesuschrist.ru/news/2005/1/26/7770 Американская газета назвала митрополита Кирилла возможным преемником Алексия II]</ref><ref>[http://grani.ru/Society/Religion/m.33751.html Священник Георгий Эдельштейн опасается, что патриархом станет «офицер КГБ, атеист и порочный человек»] [http://www.grani.ru/ www.grani.ru] 27 May 2003.</ref><ref name="Mikh">[http://web.archive.org/web/20090130115704/http://newtimes.ru/magazine/2008/issue096/doc-60246.html Божественные голоса] [[The New Times (Russia)|The New Times]] № 50, 15 December 2008.</ref> Jeho údajné krycí jméno bylo "Mikhailov".<ref>{{cite news|url=http://www.timesonline.co.uk/tol/comment/faith/article5594067.ece|title=Russian Orthodox Church chooses between 'ex-KGB candidates' as Patriarch|publisher=[[Times Online]]|date=26 January 2009|accessdate=2009-01-26 | location=London | first=Tony | last=Halpin}}</ref>
 
=== Zahraniční vztahy ===
Během své cesty po [[Latinská Amerika|Latinské Americe]] se 20. října 2008 sešel s 1. tajemníkem Komunistické strany Kuby [[Fidel Castro|Fidelem Castrem]]. Castro ho označil za spojence v bojivb&nbsp;oji proti „americkému [[imperialismus|imperialismu]]".<ref>[http://interfaxreli.customers.ru/?act=news&div=5288 Fidel Castro considers Metropolitan Kirill his ally in opposing American imperialism] [[Interfax]] 23 October 2008.</ref><ref>[http://www.patriarchia.ru/db/text/477670.html Митрополит Кирилл встретился с Фиделем Кастро] ROC official web site, 21 October 2008</ref><ref>[http://www.patriarchia.ru/db/text/477986.html Фидель Кастро считает митрополита Кирилла своим союзником в противостоянии американскому империализму] ROC official web site, 21 October 2008</ref> Kirill Fidelovi a [[Raúl Castro|Raúlovi Castrovi]] udělil Řád Svatého Daniela Moskevského na památku patriarchy Alexije II. za rozhodnutí postavit kostel Ruské pravoslavné církve v [[Havana|Havaně]] pro ruské exulanty.<ref>[http://interfaxreli.customers.ru/?act=news&div=5276 The Russian Orthodox Church awards the Castro brothers] [[Interfax]] 20 October 2008.</ref>
 
Kirill v &nbsp;roce 2010 „srdečně pogratuloval"<ref>[http://www.patriarchia.ru/db/text/1347158.html]</ref> [[Alexandr Lukašenko|Alexandru Lukašenkovi]] k &nbsp;vítězství v &nbsp;[[Bělorusko|běloruských]] prezidentských volbách<ref>[http://www.interfax-religion.com/?act=news&div=8047 Interfax-Religion<!-- Bot generated title -->]</ref><ref>[http://www.patriarchia.ru/db/text/1347158.html Official Site of the Patriarch of Moscow] ''Патриаршее поздравление А.Г. Лукашенко с переизбранием на пост Президента Республики Беларусь'' Patriarchal congratulations to AG Lukashenko on being re-elected as President of the Republic of Belarus), 22 December 2010.</ref><ref>[http://www.interfax-religion.com/?act=news&div=8047 Interfax]. ''Patriarch Kirill wishes Lukashenko to invariably develop fraternal relations with Russia'', 22 December 2010.</ref>, které Lukašenko vyhrál s &nbsp;80 % hlasů. Volby provázelo násilí<ref>{{cite news| url=http://www.economist.com/node/17800131?story_id=17800131 | work=The Economist | title=A nasty surprise in Belarus | date=29 December 2010}}</ref> a byly označovány za zmanipulované.<ref>{{cite news| url=http://www.bbc.co.uk/news/world-europe-12029814 | work=BBC News | title=Protesters try to storm government HQ in Belarus | date=20 December 2010}}</ref>
 
=== Podpora Vladimíra Putina ===
Během setkání moskevských církevních představitelů 8. února v Moskvě Kirill popsal [[PutinVladimir PutinPutinovu]]ovu éru za "Boží zázrak" a zkritizoval jeho oponenty.<ref>{{cite news| url=http://af.reuters.com/article/worldNews/idAFTRE81722Y20120208 | work=Reuters | title=Russian patriarch calls Putin era "miracle of God" | date=8 February 2012}}</ref>
 
=== Pussy Riot ===
Na adresu dívčí [[punk]]ové skupiny [[Pussy Riot]], která byla odsouzena za hraní písně „Bohorodičko, vyžeň Putina“ v moskevské [[Katedrála Krista Spasitele (Moskva)|Katedrále Krista Spasitele]], prohlásil, že šlo o &nbsp;"dílo Satana" a že by dívky měly být potrestány.<ref name="Ind">{{cite web | url=http://www.independent.co.uk/news/world/europe/plight-of-punk-rockers-turns-russians-against-the-church-7619191.html | title=Plight of punk rockers turns Russians against the Church | publisher=The Independent | accessdate=6 April 2012}}</ref> Ve své závěrečné soudní řeči členky Pussy Riot uvedly, že Kirill zneužil svou církevní pozici k &nbsp;podpoře Putinovy vlády.<ref>[http://nplusonemag.com/pussy-riot-closing-statements Pussy Riot closing statements] (translated into English), ''n+1 magazine'', accessed 2012-08-19.</ref> [[Amnesty International]] Pussy Riot označuje za [[Svoboda svědomí#Vězen svědomí|vězně svědomí]].<ref name="Ind"/>
 
=== Vyretušování hodinek Breguet ===
Kirill odmítl nařčení, že nosí švýcarské hodinky značky [[Breguet (firma)|Breguet]] za více než 20&nbsp;000 [[libra šterlinků|£]] s &nbsp;tím, že veškeré snímky s &nbsp;těmito hodinkami musí být podvrhy. Tyto hodinky byly ovšem na jeho zápěstí k &nbsp;vidění i na jeho oficiálních webových stránkách. Na jedné byl dokonce pokus o &nbsp;vyretušování hodinek – na ruce hodinky chyběly, ale stále byly viditelné v &nbsp;odlesku na stole.<ref name="Watch">{{cite web | url=http://www.bbc.co.uk/news/world-europe-17622820 | title=Russia's Patriarch Kirill in furore over luxury watch | publisher=BBC | accessdate=6 April 2012}}</ref> Kirill poté uvedl, že lidé odpovědní za vyretušování byli „tvrdě potrestáni".<ref name="Watch"/> Jeho mluvčí řekl, že je „neetické" diskutovat Kirillův osobní život a [[Ruská pravoslavná církev]] 4. dubna 2012 prohlásila, že jde o &nbsp;pomstu ze zahraničí za její podporu Putinovi: „Útoky přicházejí především v předvolebním a povolebním období. To ukazuje na jejich politické a zároveň protiruské motivy."<ref name="Ind"/>
 
== Reference ==