Křesťansko-demokratická strana: Porovnání verzí

Smazaný obsah Přidaný obsah
MatSuBot (diskuse | příspěvky)
m sjednocení infoboxu; kosmetické úpravy
Upřesnění dat a okolností zániku KDS
Řádek 23:
| nejméně_poslanců = 4 ([[Volby do České národní rady 1992|volby]] do [[ČNR]] 1992)
}}
'''Křesťanskodemokratická strana''' byla malá politická strana, působící mezi léty 1990 až 1996. Orientovala se [[Pravice|pravicově]] a [[konzervatismus|konzervativně]], stála na [[křesťanství|křesťanských]] základech. V podstatě po celou dobu své existence byla součástí vládní koalice. Jejím prvním předsedou byl disident [[Václav Benda]], druhým (a posledním) předsedou pak někdejší ministr školství [[Ivan Pilip]]. Důležitá byla jako první politická strana vzniklá po [[Sametová revoluce|sametové revoluci]].
 
== Vznik a historie strany ==
Počátky Křesťanskodemokratické strany sahají již do 50. let 20. století, kdy se bývalí členové [[Křesťanská a demokratická unie – Československá strana lidová|Československé stany lidové]], jež se zkompromitovala spoluprací s komunistickým režimem, pokusili reorganizovat a vytvořit novou křesťanskou stranu. Tyto snahy ovšem jednak nebyly příliš úspěšné (končily často uvězněním) a jednak rozsah jejich aktivit [[Státní bezpečnost]] nezřídka zveličovala, aby tak dosáhla snadnějšího odsouzení zatčených.<ref>{{Citace elektronické monografie|příjmení=Baránek|jméno=Daniel|vydavatel=[[Post Bellum]]|titul=P. Ing. Václav Teplý SDB|url=http://www.pametnaroda.cz/data/witness/1556/recording/1005-transcript.htm|datum přístupu=2011-01-25}}</ref> Kvůli údajnému vytváření KDS bylo také v padesátých letech odsouzeno dvacet osob, amnestovaných roku 1960. Někteří z nich byli znovu odsouzeni a propuštěni až v roce 1967 (např. Ing. Jaroslav Cuhra). Tento proces měl pravděpodobně sloužit k zastrašení ostatních amnestovaných před další protirežimní činností.<ref>Balík, Hanuš (2007), s. 206.</ref>spolu s bývalými politickými vězni
 
Dlouhodobější význam měl až počin z roku 1978, kdy [[Daniel Kroupa]] založil seminář pro mladé filosofy nazvaný Akademie. Zastřešující organizací této skupiny se stalo '''[[Hnutí za občanskou svobodu]]''' (zkracováno HOS), založené 15.&nbsp;října 1988. V Hnutí za občanskou svobodu se vytvořila dvě významná křídla: budoucí jádro [[Občanská demokratická aliance|Občanské demokratické aliance]] kolem [[Pavel Bratinka|Pavla Bratinky]] a Daniela Kroupy; a budoucí jádro Křesťanskodemokratické strany kolem Václava Bendy. ODA se od KDS rozlišovala takto: „''V ODA byli lidé, kteří uznali křesťanské hodnoty za natolik posvátné, že odmítli jejich zatahování do politických her. Politicky však nebyl nikdo nikdy bližší ODA než KDS.''“
Řádek 32:
Disidenti okolo [[Václav Benda|Václava Bendy]] založili 3.&nbsp;prosince 1989 Křesťanskodemokratickou stranu, ministr vnitra ji zaregistroval 31.&nbsp;ledna 1990. První sjezd se konal v březnu téhož roku a předsedou byl zvolen Václav Benda, prvním místopředsedou [[Zdeněk Susa]]. Křesťanskodemokratická strana tak byla skutečně první porevoluční stranou - až po ní následovala Občanská demokratická aliance.
 
V počátcích působila v rámci [[Občanské fórum|Občanského fóra]]. Prvních svobodných parlamentních voleb v červnu roku 1990 se KDS účastnila jako součást volební koalice [[Křesťanská a demokratická unie]] (společně s Československou stranou lidovou, Svobodnou rolnickou stranou, Sdružením československých podnikatelů, Moravským občanským hnutím a Klubem seniorů). Ve volbách tato koalice získala do obou sněmoven Federálního shromáždění asi 8,7 % hlasů. Křesťanskodemokratická strana získala 2 mandáty jak ve Sněmovně lidu, tak ve Sněmovně národů. Ve volbách do České národní rady získala KDU 8,4 % hlasů a 19 mandátů, z nichž 4 připadly KDS. Celkově byly volební výsledky pro Křesťanskou a demokratickou unii zklamáním, přičítaným aféře [[Josef Bartončík|Josefa Bartončíka]], předsedy lidové strany.
 
Křesťanská a demokratická unie se pak účastnila utváření vlády Československé republiky. Křesťanskodemokratická strana kandidovala v listopadu 1990 v prvních svobodných komunálních volbách sama či spolu s bývalými politickými vězni nebo v koalicích s dalšími pravicovými stranami (např. LDS - Liberálně demokratickou stranou) vzniklými po roce 1989. V komunálních volbách v listopadu roku 1990 v celé republice obsadila pouze 251 křesel.
Křesťanská a demokratická unie se pak účastnila utváření vlády Československé republiky. Křesťanskodemokratická strana kandidovala sama do komunálních voleb na podzim roku 1990, kde získala pouze 1,27 % hlasů a v celé republice obsadila 251 křesel. Po zvolení [[Josef Lux|Josefa Luxe]] předsedou lidové strany se začaly objevovat rozkoly mezi lidovci a křesťanskými demokraty. Ty vrcholily během roku 1991, kdy si poslanci za Křesťanskodemokratickou stranu založili v [[Česká národní rada|České národní radě]] vlastní poslanecký klub; ve Federálním shromáždění pak utvořili klub s [[Liberálně demokratická strana|Liberálně demokratickou stranou]]. V červnu roku 1991 Československá strana lidová iniciovala vznik politického hnutí se stejným názvem jako původní koalice, Křesťanská a demokratická unie. V dubnu roku 1992 se pak Československá strana lidová a Křesťanská a demokratická unie sloučily, čímž vznikla [[Křesťanská a demokratická unie – Československá strana lidová|KDU-ČSL]] v dnešní podobě. Křesťanskodemokratická strana později lidovce obviňovala z uzurpování značky KDU.
 
Křesťanská a demokratická unie se pak účastnila utváření vlády Československé republiky. Křesťanskodemokratická strana kandidovala sama do komunálních voleb na podzim roku 1990, kde získala pouze 1,27 % hlasů a v celé republice obsadila 251 křesel. Po zvolení [[Josef Lux|Josefa Luxe]] předsedou lidové strany se začalyzačala objevovat rozkolyrůznost názorů mezi lidovci a křesťanskými demokraty. Ty vrcholily během roku 1991, kdy si poslanci zvolení za Křesťanskodemokratickou stranu založili v [[Česká národní rada|České národní radě]] vlastní poslanecký klub; ve Federálním shromáždění pak utvořili klub s [[Liberálně demokratická strana|Liberálně demokratickou stranou]]. V červnu roku 1991 Československá strana lidová iniciovala vznik politického hnutí se stejným názvem jako původní koalice, Křesťanská a demokratická unie. V dubnu roku 1992 se pak Československá strana lidová a Křesťanská a demokratická unie sloučily, čímž vznikla [[Křesťanská a demokratická unie – Československá strana lidová|KDU-ČSL]] v dnešní podobě. KřesťanskodemokratickáNěkteří stranapředstavitelé Křesťanskodemokratické strany později lidovcečleny ČSL obviňovalaobviňovali z uzurpování značky KDU.
Trvale nízké preference nutily stranu hledat si volebního partnera, postupně se sblížila s nově vzniklou [[Občanská demokratická strana|Občanskou demokratickou stranou]], s níž uzavřela smlouvu o volební koalici. Koalice ODS-KDS vyhrála s jasným náskokem volby jak do České národní rady, tak do Federálního shromáždění, a KDS ve všech komorách ustanovila své vlastní kluby. Stala se součástí vládní koalice společně s občanskými demokraty (ODS i ODA) a lidovci. Ve vládě České republiky ([[První vláda Václava Klause]]) získala dvě křesla. Místopředsedou České národní rady se stal [[Pavel Tollner]], předsedou Sněmovny lidu Federálního shromáždění (jež zanikla o půl roku později) se stal Václav Benda.
 
Trvale nízké preference nutily stranuKDS hledat si volebního partnera, postupně se sblížila s nově vzniklou [[Občanská demokratická strana|Občanskou demokratickou stranou]], s níž v roce 1992 uzavřela smlouvu o volební koalici. Koalice ODS-KDS vyhrála s jasným náskokem volby jak do České národní rady, tak do Federálního shromáždění, a KDS ve všech komorách ustanovila své vlastní kluby. Stala se součástí vládní koalice společně s občanskými demokratystranami (ODS i ODA) a lidovciKDU-ČSL. Ve vládě České republiky ([[První vláda Václava Klause]]) získala dvě křesla. Místopředsedou České národní rady se stal [[Pavel Tollner]], předsedou Sněmovny lidu Federálního shromáždění (jež zanikla o půl roku později) se stal Václav Benda.
Na sjezdu v březnu roku 1993 byl zvolen předsedou strany mladý náměstek ministra školství, [[Ivan Pilip]]. Straně bylo jasné, že nikdy sama nepřekročí pětiprocentní volební klauzuli, proto celé mezivolební období uvažovala o sloučení buďto s lidovci, nebo s občanskými demokraty. Vzhledem k vzrůstajícímu vzdalování Křesťanskodemokratické strany a KDU-ČSL se nakonec KDS roku 1996 sloučila s Občanskou demokratickou stranou; část jejích politiků však toto sloučení neakceptovala a od strany se odtrhla a vytvořila ve Sněmovně vlastní klub pojmenovaný KDS1, většina z nich pak přešla do KDU-ČSL. Někteří bývalí členové strany (v čele s Ivanem Pilipem) stáli roku 1998 u zrodu [[Unie svobody – Demokratická unie|Unie svobody]].
 
Na sjezdu v březnu roku 1993 byl zvolen předsedou stranyKDS mladý náměstek ministra školství, [[Ivan Pilip]], prvním místopředsedou byl zvolen Václav Benda. StraněVedení KDS bylo jasné, že nikdy sama nepřekročí pětiprocentní volební klauzuli, proto celé mezivolební období uvažovala o sloučení buďtobuď s lidovciKDU-ČSL, nebo s občanskýmiODS. Ve stejné době tuto otázku řešila další pravicová strana KAN - Klub angažovaných demokratynestraníků. Ve stejné době tedy byly v roce 1996 svolány tři celostátní sněmy ODS, KDS a KAN, které hlasovali o sloučení těchto subjektů. Celostátní sněm KAN sloučení neschválil, celostátní sněmy ODS a KDS sloučení schválily. Vzhledem k vzrůstajícímu názorovému vzdalování vedení Křesťanskodemokratické strany a vedení KDU-ČSL se nakonecpo formální stránce KDS k 3+. březnu roku 1996 sloučila s Občanskou demokratickou stranou; částale jejíchvětšina politikůčlenské všakzákladny toto sloučení neakceptovala. aV odposlanecké stranysněmovně sečást odtrhlabývalých ačlenů KDS vytvořila ve Sněmovně vlastní klub pojmenovaný KDS1, většina z nich pakpoté přešla do KDU-ČSL. Někteří bývalí členové stranyKDS, kteří vstoupili do ODS stáli (v čele s Ivanem Pilipem) stáli roku 1998 u zrodu [[Unie svobody – Demokratická unie|Unie svobody]]. Řada komunálních politiků KDS vstoupila do ODA či KDU-ČSL nebo se podílela na zrodu SNK, nebo za SNK kandidovala v komunálních volbách jako nezávislí kandidáti.
 
== Volební výsledky ==