Jan Čapek ze Sán: Porovnání verzí

Smazaný obsah Přidaný obsah
m →‎Externí odkazy: Přidán odkaz na Ottův slovník naučný na Wikizdrojích.
m Doplněn obrázek.
Řádek 13:
 
V roce [[1431]] vytáhl v čele sirotků a společně s [[Táborský svaz|tábority]] na [[Slovensko]]. Výprava byla zpočátku velmi úspěšná, ale navzdory původnímu očekávání se protáhla. Proto táborité odtáhli domů, zatímco sirotci pokračovali v tažení jižním Slovenskem. Podařilo se jim získat mnoho kořisti, ale při návratu bylo vojsko s vrchovatě naloženými vozy zaskočeno při přechodu [[Váh]]u [[Uhři|uherskou]] [[jízda|jízdou]]. Bojovníci v pochodovém útvaru nestačili dostatečně uzavřít vozovou hradbu a Uhři pronikli dovnitř jejich útvaru. Jan Čapek ze Sán utrpěl zdrcující porážku, jednu z největších, která husity potkala. Ztratil veškerou kořist, vozy i [[pěchota|pěchotu]], zachránila se pouze jízda. U Váhu zahynuly více než dvě třetiny jeho bojovníků.
[[Soubor:Hukvaldy, hrad (2).jpg|náhled|Hrad Hukvaldy]]
 
Naproti tomu skvělým vítězstvím skončila [[spanilé jízdy|spanilá jízda]], kterou Čapek ze Sán vedl v roce [[1433]] na pomoc [[Polsko|Polákům]] proti [[Řád německých rytířů|Řádu německých rytířů]] a která měla husitům zabezpečit polské spojenectví. Čeští bojovníci při ní dorazili až k [[Baltské moře|Baltu]]. Čapek se při ní nicméně dopouštěl válečných krutostí - nechal zmasakrovat zajaté české žoldnéře ve službách Řádu. [[Polsko|Polský]] [[panovník|král]] [[Vladislav II. Jagello]] pak Čapkovi daroval za jeho pomoc [[velbloud]]a, kterého si hejtman přivedl na obléhání [[katolická církev|katolické]] [[Plzeň|Plzně]]. Plzeňští obránci mu však vzápětí provedli potupný žertík, když se při nečekaném výpadu [[zvíře]]te zmocnili a odvedli si je do [[Město|města]]. Čapek se od nich snažil velblouda marně vykoupit za 50 kop [[groš]]ů, což byla cena výkupného za urozeného zajatce. Tuto epizodu dodnes připomíná vyobrazení velblouda na [[plzeň]]ském městském znaku.
 
V roce [[1434]] vedl Čapek v [[bitva u Lipan|bitvě u Lipan]] jízdu spojených sil radikálních husitů proti koalici umírněných a katolíků. V této bitvě utrpěli radikálové zdrcující porážku, zachránila se pouze jízda. Někteří [[historik|historici]] Čapkovi vyčítají, že svým jednáním donutil některé představitele sirotků bojovat na straně panské koalice a že on sám předčasným útěkem zradil své bratry a zavinil tak jejich porážku. Z toho mála, co víme o průběhu bitvy u Lipan, se však zdá být zřejmé, že [[bitva]] již byla ztracena a setrvání jízdy na [[bojiště|bojišti]] by vedlo pouze k jejímu zničení.
 
Po porážce u [[Lipany|Lipan]] a rozpuštění sirotčích polních vojsk opustil Jan Čapek ze Sán území [[Čechy|Čech]] a vstoupil do služeb polského krále. Později se na straně [[Vladislav III. Varnenčik|Vladislava III]] účastnil válek o nástupnictví v Uhrách, kde se střetl s [[Jan Jiskra z Brandýsa|Janem Jiskrou z Brandýsa]]. Po [[Bitva u Varny|bitvě u Varny]] se však s Jiskrou smířil a vstoupil do jeho služeb. Tehdy patrně došlo ke sňatku jeho dcery Žofie s Jiskrovým spolubojovníkem [[Jan Talafús z Ostrova|Janem Talafúsem z Ostrova]]. Poslední záznamy o něm pocházejí z roku [[1445]]. Zemřel patrně na [[Hukvaldy (hrad)|Hukvaldech]] někdy kolem roku 1452.
 
== Literatura ==