Menšina: Porovnání verzí

Smazaný obsah Přidaný obsah
OSN dělí menšiny kterým náleží menšinová práva takto: Národností menšinou rozumíme menšinu jiného národa, která realizuje právo sebeurčení mimo tento stát, přičemž podmínkou je občanství státu kde jako menšina žije. Jinak j
Bez shrnutí editace
Řádek 17:
Historik [[Arnold Joseph Toynbee]] rozlišuje ''tvořivé'' a ''dominantní'' menšiny.
 
OSN dělí menšiny, kterým náleží menšinová práva takto:
 
Národností menšinou rozumíme menšinu jiného národa, která realizuje právo sebeurčení mimo tento stát, přičemž podmínkou je občanství státu kde jako menšina žije. Jinak jde jen o cizince pobývající v tomto státě. Taková menšina má jen menšinová práva a nemá práva sebeurčení. Platí to i pro ostatní případy níže uvedených menšin. Např. Maďarská menšina na Slovensku, jejíž příslušníci mají státní občanství Slovenské republiky.                                                                                                                
 
Etnická menšina je národem, který není státotvorný. Buď je příliš malý - např. Lužičtí Srbové v Německu, Kašubové v Polsku, RetoromániRétorománi ve Švýcarsku nebo Romové, kteří jsou relativně národem početným, ale žijí roztroušeně na území celé řady států, nemají vymezené území, a proto nejsou státotvorní. Dříve to byl případ židovského národa, až do doby vytvoření státu Izrael.
 
Jazykové menšiny jsou menšiny stejného národa užívající různé jazyky. Např. Ukrajinci na Ukrajině užívající jako jazyk ruštinu, jiným příkladem jsou Švýcaři užívající jako mateřský jazyk francouzštinu či italštinu.