Otevřít hlavní menu

Změny

Přidáno 8 430 bajtů ,  před 2 lety
m
Editace uživatele 213.226.214.190 (diskuse) vráceny do předchozího stavu, jehož autorem je OJJ
Pokud je prales vypálen, [[popel]] obohatí půdu, která je tak velmi úrodná, nicméně díky dešťům dochází k rychlé půdní [[eroze|erozi]] a živiny jsou rychle vyplaveny, takže již po 2–3 letech se získaná oblast nedá pro [[zemědělství]] použít.
 
== svadaBiotické je nejpodmínky ==
Tropický deštný prales je biom s největším počtem [[Druh|druhů]] organismů {{Doplňte zdroj}} (viz [[druhová diverzita]]), většina z&nbsp;nich je nejspíše dosud nepoznána. Odhaduje se, že v&nbsp;tropických lesích žijí 2/3 všech známých [[rostliny|rostlinných]] a suchozemských [[živočichové|živočišných]] druhů této [[planeta|planety]].<ref>Whitmore, T. C. (1998) ''An introduction to tropical rain forests''. 2nd ed. Oxford University Press. Str. 67.</ref>
 
=== Stromové patro ===
Tropické [[strom]]y mohou mít některé vlastnosti, které nejsou běžné u&nbsp;stromů jiných pásem. Vzhledem k&nbsp;obrovské konkurenci o&nbsp;[[světlo]], které přispívá [[hustota vegetace]] i [[podnebí]] přející rychlému růstu biomasy, je tropický deštný les místo, kde rostou jedny z&nbsp;nejvyšších stromů. Vzhledem k&nbsp;rozsáhlosti [[stromové patro|stromového patra]] lesa a odlišným podmínkám, které v jeho různých částech panují, si je biologové dělí na pásma (resp. vrstvy nebo úrovně, např. A–C, přičemž A je nahoře). Někteří ještě speciálně vyčleňují pásmo pro ojedinělé stromy výrazně přerůstající své okolí.
 
[[Soubor:Aerial view of the Amazon Rainforest.jpg|thumb|[[Amazonský prales]]]]
Mnoho druhů má široké dřevěné obruby (kořenový náběh) na spodku [[kmen (biologie)|kmene]]. Původně se myslelo, že slouží na podporu stromu, ale teď vychází, že kanály kořenového náběhu proudí rozpuštěné živiny z&nbsp;[[kořen (biologie)|kořenů]].
 
Velké [[list]]y jsou společné stromům vrstvy C. Mladé stromy určené pro vrstvy A a B též mohou mít velké listy. Když dosáhnou koruny stromů úrovně A, nové listy budou menší. Velký povrch listů pomáhá zachytit světlo v&nbsp;nižších vrstvách lesa. Odkapávací cípy ulehčují odvedení srážek z&nbsp;listu na podporu [[transpirace]] (vypařování). Vyskytují se v nižších vrstvách a mezi mladými stromy druhů vynořující se vrstvy&nbsp;A.
 
Stromy jsou často dobře spojeny ve vrchní vrstvě speciálně růstem dřevěných popínavých rostlin nebo [[liána|lián]]. Rostliny s&nbsp;[[epifyt]]ickou adaptací rostou na povrchu existujících stromů a dělí se s nimi o&nbsp;[[sluneční světlo]].
 
[[Borka|Kůra]] stromů často bývá velmi tenká, často jen 1–2&nbsp;mm. Obvykle je velmi jemná, ale někdy ji chrání [[trn (botanika)|trny]].
[[Soubor:Rain Forest Daintree Australia.jpg|thumb|Tropický deštný les v australském [[Queensland]]u]]
 
Objevuje se u&nbsp;nich vývin [[květ]]ů (a z&nbsp;toho [[Plod (botanika)|plody]]) přímo z&nbsp;kmenu, namísto na větvích (angličtina má na to slovo „cauliflory“).
 
=== Podrost ===
[[Podrost]] v&nbsp;deštném lese je často omezen nedostatkem světla na spodní úrovni. To umožňuje lidem a zvířatům se v&nbsp;lese pohybovat. Jsou-li koruny stromů z&nbsp;nějakého důvodu poškozeny nebo ztenčeny, země pod nimi je brzy kolonizována hustou spletí popínavých rostlin, [[keř|křoví]] a malých stromů zvaných ''[[džungle]]''.
 
=== Stabilita pralesa ===
Prales se jeví jako stabilní [[klimax]]ový porost, který jeví velikou odolnost vůči narušení. Drobné [[mýtina|mýtiny]], ať už se objeví z&nbsp;jakéhokoliv důvodu, velice rychle zarůstají. Pokud však dojde k&nbsp;masívní destrukci rozsáhlé oblasti (prakticky výhradně činností [[člověk]]a), je tato vlivem půdní [[eroze]] a ztráty styku s&nbsp;původním typem porostu velice brzy znehodnocena tak, že se sem prales „jen tak vrátit“ nemůže. Přirozená obnova pralesa na místě, které bylo exploatováno a zničeno člověkem, je otázkou staletí až tisíciletí. Člověk sám pro ni může udělat jen minimum.
[[Soubor:Proboscis Monkey in Borneo.jpg|thumb|[[Kahau nosatý]] žije v deštném pralese na [[Borneo|Borneu]]]]
 
=== Zdroje léků ===
Tropické deštné lesy se nazývají ‚největší [[lékárna]] světa‘ pro výskyt velkého počtu přírodních léčiv. Téměř polovina užívaných léků pochází z&nbsp;tropických deštných pralesů. Např. tropické deštné pralesy obsahují „základní ingredienty [[ptačí kontrolní hormon|ptačích kontrolních hormonů]], [[stimulant]]ů a [[sedativum|sedativ]]“. [[Vědci]] doufají, že zde bude v&nbsp;budoucnu objevena řada dalších léků. Tuto ideu ilustruje [[film]] [[Medicine Man (film)|Medicine Man]] (Léčitel).{{Doplňte zdroj}}
 
=== Producent kyslíku ===
Tropický deštný les má kladnou bilanci pokud jde o&nbsp;produkci [[kyslík]]u, protože rostliny vytvářejí kyslík fotosyntézou. Část vyrobeného kyslíku se spotřebuje při procesu rozkladu organické hmoty odumřelých částí rostlin.<ref>http://www.priroda.cz/clanky.php?detail=789</ref>
 
== Kácení tropického deštného lesa ==
[[Soubor:OkTediMine.jpg||thumb|right|Důl na těžbu zlata na ostrově [[Nová Guinea]]]]
V současné době tropické deštné lesy ubývají. O tempu ubývání však neexistuje mezi vědci shoda. Například [[Bjorn Lomborg]] a [[Alan Grainger]]<ref>http://osel.cz/index.php?clanek=3195</ref> zprávy o rychlém ubývání pralesa zpochybňují.
 
Přesto je nesporné, že dochází k jeho [[kácení]] (kvůli spotřebě [[dřevo|dřeva]] jako [[palivo|paliva]] i výrobní [[surovina|suroviny]]) či [[vypalování]] (pro zisk nové [[zemědělská půda|zemědělské půdy]]. Ta však vydrží být úrodná v konvenčním smyslu jen 2–4 roky, což bývá jednou z příčin dalšího vypalování. Za posledních 100 let již zmizelo z povrchu zemského více než 50 % rozlohy tropických deštných pralesů (na poč. století byla rozloha tropických deštných pralesů asi 16&nbsp;mil.&nbsp;km², dnes je to cca 7&nbsp;mil.&nbsp;km² {{Doplňte zdroj}}) a navzdory různým aktivitám ochránců přírody a vyhlašování nových obrovských [[rezervace|rezervací]] a [[národní park|národních parků]] se tempo příliš nezpomalilo {{Doplňte zdroj}}. Odhaduje se, že pokud nedojde k&nbsp;radikální změně, do poloviny [[21. století|21.&nbsp;století]] tropické deštné lesy zcela zmizí {{Doplňte zdroj}}.
 
Od poloviny 20. století jsme přišli o zhruba polovinu všech tropických pralesů na [[Země|Zemi]]{{Doplňte zdroj}}. Většina [[prales]]ů Afriky je vykácena, v devadesátých letech je obrovským tempem ničen prales na území Brazílie, Malajsie a Bornea. V Asii zmizela mezi lety 1960–1990 třetina tropických pralesů. V roce 1975 byla Amazonie prakticky nedotčena, dnes je jí vypáleno 15 %{{Doplňte zdroj}}. Rychlost odlesňování se během osmdesátých let zdvojnásobila – dnes jsou pralesy mýceny tempem 160 000 km² za rok{{Doplňte zdroj}}. V Brazílii bylo za 12 měsíců mezi srpnem 2013 a červencem 2014 vykáceno 4848 km² pralesa, což je o 12% méně než předchozí rok.<ref>"[http://www.novinky.cz/zahranicni/amerika/354670-kaceni-destneho-pralesa-v-brazilii-zpomalilo.html Kácení deštného pralesa v Brazílii zpomalilo]". Novinky. 27. listopadu 2014.</ref>
[[Soubor:Índios isolados no Acre 7.jpg|thumb|Kácení lesa ohrožuje i domorodce jako tento [[Indiáni|izolovaný kmen]] v Amazonii]]
 
Následky kácení pralesů jsou větrná a půdní [[eroze]], [[povodeň|povodně]], zanášení [[údolní nádrž|údolních nádrží]], [[sesuv půdy|sesuvy půdy]]. a (např. podhůří [[Himálaj]]í), pokles srážek, sucha, ztráta možnosti místních lidí používat [[les]] jako zdroj dřeva, plodin a [[píce]] {{Doplňte zdroj}}. V důsledku kácení se snižuje [[genofond]] (pralesy jsou domovem 70-90% všech druhů {{Doplňte zdroj}}). Mizí zároveň možná [[Léčivo|léčiva]] a planí příbuzní zemědělských plodin. Následuje také [[genocida]] domorodých obyvatel {{Doplňte zdroj}}, mizení jejich kultur ([[Amazonie]], [[Malajsie]], [[Afrika]]) Mezi následky možná figuruje i zvyšování [[globální oteplování|globálního oteplování]], možný další negativní vliv na světové [[Podnebí|klima]] {{Doplňte zdroj}}.
 
== Reference ==
<references />
 
== Literatura ==
* Jeník, J.: ''Tropický deštný les I-VI.'' Živa, roč. 21.
 
== Související články ==
* [[Les]]
* [[Prales]]
* [[Biom]]
* [[Geobiom]]
* [[Amazonský deštný prales]]
* [[Konžský deštný prales]]
 
== Externí odkazy ==
* {{commonscat}}