'''Kvitance''' (stvrzenka) je písemné potvrzení od [[věřitel]]e pro [[dlužník|dlužníka]]u, že [[Soluce|splnil]] svůj [[dluh]] (zpravidla peněžitý). Kvitance je [[soukromá listina|soukromou listinou]].
Podle českého práva (§ 1949-19511949–1951 [[Občanský zákoník (Česko, 2012)|občanského zákoníku]]) je věřitel, sám nebo i prostřednictvím třetí osoby, povinen vydat kvitanci na požádání dlužníka. V ní musí být uvedeno jméno dlužníka i věřitele, předmět plnění a čas, kdy byl dluh splněn. Dlužník má právo odepřít plnění, nevydá-li mu věřitel potvrzení, přitom se nedostává do [[prodlení]]. Platí také vyvratitelná [[právní domněnka]], že byla-li vydána kvitance jen na [[jistina|jistinu]], bylo splněno i její [[příslušenství]]. Kvitance je důležitou [[důkaz (právo)|důkazní listinou]], prokazuje, že věřitel prohlásil, že dlužník dluh v ní uvedený splnil. Jestli ke splnění skutečně došlo, je případně otázkou skutkového zjištění v rámci volného hodnocení důkazů soudem.
Podobnou právní úpravu kvitance, resp. stvrzenky obsahoval v § 1426-1430 i [[všeobecný zákoník občanský]] a v § 312-315 [[Občanský zákoník (Československo, 1950)|střední občanský zákoník]], naopak poměrně stručná byla úprava potvrzení o splnění dluhu v § 569 [[občanský zákoník (Československo, 1964)|občanského zákoníku z roku 1964]].
