Otevřít hlavní menu

Změny

Přidáno 3 011 bajtů ,  před 2 lety
Doplnění textu v sekcích Ochrana přírody a krajiny, Kulturní krajina a úprava v zájmu souvislostí + drobné opravy + odkazy na hesla WP.
[[Geografie Česka]] řadí Železné hory výškovou členitostí mezi vrchoviny, slovo „hory" v jejich názvu má historický původ. Rozlohou zaujímají krajinnou oblast v nadmořských výškách 198 - 737 m, přibližně od nejnižší polohy u řeky Labe (u zdymadla) v katastru obce Týnec nad Labem na rozhraní se Středolabskou tabulí až k nejvyššímu vrcholu „U oběšeného" nad prameništi řek Krounky a Chrudimky v katastru obce Svratouch na rozhraní s Hornosvrateckou vrchovinou.
 
Horský dojem Železných hor vyvolává především tzv. železnohorský hřbet v pohledu od jihozápadu, například od [[Pařížov (Běstvina)|Pařížova]] z Hornosázavské pahorkatiny směrem k Třemošnici. Zejména část pohoří s názvem Kaňkovy hory (až 560,0 m n. m.) se stejnojmennou národní přírodní památkou. Ve směru linie Třemošnice - Chrudim (okrajové části Železných hor), nadmořská výška postupně klesá na svahu zemské (železnohorské) klínové kry ukloněné k severovýchodu, mezi Hornosázavskou a Svitavskou pahorkatinou, z jihozápadního okraje s vrcholovou částí Kaňkových hor (až 560 m n. m.) na železnohorském hřbetu) k vrcholu Podhůra (356,4 m n. m.) na severovýchodním okraji.
 
Železné hory zahrnují [[Krajina|krajinnou oblast]] přibližně vymezenou obcemi (místy) po jejím obvodu (s nepřesností územních výběžků) od severu: [[Týnec nad Labem]], [[Chvaletice]], [[Zdechovice (okres Pardubice)|Zdechovice]] (rybník Pazderna), [[Jankovice u Přelouče]], [[Brloh u Přelouče]] (Mlýnský rybník), [[Chrtníky]] (Chrtnický rybník), [[Svinčany]], [[Heřmanův Městec]], [[Rabštejnská Lhota]], [[Chrudim]] (lokalita Pod Hůrou), [[Slatiňany]] (řeka [[Chrudimka]] přibližně u Mostu knížete Auersperga), [[Škrovád]], [[Bítovany]] (rybník Farář), [[Smrček u Žumberku|Smrček u Žumberka]] (rybník Velká Straka), [[Vrbatův Kostelec]] (základní nivelační bod 378,10 m n. m.), [[Skutíčko]], [[Skuteč]] (koryto [[Anenský potok (přítok Novohradky)|Anenského potoka]] u Štěpánovského rybníku), [[Lažany u Skutče]] (lesní lokalita Borek), [[Hněvětice]] (řeka [[Krounka]] pod lokalitou Kamenec 381,2 m n. m.), [[Perálec]] (rybniční soustava v lokalitě Pod vsí), [[Zderaz (okres Chrudim)|Zderaz]], [[Proseč u Skutče]] (lokalita Borky), [[Česká Rybná (Proseč)|Česká Rybná]], [[Otradov]] (lokalita Na zadech), [[Rychnov (Krouna)|Rychnov]] (Rychnovský potok u mostu [[silnice I/34]]), [[Pustá Kamenice]], [[Čachnov]] (Čachnovský potok), [[Krouna]] (silnice II/354 nad obcí), [[Svratouch]] (vrchol sedla v horní části obce mezi vrchy „[[U oběšeného (vrchol)|U oběšeného]]" a „[[Otava (Žďárské vrchy)|Otava]]"), [[Svratka (okres Žďár nad Sázavou)|Svratka]] (kostel sv. Jana Křtitele - koryto řeky [[Svratka|Svratky]]), [[Herálec (okres Žďár nad Sázavou)|Herálec]] (rybník Šantrůček), [[Vortová]] (Černá skalka 658,7 m n. m.), [[Vojnův Městec]], [[Krucemburk]], [[Ždírec nad Doubravou]], [[Horní Studenec|Horní]]- a [[Nový Studenec]], [[Podmoklany]], [[Sloupno u Chotěboře]], [[Kladruby (Libice nad Doubravou)|Kladruby]], [[Lhůta (Libice nad Doubravou)|Lhůta]], [[Předboř (Maleč)|Předboř]], [[Horní Lhotka]], [[Čečkovice]], [[Jeřišno]], [[Chuchel]], [[Běstvina]], [[Kubíkovy Duby]], [[Třemošnice nad Doubravou]], [[Závratec]], [[Žlebské Chvalovice]], [[Licoměřice]], [[Podhořany u Ronova]], [[Semtěš u Bílého Podolí]], [[Brambory (okres Kutná Hora)|Brambory]], [[Horušice]], [[Bernardov]] a opět Týnec nad Labem. 
| datum vydání =
| datum přístupu = 2017-05-19
}}</ref> nebo [[Místní akční skupina|místní akční skupiny]] s názvem Železnohorský region<ref name=":13">{{Citace elektronické monografie
| příjmení =
| jméno =
| datum vydání =
| datum přístupu = 2017-05-19
}}</ref>, ale také Hlinecko<ref name=":14">{{Citace elektronické monografie
| příjmení =
| jméno =
== Ochrana přírody a krajiny ==
[[Soubor:Strádovské Peklo, CZ160820.jpg|náhled|Chráněná krajinná oblast Železné hory; kaňon v přírodní rezervaci Strádovské Peklo s balvanitým korytem řeky Chrudimky|250x250pixelů]]
[[Ochrana přírody a krajiny v České republice|Ochrana přírody a krajiny]] v Železných horách má dlouhou tradici. Ve 2. polovině [[19. století]] byly části původního lesa nad [[Horní Bradlo|Horním Bradlem]] označeny vlastníky ([[Auerspergové]]) za „Krasoles" a vyjmuty z běžného hospodářského využívání. Dnes jedna z nejzajímavějších přírodních rezervací s názvem „[[Polom (přírodní rezervace)|Polom]]", jedlobukového [[Prales|pralesa]] s ukázkou původních lesů Železných hor, patří mezi nejstarší [[chráněná území v Česku]]. V roce [[1933]] byla vyhlášena za lesní rezervaci Ministerstvem školství a osvěty bývalého [[Československo|Československa]], v roce [[2009]] opětovně v České republice. Příroda se na [[Chráněné území|zvláště chráněném území]], ve dvou samostatných lokalitách v nadmořských výškách 545 - 625 m a celkové výměře 20,24 ha, vyvíjí bez lidského ovlivnění. V lokalitě rostly obří jedle, s názvem „Královna" padla v roce [[1905]], vysoká 46 m, obvod kmene 5,8 m a odhadované stáří 320 let. Důležitou roli lesů zvýrazňuje mnoho památných stromů v celé krajinné oblasti.
 
Důležitou roli lesů zvýrazňuje mnoho [[Památný strom v Česku|památných stromů]] v celé krajinné oblasti, část jich prezentuje v katastrech obcí [[Skutečská pahorkatina]].
 
V Železných horách vzniklo více jak padesát [[Geobotanika|geobotanických]] společenstev, některé patří k ohroženým v celé [[Evropa|Evropě]].<ref name="drusop-zh" /> Historie osídlování krajiny, kulturních tradic, lidové architektury a hodnoty přírody se staly předmětem soustavné péče o krajinnou oblast východních Čech. Z převážné části zvlněná krajina je pokrytá pestrou mozaikou lesů, luk, pastvin, polí a drobných sídel, také s dramatickými scenériemi roklí, skalních výchozů a dravých potoků, krasových útvarů ve vápencích, zřícenin hradů a tvrzí, řadou přehrad a vodních nádrží na řece Chrudimce.
Ochrana přírody a krajiny Železných hor je realizována ve dvou samostatných chráněných krajinných oblastech (CHKO). Důvodem pro ochranu krajinné oblasti jsou její typické znaky povrchového utváření, včetně vodních toků a ploch, mnohé vzácné a chráněné druhy rostlinstva a volně žijících živočichů, ekologicky optimálního systému využití jejích přírodních zdrojů a také lidová architektura a další kulturní hodnoty krajiny.
 
[[Chráněná krajinná oblast Železné hory|CHKO Železné hory]]<ref name="drusop-zh"/> byla vyhlášena [[Ministerstvo životního prostředí České republiky|Ministerstvem životního prostředí]] ČR (č. 156/1991 ze dne 27.&nbsp;března 1991) na rozloze 284&nbsp;km² s účinností od 1.&nbsp;května 1991 a překrývá ve značném rozsahu nejcennější území geomorfologického celku Železných hor a menší částí zasahuje i do [[Hornosázavská pahorkatina|Hornosázavské pahorkatiny]]. Nejvyšším bodem CHKO je vrchol se zeměpisným názvem [[Vestec (hora)|Vestec]] dosahující nadmořské výšky 668&nbsp;m<ref name="vodicka"/> (některé zdroje uvádí tento vrchol jako nejvyšší v Železných horách)<ref name="hlavaty"/>. Nasavrky ležící v centrální části Železných hor se staly sídlem Správy CHKO Železné hory reorganizované od roku 2015 na oddělení [[Agentura ochrany přírody a krajiny ČR|Agentury ochrany přírody a krajiny ČR]] s regionálním pracovištěm Východní Čechy.<ref name="aopk-vychodnicechy"/>
 
[[Chráněná krajinná oblast Žďárské vrchy|CHKO Žďárské vrchy]]<ref name="drusop-zv"/> překrývá poměrně velké území Železných hor od hranic s geomorfologickým celkem [[Hornosvratecká vrchovina|Hornosvratecké vrchoviny]] směrem k městu [[Hlinsko|Hlinsku]] a s výběžkem k městysu [[Trhová Kamenice|Trhová Kamenice]] v Pardubickém kraji. Správa CHKO pečuje o vymezené území historicky již mnoho let, chráněná krajinná oblast byla vyhlášena výnosem [[Ministerstvo kultury České republiky|Ministerstva kultury]] [[Česká socialistická republika|ČSR]] (č.j. 8908/70-II/2) ze dne 25.&nbsp;května 1970 na území okresů [[Okres Žďár nad Sázavou|Žďár nad Sázavou]], [[Okres Havlíčkův Brod|Havlíčkův Brod]], [[Okres Chrudim|Chrudim]] a [[Okres Svitavy|Svitavy]]. Sídlem CHKO se stalo město [[Žďár nad Sázavou]] s pracovištěm dislokovaným v [[Havlíčkův Brod|Havlíčkově Brodě]].
 
Více míst Železných hor s mnoha vzácnými a chráněnými druhy rostlin a živočichů má charakter maloplošného [[Chráněná území v Česku|zvláště chráněného území]] a [[Evropsky významná lokalita|evropsky významných lokalit]] v rámci projektu [[Natura 2000|NATURA 2000]], prezentovaných přírodními poměry [[Chvaletická pahorkatina|Chvaletické pahorkatiny]], [[Kameničská vrchovina|Kameničské vrchoviny]], [[Skutečská pahorkatina|Skutečské pahorkatiny]], [[Stružinecká pahorkatina|Stružinecké pahorkatiny]] a [[Podhradská kotlina|Podhradské kotliny]].
 
Část oblasti překrývají územím [[Přírodní parky v Česku|přírodní parky]] zřízené Krajským úřadem Pardubického kraje<ref>{{Citace elektronické monografie
| příjmení =
| jméno =
| korporace = Krajský úřad Pardubického kraje
| odkaz na korporaci = Pardubický kraj
| titul = Krajský úřad: dokumenty
| url = https://www.pardubickykraj.cz/krajsky-urad
| vydavatel =
| místo =
| datum vydání =
| datum přístupu = 2017-05-23
}}</ref> v oblasti Heřmanova Městce ([[Přírodní park Heřmanův Městec]]) a v hlubokém údolí řek ([[Krounka]], [[Novohradka]]) mezi Skutčí, Krounou a Novými Hrady ([[Údolí Krounky a Novohradky (přírodní park)|Údolí Krounky a Novohradky]]).
 
== Kulturní krajina ==
| datum přístupu = 2017-04-25
| poznámka = Turistické informační centrum: tiskovina
}}</ref> Les byl hospodářsky využíván, dřevní hmota byla dodávaná pro stavby obydlí a deponie (sklady) zemědělské produkce, železářské ([[Kameničky]]) a sklářské hutě ([[Herálec (okres Žďár nad Sázavou)|Herálec]], [[Horní Bradlo]], [[Trhová Kamenice]]). V důsledkuzájmu hospodářského rozvoje byly budovány dopravní cesty (silnice, železnice), rozšiřovány sídelní lokality, docházelo k [[Urbanizace|urbanizaci]] krajiny. Pro těžbu a zpracování přírodních surovin ([[Dřevo|dřevní hmoty]], [[Ruda|rudy]], [[Vápenec|vápence]], [[Hornina|kamene]]) byly využívané nově vznikající technologie (například drtírny [[Kamenivo|kameniva]] v lomech).<ref name=":11">{{Citace elektronické monografie
| příjmení =
| jméno =
}}</ref>
 
[[Krajinný ráz]] některých lokalit byl významně změněn v důsledku využívánívyužíváním přírodních zdrojů, zaváděním průmyslové výroby a energetickými stavbami ([[Chvaletice]] - velkolom a následně ukládání kalů tepelné elektrárny, [[Prachovice]] a [[Vápenný Podol]] - vápenec, výroba cementu, [[Hlinsko]], [[Nasavrky]], [[Skuteč]], [[Žumberk]] - kamenolomy, výroba kameniva), budováním mohutných a rozsáhlých staveb ([[Přehrada|přehrady]] na Chrudimce, [[zdymadlo]] na Labi, zemědělské objekty na více místech), výstavbou sídelních celků (Hlinsko, Prachovice aj.) a také ukládáním [[Komunální odpad|komunálního odpadu]] (např. v okolí Hlinska, Nasavrk), v lokalitách hustěji obydlených.
 
Sídelní celky v 18. a 19. století, rychleji vznikajícíse vrozvíjející důsledkurůstem hospodářskéhozemědělské rozvojea zdokonalující se [[Průmyslová výroba|průmyslové výroby]] a nárůstunárůstem počtu obyvatel krajiny, byly takév ničenyněkterých místech zničeny tragickými událostmi, které nav některých místechmnohém ovlivnily i vzhled krajiny, také i nově koncipovanými stavbami. Rozsáhlé požáry změnily vzhled části obcí, například v [[19. století]] ve Skutči (domy na náměstí)<ref name=":11" /> nebo v Trhové Kamenici.<ref name=":12">{{Citace elektronické monografie
| příjmení =
| jméno =
| datum vydání =
| datum přístupu = 2017-05-21
}}</ref> VálečnéRovněž výpravyválečné souvislosti znamenaly změny, například v [[15. století]] vypálený [[Polom (Trhová Kamenice)|Polom]] vojsky [[Matyáš Korvín|Matyáše Hunyadi]] (též Matyáš Korvín)<ref name=":12" /> nebo bojové operace ve [[20. století]] vypálenouv kamenickou osaduprůběhu [[LežákyII. světová válka|II. světové války]] bojová operace (24.6.1942[[Silver A]]), va doběs ní spojená odbojová činnost ([[II.Karel světováKněz]] válkaa další) vypálenou [[24. červen|II24. světovéčervna]] války[[1942]] kamenickou osadu [[Ležáky]].<ref name=":9" /> VálečnéČinnost souvislostibojových uskupení majízpůsobila takéi viditelné změny v terénu, například vzniklé pobytem štábu [[Partyzánská brigáda Mistr Jan Hus|partyzánské brigády „Mistr Jan Hus"]] v roce 1944 u [[Zbyslavec|Zbyslavce]] ([[archeologická lokalita]]).<ref>{{Citace elektronické monografie
| příjmení =
| jméno =
}}</ref>
 
[[Antropogenní vliv|Antropogenní stopy]] v krajině Železných hor vyvolaly zájem o její [[Estetika|estetické]] pojetí, [[Architektura|architektonické]] ztvárnění staveb v ní umístěných, [[Urbanistický obvod|urbanistický]] rozvoj sídel, začlenění staveb do krajiny a využití jejího přírodního potenciálu. Krajinářský přístup a zachování regionálních tradic uplatňoval od [[30.Přírodní léta 20. stoletíbohatství|30.přírodního let 20. století]] ve své práci například architekt [[Ladislav Žák|Ladislav Žák (1900 - 1973)]], ve školním roce 1928/1929 učitel na střední škole pro zpracování dřeva v Chrudimi, od roku 1946 přednášel krajinářství na [[Akademie výtvarných umění v Praze|Akademii výtvarného umění v Prazepotenciálu]]. V oblasti Železných hor hledal inspiraci pro řešení tzv. obytné krajiny a urbanistického rozvoje sídel, pobýval například ve Vápenném Podolu, v roce [[1944]] publikoval článek „Ničení samoty a rostlinstva v Železných horách"<ref>{{Citace periodika
 
Krajinářský přístup a zachování regionálních tradic uplatňoval od [[30. léta 20. století|30. let 20. století]] ve své práci například architekt [[Ladislav Žák|Ladislav Žák (1900 - 1973)]], ve školním roce 1928/1929 učitel na střední škole pro zpracování dřeva v Chrudimi, od roku 1946 přednášel krajinářství na [[Akademie výtvarných umění v Praze|Akademii výtvarného umění v Praze]]. V oblasti Železných hor hledal inspiraci pro řešení tzv. obytné krajiny a urbanistického rozvoje sídel, pobýval například ve Vápenném Podolu, v roce [[1944]] publikoval článek „Ničení samoty a rostlinstva v Železných horách"<ref>{{Citace periodika
| příjmení = Žák
| jméno = Ladislav
| strany =
| url =
}}</ref>, v roce [[1945]] jiný s názvem „„Budou zachráněny Železné hory?" a ve stejném roce byl pověřen „Svazem spolků pro okrašlování a ochranu domoviny", jejímž byl členem, vypracováním návrhu na pietní úpravu vypálené osady Ležáky. Z roku [[1947]] pochází zpráva o projektu s využitím žuly těžené v kamenolomu u Hlinska pro rozsáhlý památník na místě bývalé osady Ležáky, v celém rozsahu však nerealizovaný.<ref name=":9" />
 
V průběhu [[21. století]] došlo k výraznému posunu ve zkoumání vzájemného vlivu člověka a přírody ([[environmentalistika]]). V oblasti Železných hor vznikly organizace podpory regionálního rozvoje (aktivity [[Mikroregiony v Pardubickém kraji|mikroregionů]] od roku [[1998]] a od roku [[2007]] také [[Místní akční skupina|místních akčních skupin]]), v oblasti vzdělávání programy pro školy (např. „MAS Železnohorský region"<ref name=":13" />, Národní geopark Železné hory aj.), občanské sdružení v Nasavrkách dalo vzniknout specializovanému [[Archeopark|muzeu]] v přírodě ([[Archeopark Nasavrk|Archeopark Nasavrky]]).
 
Na podporu a zachování místních [[Řemeslo|tradičních řemesel]] (keramika, výroba medu, paličkovaných krajek, pěstování brambor, chovu skotu atd.), služeb (ubytování, pohostinství) a organizaci zážitků byly vytvořeny regionální značky, například:
* „Kvalita z Hlinecka" - ručně malovaná značka tzv. masopustní čepice ověšená barevnými pentlemi vyjadřující úctu k ruční práci a se symboly barev, inspirací pro její vytvoření byla jedna z nejstarších tradic regionu „[[Masopust|Masopustní obchůzky na Hlinecku]]", zapsané na seznam [[Světové dědictví|světového dědictví]] v roce 2010 ([[Světové dědictví (Česko)|nehmotného kulturního dědictví]]) [[UNESCO]] (MAS Hlinecko)<ref name=":14" />
* „Železné hory regionální produkt" - značka se symbolem [[Výr velký|výra]] vytvořená v roce [[2012]] a vyjadřující spojitost CHKO Železné hory, Společnosti přátel Železných hor a Železnohorského regionu (MAS Železnohorský region)<ref name=":13" />
 
=== Obce a pamětihodnosti ===
* [[Prachovice]]; kaple Nanebevzetí Panny Marie, obec nejznámější podle rozsáhlého lomu na [[vápenec]] a výroby cementu, mineralogická lokalita (nálezy kalcitových [[Geoda|geod]]).
* [[Rabštejnská Lhota]]; zřícenina hradu [[Rabštejnek (hrad)|Rabštejn]] pod vrcholem Rabštejnek (400,6 m n. m.).
* [[Seč (okres Chrudim)|Seč]]; zámek (dnes městský úřad), kostel sv. Vavřince, [[Oheb]] (zřícenina hradu), [[Vildštejn (hrad, okres Chrudim)|Vildštejn]] (zřícenina hradu), Sečská přehrada s rozsáhlou rekreační oblastí, [[OhebPřemilov]] (zřícenina hradu), památný strom „[[Jilm habrolistý na Přemilově]]"), [[Hoješín]] (zámek veřejně nepřístupný).
* [[Semtěš]]; tvrz (gotická věž využívaná jako rozhledna).
* [[Skuteč]]; kostel Nanebevzetí Panny Marie, kostel Božího Těla, muzeum obuvi a kamene, žulová naučná stezka.