Železné hory: Porovnání verzí

}}</ref> nad řekou Chrudimkou v sídelní lokalitě [[Hradiště (České Lhotice)|Hradiště]], části Českých Lhotic ([[Oppidum České Lhotice]])<ref>{{Citace pocházíelektronické z mladší [[Doba železná|doby železné]].monografie

Oblast v polohách vyšších nadmořských výšek mimo [[Staré sídelní území|stará sídelní území]] byla osídlena jen řídce (počet obyvatel v celých Čechách na přelomu 12. a 13. století nepřesahoval jeden milión), ještě ve [[Středověk|středověku]] byla některá zalesněná místa těžce přístupná,. postupněPostupně byly budovány [[Tvrz|tvrze]] (například [[Hlinsko|Hlinská tvrz]], [[Lipka (Horní Bradlo)|Lipka]], [[Semtěš]]), strážní osady a [[hradiště]] (napříkladHumperky „Vlčí hrádek" [[Sovolusky (okres Pardubice)|Sovolusky]], bývalé „Humperky" ve- [[Skuteč|Skutči]]) podél obchodních stezek ([[Historické cesty v českých zemích|historických cest v českých zemích]]). Při budování sídel bylo využíváno k jejich ochraně přírodních prvků (řeka, [[ostrožna]])Kolo<ref>{{Citace aelektronické v místech původně přístupného terénu opevnění ([[fortifikace]]), například navršením zeminy a vytvořením terénních valů s příkopy pro případ ohrožení bojovými operacemi (například hrad [[Lichnice]], dnes hradní zřícenina v Podhradí, části Třemošnice).monografie

[[Antropogenní vliv|Antropogenní stopy]] v krajině Železných hor vyvolaly zájem o její estetické pojetí, architektonické ztvárnění staveb v ní umístěných, urbanistický rozvoj sídel, začlenění staveb do krajiny a využití jejího přírodního potenciálu. Krajinářský přístup a zachování regionálních tradic uplatňoval od [[30. léta 20. století|30. let 20. století]] ve své práci například architekt [[Ladislav Žák|Ladislav Žák (1900 - 1973)]], ve školním roce 1928/1929 učitel na střední škole pro zpracování dřeva v Chrudimi, od roku 1946 přednášel krajinářství na [[Akademie výtvarných umění v Praze|Akademii výtvarného umění v Praze]]. V oblasti Železných hor hledal inspiraci pro řešení tzv. obytné krajiny a urbanistického rozvoje sídel, pobýval například ve Vápenném Podolu, v roce [[1944]] publikoval také článek „Ničení samoty a rostlinstva v Železných horách".<ref>{{Citace periodika

}}</ref>, Vv roce [[1945]] jiný s názvem „„Budou zachráněny Železné hory?" a ve stejném roce byl pověřen „Svazem spolků pro okrašlování a ochranu domoviny", jejímž byl členem, vypracováním návrhu na pietní úpravu vypálené osady Ležáky. Z roku 1947 sepochází stalzpráva autoremo projektu s využitím žuly těžené v kamenolomu u Hlinska pro rozsáhlý památník na místě bývalé osady Ležáky, v celém rozsahu však nerealizovanéhonerealizovaný.<ref name=":9" />

V krajinné oblasti se jednotlivé stavby (například kaple Panny Marie - Horní Bradlo, kostel Nejsvětější Trojice - Kameničky, kostel Nanebevzetí Panny Marie - Skuteč, zámek - Nasavrky), dnes některé jen z části dochované (hrady Lichnice, Oheb, Rabštejn, Strádov), ale i celé části obcí (lidové stavby - [[Betlém (Hlinsko)|Betlém v Hlinsku]]) staly dominantními a estetickými prvky. Zvláště ve východní polovině Železných hor se dochovalo množství původních roubených stavení, která dotvářejí atmosféru této jedinečné části [[Českomoravská vrchovina|Českomoravské vrchoviny]]. Nejzajímavější roubenky ([[Lidové stavitelství|lidové stavby]]) byly soustředěny z oblasti tzv. Českého Horácka do muzea v přírodě na [[Veselý Kopec|Veselém Kopci]] ([[Soubor lidových staveb Vysočina]]).Žumberk<ref name=":2">{{Citace elektronické monografie

| instituce = Masarykova univerzita v Brně

| odkaz na instituci = Masarykova univerzita