Nedbalost: Porovnání verzí

Smazaný obsah Přidaný obsah
Článek nedbalost jsem se snažila rozšířit o Posouzení nedbalosti a domněnku nedbalosti a zároveň aktualizovat Hrubou nedbalost. Starší zákony jsem aktualizovala tak, že jsem v dalších větách uvedla změnu. Nic jsem nemazala.
aktualizováno, odkazy
Řádek 1:
'''Nedbalost''' ([[Latina|lat.]] ''culpa'') je jedna z forem [[zavinění]] v právu. Uplatňuje se jak v [[soukromé právo|právu soukromém]] u [[náhrada škody|náhrady škody]], tak v [[trestní právo|trestním právu]] (kde platí, že pro trestní odpovědnost je třeba úmyslného zavinění, pokud zákon výslovně nestanoví, že postačuje zavinění z nedbalosti<ref>§ 13 odst. 2 zákona ze dne 8. ledna 2009, č. 40/2009 Sb., [[trestní zákoník (Česko, 2009)|trestní zákoník]] (dále jen „trestní zákoník“)</ref>). Na rozdíl od [[úmysl]]u je její vztah ke [[újma|škodlivému]] následku mírnější, [[pachatel]] jej přímo způsobit nechce, jde jen o určitou míru jeho neopatrnosti. Podle toho, zda škodlivý následek předpokládal či ne, se nedbalost rozlišuje na '''vědomou''' (''{{cizojazyčně|la|culpa luxuria}}'') a '''nevědomou''' (''{{cizojazyčně|la|culpa negligentia}}''), zvláštností je tzv. '''hrubá nedbalost''' (''{{cizojazyčně|la|culpa lata}}'').
{{Aktualizovat}}
'''Nedbalost''' (''culpa'') je jedna z forem [[zavinění]] v právu. Uplatňuje se jak v [[soukromé právo|právu soukromém]] u [[náhrada škody|náhrady škody]], tak v [[trestní právo|trestním právu]] (kde platí, že pro trestní odpovědnost je třeba úmyslného zavinění, pokud zákon výslovně nestanoví, že postačuje zavinění z nedbalosti<ref>§ 13 odst. 2 zákona ze dne 8. ledna 2009, č. 40/2009 Sb., [[trestní zákoník (Česko, 2009)|trestní zákoník]] (dále jen „trestní zákoník“)</ref>). Na rozdíl od [[úmysl]]u je její vztah ke [[újma|škodlivému]] následku mírnější, [[pachatel]] jej přímo způsobit nechce, jde jen o určitou míru jeho neopatrnosti. Podle toho, zda škodlivý následek předpokládal či ne, se nedbalost rozlišuje na '''vědomou''' (''{{cizojazyčně|la|culpa luxuria}}'') a '''nevědomou''' (''{{cizojazyčně|la|culpa negligentia}}''), zvláštností je tzv. '''hrubá nedbalost''' (''{{cizojazyčně|la|culpa lata}}'').
 
== Vědomá nedbalost ==
Řádek 33 ⟶ 32:
 
== Posouzení ==
U nedbalostního [[zavinění]] chybí volní složka, tzn. pachatel následek způsobit nechce, ani s tím není srozuměn. [[Trestní zákonzákoník (Česko, 2009)|Trestní zákoník]] nestanoví výslovně, co je měřítkem nedbalosti a ponechává toto vymezení nauce a praxi. Měřítkem nedbalosti tak je zachování určité míry opatrnosti, nedbalostně jedná ten kdo zároveň:
* Nedodržuje míru opatrnosti, ke které je v rámci okolností povinen - objektivní vymezení
* Podle svých subjektivních možností je také schopen míru opatrnosti dodržovat - subjektivní vymezení<ref name=":1">{{Citace monografie
| příjmení = Jelínek
| jméno = Jiří,
Řádek 50 ⟶ 49:
| isbn = 9788075021205
}}</ref>
Odpovědnost za nedbalost je tedy spojením objektivního a subjektivního vymezení a jejich vzájemného vztahu. U nevědomé nedbalosti je to však navíc vyjádřeno v zákoně formulací "vědět„vědět měl a mohl"mohl“.<ref name=":0" />
 
=== Objektivní vymezení ===
Řádek 56 ⟶ 55:
 
=== Subjektivní vymezení ===
U subjektivního vymezení jde o míru opatrností, kterou je schopen vynaložit pachatel v konkrétním případě, jde tedy o individuální hledisko. Roli zde hrají hlediska, jakými jsou fyzické a psychické vlastnosti pachatele, jeho intelektuální schopnosti i okamžitý stav. Přihlíží se i k okolnostem konkrétního případu - místo, čas, viditelnost, apod. Při subjektivním vymezení nedbalosti se nezohledňují zvláštní, výjimečné vlastnosti, nadprůměrné pozorovací schopnosti nebo schopnost reagovat.<ref name=":1" />
 
== Hrubá nedbalost ==
V českém trestním právu se vyskytuje nově, od roku [[2010]],<ref>§ 16 odst. 2 trestního zákoníku</ref> ale pouze jako takový přístup pachatele k požadavku náležité opatrnosti, který svědčí o jeho „zřejmé bezohlednosti“ k trestním zákoníkem chráněným zájmům. Jde o vyšší stupeň intenzity nedbalosti a proto není zvláštní formou zavinění. Vztahuje se jak k nedbalosti vědomé, tak nevědomé, které se tudíž mohou rozlišovat na „lehké“ a „hrubé“.<ref name="Kratochvíl"/>

V oblasti náhrady škody byla hrubá nedbalost sice také právně zakotvena, a to už od roku [[1982]],<ref>Zákon ze dne 9. listopadu 1982, č. 131/1982 Sb., kterým se mění a doplňuje občanský zákoník a upravují některé další majetkové vztahy</ref> ovšem značně neurčitě<ref>§ 447 odst. 2 a § 448 odst. 2 zákona ze dne 26. února 1964, č. 40/1964 Sb., [[občanský zákoník (Československo, 1964)|občanský zákoník]]</ref> a její postavení jako právní kategorie může být tudíž sporné.<ref name="Švestka a Dvořák" /> Od roku 2014 nabyl účinnosti zákon č. 89/2012 Sb., Novéhotzv. občanského[[Občanský zákoníkuzákoník (Česko, 2012)|nový občanský zákoník]], který nahrazujenahradil zákon č. 40/1964 Sb. a upravuje náhradu majetkové a nemajetkové újmy z hrubé nedbalosti.<ref>§ 2898 a § 2971 zákona ze dne 3. února 2012, č. 89/2012 Sb. občanský zákoník</ref>
 
== Domněnka nedbalosti ==