Verze z 12. 1. 2015, 00:17 editovat 89.29.20.218 (diskuse) Bez shrnutí editace ← Přejít na předchozí porovnání		Verze z 21. 5. 2017, 19:22 editovat zrušit editaci Hana Čulíková (diskuse \| příspěvky) 1 editace Článek nedbalost jsem se snažila rozšířit o Posouzení nedbalosti a domněnku nedbalosti a zároveň aktualizovat Hrubou nedbalost. Starší zákony jsem aktualizovala tak, že jsem v dalších větách uvedla změnu. Nic jsem nemazala. značka: editace z Vizuálního editoru Přejít na další porovnání →
Řádek 19: == Nevědomá nedbalost == Nejenže zde pachatel škodu nebo trestný čin způsobit nechce, ale dokonce ani neví, že může takový následek nastat. Na druhou stranu vzhledem k okolnostem a svým osobním poměrům o tom vědět měl a mohl.<ref name=":0">§ 16 odst. 1 písm. b) trestního zákoníku</ref> Kombinují se zde jak skutečnosti objektivní („okolnosti“, „vědět měl“), tak subjektivní („osobní poměry“, „vědět mohl“), které musí být naplněny všechny, aby o nevědomou nedbalost šlo, v opačném případě jde jen o [[náhoda\|náhodu]].<ref name="Kratochvíl">{{Citace monografie \| příjmení = Kratochvíl \| jméno = Vladimír Řádek 31: \| isbn = 978-80-7400-042-3 }}</ref> == Posouzení == U nedbalostního [[zavinění]] chybí volní složka, tzn. pachatel následek způsobit nechce, ani s tím není srozuměn. [[Trestní zákon]] nestanoví výslovně, co je měřítkem nedbalosti a ponechává toto vymezení nauce a praxi. Měřítkem nedbalosti tak je zachování určité míry opatrnosti, nedbalostně jedná ten kdo zároveň: * Nedodržuje míru opatrnosti, ke které je v rámci okolností povinen - objektivní vymezení * Podle svých subjektivních možností je také schopen míru opatrnosti dodržovat - subjektivní vymezení<ref name=":1">{{Citace monografie \| příjmení = Jelínek \| jméno = Jiří, \| příjmení2 = \| jméno2 = \| titul = Trestní právo hmotné : obecná část, zvláštní část \| url = https://www.worldcat.org/oclc/951552631 \| vydání = \| vydavatel = Leges \| místo = \| rok = 2009 \| počet stran = 895 \| strany = 236 - 242 \| isbn = 9788075021205 }}</ref> Odpovědnost za nedbalost je tedy spojením objektivního a subjektivního vymezení a jejich vzájemného vztahu. U nevědomé nedbalosti je to však navíc vyjádřeno v zákoně formulací "vědět měl a mohl".<ref name=":0" /> === Objektivní vymezení === Toto vymezení žádá od každého zpravidla stejnou míru opatrnosti (výjimkou jsou zejména osoby vykonávající určité povolání, např. lékaři, kde jsou všichni lékaři povinni dodržovat stejně vysoce nastavenou míru opatrnosti). Měřítko náležité opatrnosti je dáno jednak zvláštními předpisy a jednak obecně. Mezi porušením povinné opatrnosti a následkem musí být nejen příčinná souvislost, ale též je zapotřebí, aby smyslem bezpečnostního předpisu bylo zabránit právě následkům tohoto druhu – podstatné je, zda je nedbalostní jednání zakázáno právě proto, aby nedošlo ke konkrétnímu nedbalostnímu následku. Kdo zachoval objektivní míru opatrnosti, nemůže se dopustit nedbalostního trestného činu, i když dojde k nehodě.<ref name=":1" /> === Subjektivní vymezení === U subjektivního vymezení jde o míru opatrností, kterou je schopen vynaložit pachatel v konkrétním případě, jde tedy o individuální hledisko. Roli zde hrají hlediska, jakými jsou fyzické a psychické vlastnosti pachatele, jeho intelektuální schopnosti i okamžitý stav. Přihlíží se i k okolnostem konkrétního případu - místo, čas, viditelnost, apod. Při subjektivním vymezení nedbalosti se nezohledňují zvláštní, výjimečné vlastnosti, nadprůměrné pozorovací schopnosti nebo schopnost reagovat.<ref name=":1" /> == Hrubá nedbalost == V českém trestním právu se vyskytuje nově, od roku [[2010]],<ref>§ 16 odst. 2 trestního zákoníku</ref> ale pouze jako takový přístup pachatele k požadavku náležité opatrnosti, který svědčí o jeho „zřejmé bezohlednosti“ k trestním zákoníkem chráněným zájmům. ~~Není~~Jde o vyšší stupeň intenzity nedbalosti a proto není zvláštní formou zavinění,. ~~vztahuje~~Vztahuje se jak k nedbalosti vědomé, tak nevědomé, které se tudíž mohou rozlišovat na „lehké“ a „hrubé“.<ref name="Kratochvíl"/> V oblasti náhrady škody jebyla hrubá nedbalost sice také právně zakotvena, a to už od roku [[1982]],<ref>Zákon ze dne 9. listopadu 1982, č. 131/1982 Sb., kterým se mění a doplňuje občanský zákoník a upravují některé další majetkové vztahy</ref> ovšem značně neurčitě<ref>§ 447 odst. 2 a § 448 odst. 2 zákona ze dne 26. února 1964, č. 40/1964 Sb., [[občanský zákoník (Československo, 1964)\|občanský zákoník]]</ref> a její postavení jako právní kategorie může být tudíž sporné.<ref name="Švestka a Dvořák"/> Od roku 2014 nabyl účinnosti zákon 89/2012 Sb. Nového občanského zákoníku, který nahrazuje zákon 40/1964 Sb. a upravuje náhradu majetkové a nemajetkové újmy z hrubé nedbalosti.<ref>§ 2898 a § 2971 zákona ze dne 3. února 2012, č. 89/2012 Sb. občanský zákoník</ref> == Domněnka nedbalosti == Jestliže pachatel způsobí poškozenému škodu nedodržením zákonné povinnosti, posuzuje se škoda zaviněná z nedbalosti.<ref>§ 2911 zákona ze dne 3. února 2012, č. 89/2012 Sb. občanský zákoník</ref> Dotyčný jedná nedbale, pokud nejedná tak, jak by se od něj jako od člověka s průměrnými vlastnostmi dalo očekávat a dále pokud neuplatní své zvláštní znalosti a dovednosti, které dal původně najevo.<ref>§ 2912 odst. 1 a odst. 2 zákona ze dne 3. února 2012, č. 89/2012 Sb. občanský zákoník</ref> == Reference ==

Nedbalost: Porovnání verzí