Železné hory: Porovnání verzí
Smazaný obsah Přidaný obsah
Doplnění k územnímu vymezení Železných hor (mikroregiony, MAS), NG (dokument ČT), Kulturní krajina (klášter u Vilémova), Obce a pamětihodnosti (úvod podsekce), Turistika (Strážce brány ŽH), NS (Lesní stezky) + odkazy a reference. značka: editace z Vizuálního editoru |
Upravena sekce Kulturní krajina, doplněna o další informace + odkazy na hesla WP + reference + přidána citace v sekci Literatura. značka: přepnuto z Vizuálního editoru |
||
Řádek 316:
=== Vodstvo ===
| příjmení =
| jméno =
Řádek 389:
==== Přírodní vyhlídky ====
* [[Lichnice]], areál hradní zříceniny a obranné valy.
* [[Štikovská vyhlídka]] ([[Štikov (Slavíkov)|Štikov]]), v lokalitě památný strom
== Národní geopark ==
Řádek 443:
== Kulturní krajina ==
[[Kulturní krajina]] původně přírodní oblasti, dnes vymezená hranicemi geomorfologického celku, doznala rozsáhlých změn, které jsou výsledkem využívání [[Přírodní zdroj|přírodních zdrojů]] a přetváření [[Příroda|přírodního prostředí]] člověkem. Postupné změny v [[Krajina|krajině]] probíhaly od příchodu lidí po staletí. Osidlování krajiny je spojeno s vnitřní kolonizací Železných hor, nejprve na okrajích a podél vodních toků, později v centrální části v minulosti zalesněné a nepřístupné přírodní oblasti.
Nejsevernější část v okolí řeky Labe, dnes u Týnce nad Labem, byla již kolem [[12. století př. n. l.]] osídlena ([[Doba bronzová na území Česka|doba bronzová]]). Podle archeologických nálezů patřily mezi první lidmi budovaná sídla dnešní [[Lžovice]], část Týnce nad Labem.<ref>{{Citace elektronické monografie
| příjmení =
| jméno =
| titul = Týnec nad Labem: Lžovice
| url = http://www.tynecnadlabem.cz/default/page?pageId=26&pageSpace=1&archive=0#prettyPhoto
| vydavatel =
| místo =
| datum vydání =
| datum přístupu = 2017-05-21
}}</ref> Mezi prvními obyvateli a také dobyvateli železné rudy v oblasti Železných hor byli [[Keltové]], kteří měli své sídlo ([[oppidum]]) v okolí dnešních [[Nasavrky|Nasavrk]]. Stavby opevněného a řemeslného oppida Keltů<ref>{{Citace elektronické monografie
| příjmení =
| jméno =
| korporace = Archeologický ústav Akademie věd České republiky
| odkaz na korporaci = Archeologický ústav Akademie věd České republiky
| titul = Archeologický atlas Čech: Hradiště - oppidum doby laténské
| url = http://www.archeologickyatlas.cz/cs/lokace/ceske_lhotice_cr_oppidum
| vydavatel =
| místo =
| datum vydání =
| datum přístupu = 2017-05-21
}}</ref> nad řekou Chrudimkou v sídelní lokalitě [[Hradiště (České Lhotice)|Hradiště]], části Českých Lhotic ([[Oppidum České Lhotice]]) pochází z mladší [[Doba železná|doby železné]].
Oblast v polohách vyšších nadmořských výšek mimo [[Staré sídelní území|stará sídelní území]] byla osídlena jen řídce (počet obyvatel v celých Čechách na přelomu 12. a 13. století nepřesahoval jeden milión), ještě ve [[Středověk|středověku]] byla některá zalesněná místa těžce přístupná, postupně byly budovány [[Tvrz|tvrze]] (například [[Hlinsko|Hlinská tvrz]], [[Lipka (Horní Bradlo)|Lipka]], [[Semtěš]]), strážní osady a [[hradiště]] (například „Vlčí hrádek" [[Sovolusky (okres Pardubice)|Sovolusky]], bývalé „Humperky" ve [[Skuteč|Skutči]]) podél obchodních stezek ([[Historické cesty v českých zemích|historických cest v českých zemích]]). Při budování sídel bylo využíváno k jejich ochraně přírodních prvků (řeka, [[ostrožna]]) a v místech původně přístupného terénu opevnění ([[fortifikace]]), například navršením zeminy a vytvořením terénních valů s příkopy pro případ ohrožení bojovými operacemi (například hrad [[Lichnice]], dnes hradní zřícenina v Podhradí, části Třemošnice).
Od [[12. století]] se podílely na vnitřní [[Kolonizace|kolonizaci]] území kláštery ve [[Vilémov (okres Havlíčkův Brod)|Vilémově]] ([[Řád svatého Benedikta]], Golčojeníkovská pahorkatina) a [[Podlažice|Podlažicích]] ([[Podlažický klášter]], Hrochotýnecká tabule), kultivovaly dosud nepřístupnou krajinu a organizovaly příchod nových osadníků. Klášter Benediktinů u Vilémova již ve 12. až 13. století držel zisky z těžby stříbronosných a zlatonosných rud v oblasti dnešních Železných hor.<ref>{{Citace elektronické monografie
| příjmení =
| jméno =
Řádek 457 ⟶ 481:
| datum přístupu = 2017-05-19
| poznámka = Projekt „Archeologická mapa ČR". Systém pro sběr, správu a prezentaci dat“ (program NAKI, financovaný prostřednictvím Ministerstva kultury ČR, 2012–2015)
}}</ref>
Úrodná půda pro zemědělskou produkci sloužící k obživě a také pozemky pro stavby obydlí stoupajícího počtu obyvatel byla získávána sečením divokých porostů a mýcením lesních dřevin (od slova „sečení" vznikla [[Seč (okres Chrudim)|Seč]], jako původně lesnická osada například [[Veselý Kopec]], v místě produkce dřevěného uhlí [[Hluboká (Trhová Kamenice)|Hluboká]] nebo [[Všeradov]]). Zaváděn byl také trojpolní systém, který umožnil rozvoj zemědělské výroby a uplatnění zemědělského nářadí, čímž byla zaručena obživa pro vyšší počet lidí. Postupně vznikaly usedlosti kolem vodních toků s využitím vodní energie (mlýny, hamry, pily, statky).<ref>{{Citace elektronické monografie
| příjmení =
| jméno =
| titul = Vysočina: historie obce
| url = http://www.obecvysocina.cz/o-nasi-obci/historie-obci/
| vydavatel =
| místo =
| datum vydání =
| datum přístupu = 2017-05-21
}}</ref>
Od roku [[1777]] byla přidělována půda bezzemkům a docházelo k rychlejšímu hospodářskému rozvoji i v odlehlejších místech českých zemí jako byla oblast Železných hor.<ref>{{Citace elektronické monografie
| příjmení =
| jméno =
Řádek 467 ⟶ 504:
| datum přístupu = 2017-04-25
| poznámka = Turistické informační centrum: tiskovina
}}</ref> Les byl hospodářsky využíván, dřevní hmota byla dodávaná pro stavby obydlí a deponie (sklady) zemědělské produkce, železářské ([[Kameničky]]) a sklářské hutě ([[Herálec (okres Žďár nad Sázavou)|Herálec]], [[Horní Bradlo]], [[Trhová Kamenice]]). V důsledku hospodářského rozvoje byly budovány dopravní cesty (silnice, železnice), rozšiřovány sídelní lokality, docházelo k [[Urbanizace|urbanizaci]] krajiny. Pro těžbu a zpracování přírodních surovin ([[Dřevo|dřevní hmoty]], [[Ruda|rudy]], [[Vápenec|vápence]], [[Hornina|kamene]]) byly využívané nově vznikající technologie (například drtírny [[Kamenivo|kameniva]] v lomech).<ref name=":11">{{Citace elektronické monografie
| příjmení =
| jméno =
| titul = Městské muzeum Skuteč
| url = http://muzeum.skutec.cz/
| vydavatel =
| místo =
| datum vydání =
| datum přístupu = 2017-05-21
}}</ref>
[[Krajinný ráz]] některých lokalit byl významně změněn v důsledku využívání přírodních zdrojů, zaváděním průmyslové výroby a energetickými stavbami ([[Chvaletice]] - velkolom a následně ukládání kalů tepelné elektrárny, [[Prachovice]] a [[Vápenný Podol]] - vápenec, výroba cementu, [[Hlinsko]], [[Nasavrky]], [[Skuteč]], [[Žumberk]] - kamenolomy, výroba kameniva), budováním mohutných a rozsáhlých staveb (přehrady na Chrudimce, zdymadlo na Labi, zemědělské objekty na více místech), výstavbou sídelních celků (Hlinsko, Prachovice aj.) a také ukládáním komunálního odpadu (např. v okolí Hlinska, Nasavrk), v lokalitách hustěji obydlených.
Sídelní celky, rychleji vznikající v důsledku hospodářského rozvoje a nárůstu počtu obyvatel krajiny, byly také ničeny tragickými událostmi, které na některých místech ovlivnily i vzhled krajiny, také nově koncipovanými stavbami. Rozsáhlé požáry změnily vzhled části obcí, například v [[19. století]] ve Skutči (domy na náměstí)<ref name=":11" /> nebo v Trhové Kamenici.<ref name=":12">{{Citace elektronické monografie
| příjmení =
| jméno =
| titul = Trhová Kamenice: Historie
| url = http://www.trhovakamenice.cz/historie/
| vydavatel =
| místo =
| datum vydání =
| datum přístupu = 2017-05-21
}}</ref> Válečné výpravy znamenaly například v [[15. století]] vypálený [[Polom (Trhová Kamenice)|Polom]] vojsky [[Matyáš Korvín|Matyáše Hunyadi]] (též Matyáš Korvín)<ref name=":12" /> nebo bojové operace ve [[20. století]] vypálenou kamenickou osadu [[Ležáky]] (24.6.1942), v době [[II. světová válka|II. světové války]].<ref name=":9" /> Válečné souvislosti mají také viditelné změny v terénu, například vzniklé pobytem štábu [[Partyzánská brigáda Mistr Jan Hus|partyzánské brigády „Mistr Jan Hus"]] v roce 1944 u [[Zbyslavec|Zbyslavce]].<ref>{{Citace elektronické monografie
| příjmení =
| jméno =
| korporace = Archeologický ústav Akademie věd České republiky
| odkaz na korporaci = Archeologický ústav Akademie věd České republiky
| titul = Archeologický atlas Čech: Zbyslavec - partyzánské zemljanky
| url = http://www.archeologickyatlas.cz/cs/lokace/zbyslavec_cr_partyzanske_zemljanky
| vydavatel =
| místo =
| datum vydání =
| datum přístupu = 2017-05-21
}}</ref>
[[Antropogenní vliv|Antropogenní stopy]] v krajině Železných hor vyvolaly zájem o její estetické pojetí, architektonické ztvárnění staveb v ní umístěných, urbanistický rozvoj sídel, začlenění staveb do krajiny a využití jejího přírodního potenciálu. Krajinářský přístup a zachování regionálních tradic uplatňoval od [[30. léta 20. století|30. let 20. století]] ve své práci například architekt [[Ladislav Žák|Ladislav Žák (1900 - 1973)]], ve školním roce 1928/1929 učitel na střední škole pro zpracování dřeva v Chrudimi, od roku 1946 přednášel krajinářství na [[Akademie výtvarných umění v Praze|Akademii výtvarného umění v Praze]]. V oblasti Železných hor hledal inspiraci pro řešení tzv. obytné krajiny a urbanistického rozvoje sídel, pobýval například ve Vápenném Podolu, v roce 1944 publikoval také článek „Ničení samoty a rostlinstva v Železných horách".<ref>{{Citace periodika
| příjmení = Žák
| jméno = Ladislav
| titul = Ničení samoty a rostlinstva v Železných horách
| periodikum = Krása našeho domova
| datum = 1944
| ročník = 36
| číslo =
| strany =
| url =
}}</ref> V roce 1947 se stal autorem projektu s využitím žuly těžené v kamenolomu u Hlinska pro rozsáhlý památník na místě bývalé osady Ležáky, v celém rozsahu však nerealizovaného.<ref name=":9" />
=== Obce a pamětihodnosti ===
V krajinné oblasti se jednotlivé stavby (například kaple Panny Marie - Horní Bradlo, kostel Nejsvětější Trojice - Kameničky, kostel Nanebevzetí Panny Marie - Skuteč, zámek - Nasavrky), dnes některé jen z části dochované (hrady Lichnice, Oheb, Rabštejn, Strádov), ale i celé části obcí (lidové stavby - [[Betlém (Hlinsko)|Betlém v Hlinsku]]) staly dominantními a estetickými prvky. Zvláště ve východní polovině Železných hor se dochovalo množství původních roubených stavení, která dotvářejí atmosféru této jedinečné části [[Českomoravská vrchovina|Českomoravské vrchoviny]]. Nejzajímavější roubenky ([[Lidové stavitelství|lidové stavby]]) byly soustředěny z oblasti tzv. Českého Horácka do muzea v přírodě na [[Veselý Kopec|Veselém Kopci]] ([[Soubor lidových staveb Vysočina]]).<ref name=":2">{{Citace elektronické monografie
| příjmení =
| jméno =
Řádek 480 ⟶ 563:
| datum vydání =
| datum přístupu = 2016-10-16
}}</ref>
Některé obce s pamětihodnostmi a objekty, které spoluutvářejí krajinný ráz Železných hor:
* [[Heřmanův Městec]]; kostel sv. Bartoloměje, kostel Zvěstování Panny Marie, kostel Církve československé husitské, kaple Svatého Kříže, kaple sv. Jiří, zámek se zámeckou kaplí sv. Rudolfa (veřejně nepřístupný).
* [[Hlinsko]]; kostel Narození Panny Marie, soubor lidových stavení Betlém (součást [[Soubor lidových staveb Vysočina|Souboru lidových staveb Vysočina]]).
Řádek 795 ⟶ 877:
=== Literatura ===
* KAFKA, Josef, 1858–1929: ''Kafkův ilustrovaný průvodce po království českém. sv. 13, Železné a Žďárské hory.'' Praha: Grégr a syn, 1908. 143 s., příl. Zdigitalizováno v rámci služby [[Elektronické knihy na objednávku]] (EOD) [[Moravská zemská knihovna|Moravskou zemskou knihovnou]] v Brně. [http://kramerius.mzk.cz/search/handle/uuid:28b5500d-2fd7-11e0-83a8-0050569d679d Dostupné on-line] (čeština).
* {{Citace kvalifikační práce
| příjmení = Dostalík
| jméno = Jan
| instituce = Masarykova univerzita
| odkaz na instituci = Masarykova univerzita
| titul = Projevy environmentálního myšlení v české teorii architektury a urbanismu první poloviny 20. století
| url = http://is.muni.cz/th/74365/fss_m/Diplomova_prace.pdf
| typ práce = Diplomová práce
| vedoucí = Magdalena Hledíková
| místo = Brno
| rok = 2010
}}
=== Související články ===
| |||