Police (okres Třebíč): Porovnání verzí

Přidáno 73 bajtů ,  před 3 lety
m
m (typografie)
 
==== Smil z Police ====
S Filipem a Hrzkem z Police byl rovněž příbuzný Smil z Police, který(z rozrodu Ranožírovců Oldřicha ze Želetavy). Smil je v roce 1358 připomínán jako synovec Oldřicha z [[Našiměřice|Našiměřic]], jehož chotí byla v a vnukdobě MarkétyMarkéta z Našiměřic.<ref>ZDB III, s. 35, č. 339</ref> V roce 1371 prameny zmiňují jeho manželku Kateřinu ze [[Zahrádečtí ze Zahrádek|Zahrádek]], neteř Peškovu / Peslinovu, které Smil zapsal na tvrzi a dvoře v Polici tři hřivny věna<ref>ZDB V, s. 86, č. 298</ref> a v roce 1379 převedl Kateřině 75 kop věna z Police na [[Bohušice]] (půl tvrze a dvora s příslušenstvím), přičemž Vilémovi Babkovi zapsal na Polici třetinu tvrze, dvora a dvě popluží, čtyři a půl lánů, devět podsedků a vše, co tu ve vsi měl.<ref>ZDB VI, s. 141, č. 721-722; ZDB VI, s. 141, č. 725.</ref> Svůj majetek v [[Menhartice|Menharticích]] odprodal Ondřeji z Martinic a jeho synovci Benešovi.<ref>ZDB VI, s. 141, č. 738</ref> Ondřej pak na Menharticích zapsal věno své manželce Kateřině (r. 1385), v roce 1392 nakonec ale tvrz a dvůr v Menharticích odprodal Albrechtu ze Slatiny, který se psal taktéž po Polici. Ve stejném roce Smil odprodal ves Chvalkovice rychtáři Martinovi z [[Jemnice]], rytíři Jiljínovi a Beneši z Jemnice, tři části vsi [[Bačkovice]] Bohuši z [[Lubnice]] (též z Bačkovic) a jednu část Bačkovic Filipu z Lubnice (též z Mešovic).<ref>ZDB VII, s. 162, č. 180; ZDB VII, s. 163, č. 182</ref><ref name="Šlechta na jihozápadní Moravě" />
 
Smilovými dětmi byli: synové Jan a Jakub z [[Oponešice|Oponešic]] a dcera Geruše z [[Kyjovice (okres Znojmo)|Kyjovic]].<ref>LCS II, č. 1311, s. 304</ref> Jan je v roce 1390 připomínán jako farář v [[Budeč (okres Jindřichův Hradec)|Budči]] a [[Bítov (zaniklý, okres Znojmo)|bítovský děkan]]. Syn Jakoubek z Oponešic spolupečetil v roce 1407 s Mikšíkem z [[Plenkovice|Plenkovic]], purkrabím na [[Cornštejn]]ě, listinu bratří Jana a Aleše [[Bítovští z Lichtenburka|Bítovských z Lichtenburka]], poručníků sirotků po Albrechtovi Cornštejnském z Lichtenburka.<ref>Petr Elbel: Kapitoly z dějin katolické církevní správy na Moravě v době husitské (1408-1457). Masarykova univerzita, Filozofická fakulta, 2008. CDM XIII, s. 503-504, č. 467.</ref> Ve společnosti Lichtenburků je zmiňován také v roce 1414<ref>Petr Elbel: Kapitoly z dějin katolické církevní správy na Moravě v době husitské (1408-1457). Masarykova univerzita, Filozofická fakulta, 2008. Půhon Petruše z Budče roku 1414, LCS II.1, s. 304, č. 1311.</ref> a roku 1417.<ref>Petr Elbel: Kapitoly z dějin katolické církevní správy na Moravě v době husitské (1408-1457). Masarykova univerzita, Filozofická fakulta, 2008. LCS III.1, s. 3-4, č. 3. Opis listiny v MZA Brno, fond G 2 – Nová sbírka, sign. 63/3.</ref> Jakubovou první manželkou byla Dorota, sestra Ryvoly a Mikšíka (řečeného Roman), majitelů [[Předín|Předína]] a [[Dašovice|Dašovic]].<ref>ZDB VI, s. 123, č. 432; HOSÁK, L.: Historický místopis, s. 54. ZDB VIII, s. 231, č. 281-282.</ref> Druhou manželkou byla Anna, dcera Strnada z [[Budkov (okres Třebíč)|Budkova]]. Jakub z Oponešic zemřel kolem roku 1427.<ref name="Šlechta na jihozápadní Moravě" />