Maďarské povstání: Porovnání verzí

Povstání vypuklo [[23. říjen|23. října]], kdy poklidná demonstrace solidarity s [[Polsko|Polskem]] přerostla ve spontánní výbuch odporu obyvatelstva proti komunistickému ([[Stalinismus|stalinskému]]) režimu. Ve večerních hodinách padly u budovy rozhlasu první výstřely. Od druhé hodiny ranní následujícího dne vyrazila sovětská vojska do budapešťských ulic. Došlo k prvním bojům mezi maďarskými povstalci a sovětskými okupanty. [[25. říjen|25. října]] proběhla před budovou parlamentu obrovská demonstrace za odstoupení [[Ernő Gerő]]a. Příslušníci tajné policie [[ÁVH]] ukrytí na střechách začali střílet do bezbranného davu. [[Imre Nagy]] později představil novou vládu, v níž figurovali i někteří bývalí vůdcové pravicové [[FKgP]] jako [[Zoltán Tildy]] a [[Béla Kovács]]. ODalšího den pozdějidne [[28. říjen|28. října]] uznal povstání za národně demokratické hnutí. [[30. říjen|30. října]] se sovětské jednotky začaly stahovat z hlavního města, zároveň se však sovětské velení tajně připravovalo na další ozbrojený útok. [[31. říjen|31. října]] vedení Sovětského svazu rozhodlo o potlačení revoluce vojenskou cestou. Když byl [[Imre Nagy]] informován o aktivizaci sovětských jednotek, naléhal na OSN a [[1. listopad]]u vyhlásil neutralitu Maďarska a vystoupení z [[Varšavská smlouva|Varšavské smlouvy]]. Za rozbřesku [[4. listopad]]u začala ofenzíva proti hlavnímu městu. Zuřivé boje povstalců pokračovaly v Budapešti i v dalších městech asi týden. [[János Kádár]] přijel [[7. listopad]]u, v čele své promoskevské vlády, na sovětských tancích do Budapešti. Houževnaté boje Maďarů trvaly až do [[10. listopad|10.]] či [[11. listopad]]u.