Stará Říše: Porovnání verzí

Odebrány 2 bajty ,  před 3 lety
odstavce, odkazy
m (oprava odkazu; kosmetické úpravy)
(odstavce, odkazy)
| loc-map = {{LocMap |Česko |label=Stará Říše |lat_deg=49 |lat_min=10 |lat_sec=53 |lon_deg=15 |lon_min=35 |lon_sec=20 |float=center}}
}}
Městys '''Stará Říše '''({{Vjazyce2|de|Alt Reisch}}) se nachází v [[Okres Jihlava|okrese Jihlava]] v [[Kraj Vysočina|kraji Vysočina]]. Nachází se 12 km jižně od [[Stonařov]]a, 4 km jihozápadně od [[Hladov]]a, 24 km západně od [[Třebíč]]e a 2 km od [[Markvartice (okres Jihlava)|Markvartic]], 3,5 km severozápadně od [[Rozseč (okres Jihlava)|Rozseče]], 5,5 km severovýchodně od [[Nová Říše|Nové Říše]], 11 km východně od [[Telč]]e a 2,5 km od [[Olšany (okres Jihlava)|Olšan]] a 4 km jihovýchodně od [[Nepomuky (Stará Říše)|Nepomuk]]. Nejbližší železniční stanice Telč. Nadmořská výška 587 m n. m. Pošta v místě, zdravotní obvod Nová Říše. Městys s českým obyvatelstvem. V roce 1850 měl 567 obyvatel.<ref name=":0">{{Citace monografie|příjmení = Nekuda|jméno = Vladimír|příjmení2 = |jméno2 = |titul = Vlastivěda moravská Dačicko, Slavonicko, Telčsko|vydání = 2005|vydavatel = Muzejní spolek Brno|místo = Brno|rok = 2005|počet stran = 1070|strany = 972 - 976|isbn = 80-7275-059-3}}</ref> Ke dni 28.&nbsp;8.&nbsp;2006 zde žilo 694 obyvatel.
 
== Název ==
V roce [[1589]] povýšil císař [[Rudolf II.]] obec na městečko a následně došlo k nové výstavbě domů a nové radnice. Brtničtí z Valdštejna vlastnili Starou Říši po celé 16. století až do [[Bitva na Bílé hoře|bitvy na Bílé hoře]], kdy jim bylo panství Brtnice pro činnost Zdeňka Brtnického z Valdštejna za povstání proti císaři zkonfiskováno a propadlé panství zakoupil roku 1623 Romboald hr. Collalto a San Savatore. Ovšem v roce [[1758]] vypukl veliký požár, kdy vyhořela prakticky celá obec, včetně fary, kostela i radnice. Požáru unikla pouze škola a dvě stavení. Městečko pak bylo součástí brtnického panství až do roku 1849.
 
Podle lánového rejstříku před [[Třicetiletá válka|třicetiletou válkou]] bylo v městečku Staré Říši 47 usedlostí, z toho zůstalo za války osazeno 46 a 1 zpustla. Podle vceňovacího operátu žilo roku [[1843]] ve Staré Říši 539 obyvatel, z toho 265 mužů a 274 žen v 96 domech a 133 domácnostech. Z nich se živilo 47 zemědělstvím, 23 živnostmi, 5 obojím a 3 měli jiné zaměstnání, vedle 55 nádeníků. Desátky se odváděly panství Brtnice.<ref name=":0">{{Citace monografie
| příjmení = Nekuda
 
| jméno = Vladimír
Podle vceňovacího operátu žilo roku 1843 ve Staré Říši 539 obyvatel, z toho 265 mužů a 274 žen v 96 domech a 133 domácnostech. Z nich se živilo 47 zemědělstvím, 23 živnostmi, 5 obojím a 3 měli jiné zaměstnání, vedle 55 nádeníků. Desátky se odváděly panství Brtnice.<ref name=":0">{{Citace monografie|příjmení = Nekuda|jméno = Vladimír|příjmení2 = |jméno2 = |titul = Vlastivěda moravská Dačicko, Slavonicko, Telčsko|vydání = 2005|vydavatel = Muzejní spolek Brno|místo = Brno|rok = 2005|počet stran = 1070|strany = 972 - 976|isbn = 80-7275-059-3}}</ref>
| příjmení2 =
 
| jméno2 =
Od roku 1869 k obci přísluší [[Nepomuky (Stará Říše)|Nepomuky]].<ref>{{Citace monografie
| titul = Vlastivěda moravská Dačicko, Slavonicko, Telčsko
| vydání = 2005
| vydavatel = Muzejní spolek Brno
| místo = Brno
| rok = 2005
| počet stran = 1070
| strany = 972 - 976
| isbn = 80-7275-059-3
}}</ref> Od roku 1869 k obci přísluší jako její součást vesnice [[Nepomuky (Stará Říše)|Nepomuky]].<ref>{{Citace monografie
| titul = Historický lexikon obcí České republiky 1869-2005. II. díl, Abecední přehled obcí a částí obcí v letech 1869-2005
| vydavatel = Český statistický úřad
}}</ref>
 
=== Správní začlenění obce od roku 1850<ref name=":0">{{Citace monografie|příjmení = Nekuda|jméno = Vladimír|příjmení2 = |jméno2 = |titul = Vlastivěda moravská Dačicko, Slavonicko, Telčsko|vydání = 2005|vydavatel = Muzejní spolek Brno|místo = Brno|rok = 2005|počet stran = 1070|strany = 972 - 976|isbn = 80-7275-059-3}}</ref> ===
Do roku 1849 byla Stará Říše součástí panství Brtnice v Jihlavském kraji. V letech 1850 až 1855 podléhala politické pravomoci Podkrajskéhopodkrajského úřadu v [[Dačice|Dačicích]] a v soudnictví Okresnímuokresnímu soudu v [[Telč|Telči]]. Po vzniku smíšených okresních úřadů s politickou a soudní pravomocí byla v letech 1855 až 1868 podřízena Okresnímuokresnímu úřadu v Telči. Když byly roku 1868 veřejná správa a soudnictví opět odděleny, vrátila se pod politickou pravomoc Okresníhookresního hejtmanství v Dačicích, od roku 1919 okresní správu politickou a od roku 1928 okresní úřad tamtéž a v soudnictví pod Okresníokresní soud v Telči. Po osvobození v květnu 1945 náležela pod Okresní národní výbor v Dačicích a Okresní soud v Telči až do územní reorganizace roku 1949, kdy připadla pod správní okres Třešť a v jeho rámci pod nově vzniklý Jihlavský kraj. Při další územní reorganizaci v polovině roku 1960 byla připojena pod správní okres Jihlava a Jihomoravský kraj až do zrušení Okresního úřadu v Jihlavě koncem roku 2002. V roce 1976 byla pod Starou Říši připojena obec [[Sedlatice]] a roku 1986 obec [[Markvartice (okres Jihlava)|Markvartice]]. Od roku 2003 spadá jako samostatná obec pod pověřený Městský úřad v Telči v samosprávném kraji Vysočina.
 
Po osvobození v květnu 1945 náležela pod [[Okresní národní výbor]] v Dačicích a Okresní soud v Telči až do územní reorganizace roku 1949, kdy připadla pod správní okres Třešť a v jeho rámci pod nově vzniklý [[Jihlavský kraj]]. Při další územní reorganizaci v polovině roku 1960 byla připojena pod správní [[okres Jihlava]] a [[Jihomoravský kraj (od roku 1960)|Jihomoravský kraj]] až do zrušení Okresního úřadu v Jihlavě koncem roku 2002. V roce 1976 byla pod Starou Říši připojena obec [[Sedlatice]] a roku 1986 obec [[Markvartice (okres Jihlava)|Markvartice]]. Od roku 2003 spadá jako samostatná obec pod [[Obec s pověřeným obecním úřadem|pověřený městský úřad]] v Telči v samosprávném [[Kraj Vysočina|kraji Vysočina]].
 
Od [[23. leden|23. ledna]] [[2007]] byl obci vrácen status [[městys]]e.<ref name="status">[http://www.psp.cz/sqw/text/text2.sqw?C=16&T=k2006psp5r Rozhodnutí č. 16 předsedy Poslanecké sněmovny, k stanovení obcí městy a městysi], [[Miloslav Vlček]], 23. ledna 2007</ref>
 
== Obyvatelstvo ==
Městys s českým obyvatelstvem. V roce 1850 měl 567 obyvatel.<ref name=":0" /> Podle sčítání 1930 zde žilo v 169 domech 734 obyvatel. 734 obyvatel se hlásilo k&nbsp;československé národnosti. Žilo zde 732 římských katolíků a 1 příslušník Církve československé husitské.<ref>{{Citace monografie
| titul = Statistický lexikon obcí v Republice československé 1930
| svazek = II. Země Moravskoslezská
| strany = 26
| počet stran = 212
}}</ref> Ke dni 28.&nbsp;8.&nbsp;2006 zde žilo 694 obyvatel.
}}</ref>
 
{| class="wikitable" style="text-align:right"
 
== Vývoj obce do současnosti<ref name=":0">{{Citace monografie|příjmení = Nekuda|jméno = Vladimír|příjmení2 = |jméno2 = |titul = Vlastivěda moravská Dačicko, Slavonicko, Telčsko|vydání = 2005|vydavatel = Muzejní spolek Brno|místo = Brno|rok = 2005|počet stran = 1070|strany = 972 - 976|isbn = 80-7275-059-3}}</ref> ==
Ve 2. polovině 19. a v 1. polovině 20. století se většina obyvatelstva obce živila zemědělstvím. V roce 1900 byla výměra hospodářské půdy městečka 1729 ha. V roce 1908 zde bylo založeno Lnářské družstvo pro Starou Říši a okolí s tírnou lnu. K roku [[1911]] se uvádí živnosti: 4 bednáři, 2 hostinští, 1 kolář, 3 kováři a podkováři, 2 mlynáři, 5 obchodníků s dobytkem, smíš. zbožím, máslem, zeleninou a vejci, 2 obuvníci, 1 pekař, 1 pilař, 1 prodejce galanterního zboží, 1 řezník, 1 sedlář, 1 skladník piva, 1 sklenář, 2 truhláři. V obci byl od roku 1895 c. k. poštovní úřad. K roku [[1924]] zde pak působil lesní revír velkostatku Brtnice Collaltů, Spořitelní a záloženský spolek pro Starou Říši a okolí, zaps. spol. s r. o., Lnářské družstvo pro Starou Říši a okolí, zaps. spol. s r. o., poštovní a telegrafní úřad, četnická stanice, živnosti: 1 bednář, 3 hostinští, 2 koláři, 3 kováři a podkováři, 3 krejčí a švadleny, 1 mlynář s pilou, 9 obchodníků se smíš. zbožím a potravinami, 3 obuvníci, 1 pekař, 1 řezník, 1 sedlář, 5 stolařů, 37 hosp. rolníků. Na Vápovce samota Čížovský mlýn. Městečko bylo [[Elektrifikace|elektrifikováno]] připojením na síť ZME Brno roku 1929.
 
'''Živnosti roku 1911:''' 4 bednáři, 2 hostinští, 1 kolář, 3 kováři a podkováři, 2 mlynáři, 5 obchodníků s dobytkem, smíš. zbožím, máslem, zeleninou a vejci, 2 obuvníci, 1 pekař, 1 pilař, 1 prodejce galanterního zboží, 1 řezník, 1 sedlář, 1 skladník piva, 1 sklenář, 2 truhláři. V obci byl od roku 1895 c. k. poštovní úřad.
 
'''Roku 1924:''' lesní revír velkostatku Brtnice Collaltů, Spořitelní a záloženský spolek pro Starou Říši a okolí, zaps. spol. s r. o., Lnářské družstvo pro Starou Říši a okolí, zaps. spol. s r. o., poštovní a telegrafní úřad, četnická stanice, živnosti: 1 bednář, 3 hostinští, 2 koláři, 3 kováři a podkováři, 3 krejčí a švadleny, 1 mlynář s pilou, 9 obchodníků se smíš. zbožím a potravinami, 3 obuvníci, 1 pekař, 1 řezník, 1 sedlář, 5 stolařů, 37 hosp. rolníků. Na Vápovce samota Čížovský mlýn.
 
Městečko bylo [[Elektrifikace|elektrifikováno]] připojením na síť ZME Brno roku 1929.
 
JZD vzniklo roku 1950, v roce 1965 bylo s ním sloučeno JZD [[Olšany (okres Jihlava)|Olšany]], roku 1974 JZD [[Bohuslavice (okres Jihlava)|Bohuslavice]] a roku 1975 JZD [[Markvartice (okres Jihlava)|Markvartice]], čímž vzniklo JZD 9. květen Stará Říše, které v roce 1989 obhospodařovalo 2153 ha půdy. Po roce 1989 se JZD transformovalo na Zemědělskou společnost, s. r. o. a soukromé zemědělce. 
 
[[Jednotné zemědělské družstvo|JZD]] vzniklo roku 1950, v roce 1965 bylo s ním sloučeno JZD [[Olšany (okres Jihlava)|Olšany]], roku 1974 JZD [[Bohuslavice (okres Jihlava)|Bohuslavice]] a roku 1975 JZD [[Markvartice (okres Jihlava)|Markvartice]], čímž vzniklo JZD 9. květen Stará Říše, které v roce 1989 obhospodařovalo 2153 ha půdy. Po roce 1989 se JZD transformovalo na Zemědělskou společnost, s. r. o. a soukromé zemědělce. Nyní převládající zaměstnání: zemědělství.
Nyní převládající zaměstnání: zemědělství.
 
Po roce 1945 bylo v obci zbudováno: [[vodovod]], [[kanalizace]], [[plynofikace]], mateřská škola, [[tělocvična]], hřiště a 48 rodinných domků. Provedena byla úprava [[Obecní úřad|obecního úřadu]], školy a [[hřbitov]]a. 
== Správa a politika ==
=== Místní části, členství ve sdruženích ===
Městys se člení na 2dvě místní části – [[Nepomuky (Stará Říše)|Nepomuky]] a Stará Říše, které leží na 2 [[katastrální území|katastrálních území]] (pojmenované „Nepomuky na Moravě“ a „Stará Říše“) a má dvě [[Základní sídelní jednotka|základní sídelní jednotky]] – Nepomuky a Stará Říše.<ref>{{Citace elektronické monografie
| titul = Základní sídelní jednotka (ZSJ)
| vydavatel = Český úřad zeměměřický a katastrální
 
== Pamětihodnosti<ref name=":0">{{Citace monografie|příjmení = Nekuda|jméno = Vladimír|příjmení2 = |jméno2 = |titul = Vlastivěda moravská Dačicko, Slavonicko, Telčsko|vydání = 2005|vydavatel = Muzejní spolek Brno|místo = Brno|rok = 2005|počet stran = 1070|strany = 972 - 976|isbn = 80-7275-059-3}}</ref> ==
* [[Soubor:Stará Říše (1).jpg|náhled|Pomník padlým]]Barokní [[Kostel Všech svatých (Stará Říše)|kostel Všech svatých]] postavený po požáru roku 1759 na místě původního gotického kostela z konce 14. století, zasvěcený sv. Petru.
*Barokní [[Kostel Všech svatých (Stará Říše)|kostel Všech svatých]] postavený po požáru roku 1759 na místě původního gotického kostela z konce 14. století, zasvěcený sv. Petru.
* U kostela netypická socha sv. Jana Nepomuckého bez tradičních atributů z roku 1898.
* V obci řada božích muk a poklon jako ukázky lidové tvorby z 19. století.
* Domy čp. 28, 29, 106 a 151 s lochy a výklenky a komorami vytesanými ve skále.
* Pomník padlým v 1.první a 2.druhé světové válce.
* Na dvoře čp. 69 pamětní deska Josefa Floriana z roku 2002.
* Nelokalizovaná tvrz se uvádí v letech 1386-1407.
 
== Osobnosti ==
* [[Josef Florian]] (1873–1941), katolický myslitel, vydavatel a překladatel
 
== Odkazy ==