Latinskoamerická integrace: Porovnání verzí

| caption2 = Bolivijský cestovní pas s názvem [[Andské společenství|Andského společenství]]

 

 

}}

Konec [[Studená válka|Studené války]] a s tím související otevření nových trhů v oblasti [[Východní Evropa|Východní Evropy]] a [[Střední Asie]] vytvořily nový kontext pro latinskoamerickou hospodářskou integraci. Tato nová situace vedla k oživení integračních snah a k iniciaci nové hospodářské a politické spolupráce v&nbsp;regionu. Spolupráci také posílila vlna [[demokratizace]] Latinské Ameriky během konce 80.&nbsp;a&nbsp;90.&nbsp;let 20.&nbsp;století. Vedle toho sehrála svojí roli dluhová krize a krize [[státní intervencionismus|státního intervencionismu]] v&nbsp;hospodářské oblasti, kterou prošla řada latinskoamerických států na konci 80.&nbsp;let. Tato krize vedla na konci 80.&nbsp;a na začátku 90.&nbsp;let k tendencím k hospodářskému (neo)liberalismu, jež se projevoval v oblasti regionální integrace vznikem nebo obnovením regionálních bloků svobodného trhu. Vznik severoamerického sdružení NAFTA vyvolával u řady latinskoamerických zemí obavy z potencionálního vyloučení z investičních možností.<ref>{{Citace monografie | příjmení = Lynch | jméno = David A. | odkaz na autora = | titul = Trade and Globalization. An Introduction to Regional Trade Agreements | vydavatel = Rowman & Littlefield | místo = Lanham | rok =2010 | počet stran = 329 | kapitola = The Americas | strany = 85-86 | isbn = 978-0-6690-3 | jazyk =anglicky}} Dále jen [Lynch 2010].</ref> Míra hospodářské závislosti na USA se v důsledku toho stala základem pro rozdílné koncepce integrace v oblastech Jižní Ameriky a Střední Ameriky a Karibiku.<ref>Lynch 2010, s. 86.</ref>