František Josef Mach: Porovnání verzí
Smazaný obsah Přidaný obsah
Uvedení územní entity existující v daném roce, ke kterému se entita vztahuje v infoboxu |
m Robot: odebrání prázdné šablony autoritních dat; kosmetické úpravy |
||
Řádek 8:
Měl přirozené hudební nadání. Základy dostal u svého učitele Josefa Černého v Hostouni a od ředitele kůru a varhaníka Aloise Strébla v Kutné Hoře. Jako chlapec zpíval sopránové party v chrámovém sboru. Vyučil se zedníkem, ale současně se naučil hrát na všechny dostupné hudební nástroje. Ve skladbě byl zcela samoukem, ale už v 15 letech zkomponoval mši, která si získala velkou oblibu.
Zednické řemeslo opustil a zcela se věnoval hudbě. Od
Jeho syn [[František Jiří Mach]] ([[1869]]–[[1952]]) byl rovněž hudebním skladatelem.
== Dílo (výběr) ==
=== Orchestrální skladby ===
* ''Lucifer'' (opereta)
* ''Za vlast a krále'' (melodram)
* ''Slavnostní předehra''
* ''Národ sobě'' (předehra, vyšla i tiskem),
* ''[[Karel Havlíček Borovský]]''
* ''Popelka''
* ''Kutnohorská''
* ''Parafráze na „Kde domov můj“ pro křídlovku a orchestr''
* ''Svatební cavatina''
=== Skladby vyšlé tiskem ===
* Píseň beze slov pro klavír nebo harmonium (Česká hudba 1, 1895)
* Dvě vánoční praeludia pro varhany (tamtéž 18, 1911)
Řádek 30:
* Do kola
* Z drobností pro dvoje housle
* Český tanec č. 1 pro klavír
* V roztoužení (čtyřhlasý ženský sbor se sopránovým sólem)
* Den radosti a slávy (dva dětské sbory pro dva hlasy)
Řádek 38:
== Literatura ==
* [[Československý hudební slovník osob a institucí]] II. (M–Ž), 1965, Státní hudební vydavatelství, Praha
* ''Česká hudba'' 20, 1913,
* ''Česká hudba'' 31, 1928, 60.
* ''Nové ilustrované listy'' 20, 1913, č. 22.
Řádek 46:
* [http://svk7.svkkl.cz/aRLreports/redo/redo104.htm Státní vědecká knihovna Kladno – Regionální osobnosti]
{{Portály|Hudba}}
{{DEFAULTSORT:Mach, František Josef}}
| |||