Miroslav Dolejší: Porovnání verzí
Smazaný obsah Přidaný obsah
m oprava řazení kategorií |
Bez shrnutí editace značka: editace z Vizuálního editoru |
||
Řádek 1:
{{upravit}}
{{Infobox - osoba}}
'''Miroslav Dolejší''' ([[20. listopad]]u [[1931]] [[Velké Přítočno]] u [[Kladno|Kladna]] – [[26. červen|26. června]] [[2001]] [[Praha]]) byl český [[politický vězeň]], a [[Antisemitismus|antisemitský]] publicista, známý svou statí ''Analýza událostí 17. listopadu 1989'', podle které byla [[sametová revoluce]] předem dohodnuté předání moci mezi komunistickými tajnými službami a špičkami [[disent]]u.
V roce [[1951]] byl vyloučen ze studií na vyšší průmyslové školy strojní v Kladně a poslán do uhelných dolů, protože v klubovně [[Československý svaz mládeže|Československého svazu mládeže]] demonstrativně vyvěsil [[vlajka Spojeného království|britskou vlajku]]. Téhož roku navázal kontakt se skupinou národně demokratického odboje. Krátce nato jej zatkla [[Státní bezpečnost|StB]] a po 15 měsících vyšetřovací vazby, kde byl mučen, byl odsouzen [[Státní soud|Státním soudem]] v [[Praha|Praze]] ke 23 rokům vězení za [[velezrada|velezradu]] a [[špionáž]]. Do propuštění na základě amnestie prezidenta [[Antonín Novotný|Novotného]] v květnu [[1960]] prošel osmi věznicemi a [[koncentrační tábory při československých uranových dolech|uranovými lágry]].
Řádek 11:
V roce [[1975]] na požádání svého známého novináře napsal studii o počítačových systémech. Věcné informace byly kompiláty ze všeobecně přístupných a veřejných přednášek, ale přesto byl [[14. červen|14. června]] [[1976]] zatčen a obviněn za pokus o [[vyzvědačství]], ohrožení státního, hospodářského a služebního tajemství. Přestože mu špionáž nebyla nikdy dokázána, byl v roce [[1977]] odsouzen [[Městský soud v Praze|Městským soudem v Praze]] na 11 roků v třetí nápravné skupině. Před soudním jednáním držel tři měsíce protestní [[hladovka|hladovku]]. Závažný zdravotní stav, podezření na rakovinu kůže a názor lékařů, že brzo zemře, vedly v roce [[1985]] k jeho propuštění před uplynutím trestu. Ve vězení strávil celkem bezmála 19 let.
Na počátku 90. let byl postupně rehabilitován v obou případech svého věznění a stal se členem [[Konfederace politických vězňů České republiky|Konfederace politických vězňů]]. V říjnu [[1990]] publikoval extremistickou a antisemitskou<ref>{{Citace elektronického periodika
| titul = Britské listy | periodikum = www.britskelisty.cz | url = http://www.britskelisty.cz/9903/19990301f.html | datum přístupu = 2017-05-19 }}</ref> stať ''Analýza událostí 17. listopadu 1989'', kde mj. vyslovil názor, že převrat v roce 1989 byl předem dojednán. Tvrdil v ní, že [[Charta 77]], český disent a polistopadový režim byly ovládány „několika rodinami“, které „všechny … jsou [[Komunistická strana Československa|komunisté]] nebo jejich potomci, [[svobodné zednářství|svobodní zednáři]] a jejich potomci, a [[židé]]“; podobně v kapitole ''Mezinárodní souvislosti sjednocení'' vysvětluje světové změny plánem na vytvoření Velkého [[Izrael]]e. ''Analýza'' získala značnou popularitu u konstituující se české [[krajní pravice]] i některých starších [[antikomunismus|antikomunistů]] nespokojených s polistopadovým vývojem a stala se součástí jejich ideové výbavy. Analýzu propagoval zejména [[Petr Cibulka]], předmluvu k jednomu vydání napsal [[Miroslav Sládek]], na Internetu je dostupná v řadě kopií a dokonce i v překladu do angličtiny. Konfederace politických vězňů se od tvrzení distancovala. Dolejší byl poté několikrát žalován a křivě obviněn ze spolupráce s [[Státní bezpečnost|StB]]. Tvrdil, že mu byla kontrolována a kradena pošta a že byl napaden neznámým pachatelem. V roce 1991 pod pseudonymem Alexander Martin Savel napsal antisemitský spisek pod názvem ''Knížata zloby - Protokoly sionských mudrců''. Jeho vydání bylo v dubnu 1990 stíháno jako projev antisemitismu, konkrétně projev propagace fašismu podle § 260 odst. 1, 2 tr. zák. <ref>{{Citace elektronického periodika
Dolejší byl dále autorem několika desítek časopiseckých článků, úvah a studií o politice a knihy ''Chodbami opuštěnými'' (slovenský překlad ''Chodbami opúšťanými'' ve 2 brožurách Agres, edice Zlatá mreža, Bratislava [[1991]], ISBN 80-85406-07-1, 80-85406-08-X a souborné 80-85406-06-3). V 60. letech publikoval články o demografii a knihu ''Elektrické odporové pece a sušárny'' (s Vladimírem Tomkem, [[SNTL]] [[1967]]).▼
| titul = FS ČSFR 1990-1992, tisk 1111, část č. 2
| periodikum = www.psp.cz
| url = http://www.psp.cz/eknih/1990fs/tisky/t1111_02.htm
| jazyk = cs
| datum přístupu = 2017-05-19
}}</ref>
▲Dolejší byl dále autorem několika desítek často problematických časopiseckých článků, úvah a studií o politice a knihy ''Chodbami opuštěnými'' (slovenský překlad ''Chodbami opúšťanými'' ve 2 brožurách Agres, edice Zlatá mreža, Bratislava [[1991]], ISBN 80-85406-07-1, 80-85406-08-X a souborné 80-85406-06-3). V 60. letech publikoval články o demografii a knihu ''Elektrické odporové pece a sušárny'' (s Vladimírem Tomkem, [[SNTL]] [[1967]]).
{{Citace|Osamocení každého z nás je logickým důsledkem morálního stavu veřejnosti a úspěšné demagogie vládních skupin – to je stav, ze kterého musíme vycházet a nikoliv před ním kapitulovat. Lidé potřebují především vzor k následování a ten jim mohou poskytnout pouze osamocení jedinci. Jenom tak je naděje, že se alespoň někteří z nich zbaví strachu, který jim brání v hájení osobních postojů. Roztříštěnost veřejnosti je cílem politické manipulace. Zastrašené a dezorientované lidi však nelze organizovat a sjednocovat. Organizace zbabělého houfu je bezcenná. Úkol veřejného odporu a opozice na sebe musí vzít každý jednotlivec.|Miroslav Dolejší|Analýza událostí 17. listopadu 1989|[[Týdeník Politika]], 1991; článek sice online, ale bez odkazu na prvotní vydání}}
| |||