Otevřít hlavní menu

Změny

Přidány 4 bajty ,  před 2 lety
bez shrnutí editace
Restaurátorské praxi věnoval velkou část svého života a konzervoval a restauroval velké množství uměleckých děl. Jeho prvním náročným restaurátorským úkolem byl v roce 1931 gotický deskový obraz Trůnící madony z Jindřichova Hradce, na kterém provedl jako první v českém prostředí podrobný restaurátorský průzkum s použitím přírodovědných metod. Pomocí rentgenových snímků identifikoval rozsáhlé přemalby z 19. století, které pak byly odstraněny a obraz byl prezentován ve své původní, gotické podobě. Tato práce byla publikována ve Štencově "Umění" společně s významnou statí „Zkoumání obrazů přírodovědnými metodami“. Slánský se v této stati důsledně zasazoval za přísnou konzervaci a zachování originálu v maximální možné míře. To mělo vliv i na zvyšující se nároky na použité materiály v restaurátorské praxi. Důraz kladl především na odstranitelnost doplňků, retuší i použitých laků na restaurovaném díle, ale zároveň zastával názor, že jedním z hlavních cílů restaurátora musí být obnovení výtvarně-estetického účinku díla.
Středověké malbě se Slánský věnoval nejen jako restaurátor a technolog, ale přispíval také k hledání linie vývoje [[česká gotická malba|české gotické malby]]. Významná byla jeho spolupráce s historiky umění prof. [[Antonín Matějček|Antonínem Matějíčkem]] a [[Jaroslav Pešina|Jaroslavem Pešinou]]. Jednou z jeho nejdůležitějších prací bylo restaurování deskových obrazů [[Mistr Theodorik|Mistra Theodorika]] v [[Kaple svatého Kříže (Karlštejn)|kapli sv. Kříže]] na [[Karlštejn]]ě. Hájil jejich autentičnost a Mistra Theodorika považoval za jednoho z největších gotických mistrů v Evropě. Na restaurování deskových a nástěnných maleb na Karlštejně se od roku 1932 podílela i jeho manželka Ludmila Slánská, jež byla jeho nejbližší spolupracovnicí. Mezi Slánským restaurovaná středověká umělecká díla patří například [[Madona z Veveří]], Madona z Rudolfova, Madona Strahovská, Zbraslavská a Roudnická madona, nebo Krucifix z Českého Krumlova, Obraz [[Jan Očko z Vlašimi|Jana Očka z Vlašimi]], tzv. Kapucínský cyklus, Litoměřický oltář apod. Také se zabýval záchranou nástěnných maleb Josefa Navrátila v Jirnech, Ploskovicích a Nových Mlýnech. Poznatky o Navrátilových malbách publikoval ve stati o [[Josef Matěj Navrátil|Josefu Navrátilovi]] jako obnoviteli české nástěnné malby (1956) a jako spoluautor s [[Václav Vilém Štech|V. V. Štechem]] v publikaci o Jirnech z roku 1958.
 
Prof. Slánský byl nejen vynikajícím restaurátorem ale i tvůrčím malířem; zastával názor, že dobrý restaurátor by se měl věnovat také vlastní volné tvorbě. Z jeho prací se zachovaly krajinomalby, zátiší i portréty. Jako malíři mu byly po jeho smrti uspořádány výstavy v [[Praha|Praze]] a [[Mariánské Lázně|Mariánských Lázních]], kde byl vystaven výběr 71 obrazů.
Anonymní uživatel