Seilern und Aspang: Porovnání verzí

Smazaný obsah Přidaný obsah
m přidána Kategorie:Seilern-Aspangové za použití HotCat
m obr. + úprava textu
Řádek 1:
[[File:Seilern-Aspang_(3).jpg|thumb|right|Erb Seilernů na rodové hrobce ve [[Štípa|Štípě]]]]
'''Seilern-Aspangové''' jsou rakouský šlechtický rod, od roku 1712 v hraběcím stavu. V 18. století zastávali vysoké funkce ve státní správě a diplomacii, později se členové rodu angažovali ve veřejném životě na [[Morava|Moravě]], kde vlastnili rozsáhlé statky na Zlínsku a Novojičínsku. Ze svých majetků na území České republiky byli v roce 1945 odsunuti, jejich hlavním sídlem zůstal do 21. století zámek [[Litschau]] v [[Dolní Rakousy|Dolním Rakousku]]. Nejvýznamnější památkou na rod Seilernů je v České republice zámek [[Lešná (zámek, okres Zlín)|Lešná]]
 
== Dějiny rodu ==
[[File:Seilern-Aspang_(2).jpg|thumb|left|Rakouský dvorský kancléř hrabě Jan Bedřich Seilern (1646–1715), portrét v Sále předků na [[Lešná (zámek, okres Zlín)|zámku Lešná]]]]
Zakladatelem rodu byl právník '''Jan Bedřich Seilern (1646–1715)''', který pocházel z [[Falc|Falce]], kde také vstoupil do státních služeb, po konverzi na katolickou víru přešel do služeb [[Habsburkové|Habsburků]]. Získal důvěru císaře [[Leopold I.|Leopolda I.]] a rychle postupoval ve šlechtické hierarchii (rytíř 1684, říšský svobodný pán 1693, říšský hrabě 1712). Je všeobecně považován za autora textu tzv. [[pragmatická sankce|pragmatické sankce]], jednoho z nejdůležitějších dokumentů doby vlády [[Karel VI.|Karla VI.]] s dalekosáhlými důsledky.
 
Řádek 28 ⟶ 30:
| jazyk = anglicky
| datum přístupu = 2016-07-18}}</ref>
[[File:Seilern-Aspang_(4).jpg|thumb|left|[[Lešná (zámek, okres Zlín)|Zámek Lešná]]]]
 
Nejvýznamnější stavební památku na rod Seilernů představuje zámek [[Lešná (zámek, okres Zlín)|Lešná]], jehož nákladnou přestavbu v letech 1887–1894 inicioval hrabě '''František Seilern (1859–1919)'''. Teprve tehdy se moravské sídlo Seilernů stalo místem setkávání smetánky z celé monarchie. Jeho syn '''Josef Seilern (1883–1939)''' proslul jako cestovatel, věnoval se ornitologii a jeho sbírky jsou dnes uloženy v [[Moravské zemské muzeum|Moravském zemském muzeu]] v [[Brno|Brně]]. Jeho sňatek s hraběnkou Terezií Lažanskou z Bukové (1890–1979) přinesl Seilernům velkostatek [[Manětín]] v západních Čechách, který od roku 1943 držel jejich syn '''František Josef Seilern (1914–2004)'''. Jemu byly majetky v roce 1945 zkonfiskovány na základě Benešových dekretů, totéž se týkalo i jeho bratrance '''Ladislava (1886–1976)''', který vlastnil zámky v Miloticích a [[Přílepy (okres Kroměříž)|Přílepech]].
 
Po ztrátě majetků v Československu přesídlili Seilernové na zámek Litschau, který je dodnes jejich soukromým majetkem a pro veřejnost není přístupný. Současným reprezentantem hlavní rodové větve je '''Jan Seilern-Aspang (*1945)'''. Historii rodu na území České republiky dnes kromě zmíněného zámku v Lešné připomíná také hrobka na hřbitově v nedaleké [[Štípa|Štípě]].
 
 
== Majetek rodu v Čechách a na Moravě ==
[[File:Seilern-Aspang_(1).jpg|thumb|right|Hrobka Seilernů na hřbitově ve [[Štípa|Štípě]]]]
* [[Kralice na Hané]] (1791–1923)
* [[Lešná (zámek, okres Zlín)|Lešná]] (1724–1945)