Trpaslík: Porovnání verzí

 

Jako trpaslík se rovněž přeneseně označuje člověk trpící [[Nanismus|nanismem]] či obecně takový který je malý, nebo jiné organismy či objekty malé velikosti. Prvně jmenování se často vyskytovali v raném novověku na panovnických dvorech a je těžké určit zda například zahradní trpaslíci jsou odvozeny od nich či do mytických bytostí. Totéž platí o trpaslících v učené tradici antiky a středověku.

Zároveň však jsou však s trpaslíky ztotožňovány či zaměňovány jiné mytické bytosti jako [[Elf|elfové]], [[Goblin|goblini]], [[Skřítek (mytologie)|skřítci]], šotci, [[Lutin|lutinové]], [[leprikón|leprikóni]], [[pygmej (antika)|pygmejové]] či [[Gnóm|gnómové]]. Ve slovanské lidové kultuře se trpaslíci objevují především jako různí důlní duchové, příkladem jsou čeští a slovenští [[Permoník|permoníci]] a polští a lužičtí [[ludkové]]. Slovo ''trpaslík'' pochází z [[staroslověnština|církevněslovanského]] ''трьпѧстъкъ'' (trьpęstъkъ). V základu slova je složenina z ''*trь-'' a ''pęstь'', tedy vlastně '(tvor) tři [[Pěst (jednotka)|pěsti]] vysoký' (přibližně 30 cm). [[Václav Machek (jazykovědec)|Václav Machek]] ovšem namítá, že "pěst" se jako jednotka délky nevyskytuje, nýbrž pouze "dlaň" nebo "píď". Pokud vycházíme z dělení na ''trь-pęstъ-l- ikъ'', lze ve skupině ''st'' vidět proměněné ''d'' a ''pęstъ'' číst jako ''pędъ'', tj. české [[píď]]. Tomu nasvědčuje i příbuzné "pidimužík". Trpaslík by pak byla bytost vysoká tři pídě, nějakých 60&nbsp;cm.<ref>V. Machek, ''Etymologický slovník jazyka českého''. Praha: Academia 1971. Heslo Trpaslík, str. 653, a pozn. 11 na str. 12.</ref>