Druhé Mexické císařství: Porovnání verzí
Smazaný obsah Přidaný obsah
m Přesměrování na Mexické císařství |
rozdělení článku Mexické císařství značky: {{hlavní článek}} v článku článek vzniklý z přesměrování |
||
Řádek 1:
{{Infobox zaniklý stát
| název = Mexické císařství
| originální název = Imperio Mexicano
| rok vzniku = 1864
| rok zániku = 1867
| více před =
| před 1 = Druhá federativní republika Mexiko
| před 1 vlajka = Bandera Histórica de la República Mexicana (1824-1918).svg
| před 2 =
| před 2 vlajka =
| více po =
| po 1 = Mexiko
| po 1 vlajka = Bandera Histórica de la República Mexicana (1824-1918).svg
| po 2 =
| po 2 vlajka =
| šířka 1. sloupce =
| vlajka = Flag of Mexico (1864-1867).svg
| článek o vlajce = Vlajka Mexického císařství
| vlajka velikost = 120px
| znak = Coat of arms of Mexico (1864-1867).svg
| článek o znaku = Státní znak Mexického císařství
| znak velikost = 110px
| rámeček znak =
| motto = Equidad en la Justicia
| hymna = Himno Nacional Mexicano<br />(Mexická národní hymna)
| článek o hymně = Mexická hymna
| mapa = Second Mexican Empire (orthographic_projection).svg
| mapa velikost = 240px
| mapa poznámka = Mapa druhého mexického císařství
| hlavní město = [[Ciudad de México]]
| rozloha = 1 972 550
| rozloha poznámka =
| nejvyšší bod = [[Pico de Orizaba|Citlaltépetl]] (5636 m n. m.)
| nejvyšší bod poznámka =
| nejdelší řeka =
| nejdelší řeka poznámka =
| počet obyvatel =
| počet obyvatel poznámka =
| jazyky = [[španělština]]
| národnostní složení =
| náboženství = [[Římskokatolictví|římskokatolické]]
| státní zřízení = [[konstituční monarchie]]
| mateřská země =
| měna = [[Mexické peso]]
| vznik = [[1863]]
| zánik = [[1867]]
}}
'''Mexické císařství''' ([[španělština|španělsky]] ''Imperio Mexicano'') je název zaniklého státu na území [[Mexiko|Mexika]] letech [[1822]]–[[1823]] a [[1864]]–[[1867]]. Druhé Mexické císařství je předchůdcem dnešního [[Mexiko|Mexika]].
== Druhé mexické císařství ==
[[Soubor:Maximilian of Mexico Winterhalter.jpg|náhled|vlevo|170px|Portrét [[Maxmilián I. Mexický|Maxmiliána I.]], obraz [[Franz Xaver Winterhalter|Franze Xavera Winterhaltera]]]]
V roce [[1859]] se na liberálně smýšlejícího Maxmiliána, arcivévodu rakouského a zároveň bratra císaře [[František Josef I.|Františka Josefa I.]] poprvé obrátili mexičtí [[konzervatismus|konzervativci]] vedení yucatánským právníkem José Mariou Gutiérrezem<ref name="tuck">{{Citace elektronické monografie
| příjmení = Tuck
| jméno = Jim
| odkaz na autora =
| titul = MAXIMILIAN AND CARLOTA: THE "ARCHDUPE" AND HIS TRAGIC LADY
| url = http://www.mexconnect.com/mex_/history/jtuck/jtmaximilian.html
| datum vydání = 1999
| datum aktualizace =
| datum přístupu = 2008-5-24
| vydavatel =
| místo =
| jazyk = anglicky
}}</ref>, kteří po své porážce v občanské válce v Mexiku roku 1860 žili v evropském exilu, s návrhem, aby se stal mexickým vládcem. Jejich nabídku nejprve nepřijal a jeho rodina jej od mexické koruny zrazovala. Nicméně po [[Francouzská intervence v Mexiku|francouzské intervenci do Mexika]] armáda [[Napoleon III.|Napoleona III.]] pod velením generála [[Elie Frédéric Forey|Elieho Foreye]] dobyla [[Ciudad de México]] a vyhlásila císařství, Maxmilián dychtící po možnosti zapsat se do historie jako velký panovník a podporovaný ambiciózní manželkou Charlottou, nabídku přijal. Jakmile se Maxmilián pro nějakou myšlenku nadchnul, bylo takřka nemožné mu, třeba i rozumnými argumenty, velkolepé plány rozmluvit. Nedal na varování Anglie ani amerického velvyslance, odmítl i možnost ucházet se o spíše nadějný polský nebo řecký trůn. Naději v něm vzbuzovaly úspěchy francouzských intervenčních sborů, kterým velel schopný maršál [[Achilles Bazaine]], a kterým se podařilo [[7. červen|7. června]] [[1863]] dobýt hlavní město Ciudad de Mexiko a zahnat republikánskou armádu na sever a tak roku [[1863]] korunu přijal.[[3. říjen|3. října]] [[1863]] nabídla delegace mexické prozatímní vlády Maxmiliánovi oficiálně mexický trůn. [[9. duben|9. dubna]] [[1864]] podepsal Maxmilián, pod nátlakem [[František Josef I.|Františka Josefa]], rodinnou smlouvu, ve které se před svědky vzdal nástupnictví na trůn a [[10. duben|10. dubna]] [[1864]], po složení slavnostní přísahy, se stal Maxmiliánem I., císařem mexickým. Jeho manželka Charlotta poté začala být titulována jako ''Její císařské veličenstvo císařovna Charlotta.''
=== Maxmilián I. mexickým císařem a jeho vláda ===
[[Soubor:Maximilian and Charlotte.jpg|náhled|vlevo|170px|Maxmilián Habsburský a Charlotta Belgická]]
Maxmilián vystoupil z plachetnice Novara na americkou půdu v mexickém [[Veracruz (Veracruz)|Veracruzu]] dne [[28. květen|28. května]] [[1864]].<ref name="tuck"/> S sebou přivezl dobrovolnickou armádu složenou ze žoldnéřů všech možných národností, včetně Čechů.<ref name="vraky">{{Citace monografie
| příjmení = Vároš
| jméno = Milan
| příjmení2 =
| jméno2 =
| rok = 2002
| titul = Vraky plné pokladů
| vydavatel = Mladé letá
| místo = Bratislava
| stránky = 133
| poznámka = [dále jen Vároš]
| isbn = 8006012555
}}</ref> Od počátku čelil pokračující válce mezi francouzským expedičním sborem a republikánskými povstalci vedenými Benito Juárezem, kteří odmítli uznat Maxmiliánovu vládu.
Císařský pár si za své sídelní město zvolil [[Ciudad de México]], kam slavnostně vstoupil měsíc po svém přistání v Mexiku a kde se nechal přivítat francouzskými vojáky a svými mexickými stoupenci. Za svou rezidenci si zvolil Chapultepecký hrad, který stál na vrcholu chapultepeckého kopce a kdysi býval zátiším [[Aztécká říše|aztéckých]] vládců a později sídlem španělských místokrálů. [[Císař]] Maxmilián nechal postavit širokou cestu od svého paláce až do centra Ciudad de México, která se původně jmenovala {{Cizojazyčně|es|''Paseo de la Emperatriz''}} (česky ''Císařská třída''), dnešní slavná {{Cizojazyčně|es|''Paseo de la Reforma''}} (''[[Paseo de la Reforma|Třída Reforem]]'') a měl v plánu nechat se slavnostně korunovat v [[Metropolitní katedrála v Ciudad de México|Metropolitní katedrále v Ciudad de México]], ale korunovace se nikdy neuskutečnila kvůli neustálé politické nestabilitě Maxmiliánova režimu. [[Římskokatolická církev]] na císaři žádala navrácení svých privilegií, která jí odňal Juárezův režim, to však Maxmilián odmítl, čímž si církev proti sobě popudil a ta také nadále podkopávala jeho autoritu.<ref name="tuck"/>
[[Soubor:Maximilian emperor of Mexico.jpg|thumb|170px|left|Císař Maxmilián]]
Protože Maxmilián a Charlotta neměli děti, adoptovali [[Agustín de Iturbide y Green|Agustína de Iturbide y Greena]] a jeho bratrance [[Salvador de Itúrbide y de Marzán|Salvadora de Itúrbide y de Marzána]], oba byli vnuci popraveného vládce [[První Mexické císařství|Prvního mexického císařství]] [[Agustín de Iturbide|Agustína de Iturbide]], který vládl Mexiku jako císař krátce ve dvacátých letech [[19. století]]. Mladí Augustínové dostali titul ''Jeho výsost, princ iturbidský'' a byli určeni jako dědici trůnu.
Ke zděšení svých konzervativních stoupenců Maxmilián podpořil několik liberálních politických kroků navržených Juárezovou administrativou, např. pozemkovou reformu, [[náboženství|náboženskou]] svobodu a rozšíření volebního práva nejen na vlastníky velkých pozemků. Zpočátku měl císař v úmyslu Juáreze amnestovat, pokud mu republikánský vůdce odpřisáhne věrnost, tohle však Benito Juárez odmítl. V říjnu 1865 vydal Maxmilián tzv. „černý zákon“, kterým nařídil všechny Mexičany věrné Juárezovi zastřelit<ref name="info">{{Citace elektronické monografie
| příjmení =
| jméno =
| odkaz na autora =
| titul = Maximilian
| url = http://www.infoplease.com/ce6/people/A0832311.html
| datum vydání =
| datum aktualizace =
| datum přístupu = 2008-5-24
| vydavatel =
| místo =
| jazyk = anglicky
}}</ref>, v reakci na praktiky povstalců, kteří zabíjeli royalisty věrné císaři. Za dobu platnosti tohoto zákona bylo popraveno na dvacet tisíc lidí,<ref name="vraky"/> což ještě více rozbouřilo proticísařovskou opozici a znechutilo některé konzervativní Maxmiliánovy stoupence.<ref name="info"/>
[[Soubor:Stamp Mexico 1866 13c engr.jpg|thumb|Mexická známka z roku 1866 s portrétem císaře Maxmiliána]]
Poté, co v roce 1865 skončila [[Americká občanská válka]] mezi Unií a [[Konfederované státy americké|Konfederací]], znovusjednocené [[Spojené státy americké]] začaly podporovat Juárezovy povstalce. Roku 1866 hrozba Maxmiliánovy abdikace byla zjevná i v zahraničí. Toho roku Napoleon III. vzhledem k odporu Mexičanů i americkému tlaku pod vlivem [[Monroeova doktrína|Monroeovy doktríny]] stáhnul francouzský expediční sbor, ale pravý důvod stažení francouzského kontingentu z Ameriky bylo posílení armády v Evropě v nastávajícím konfliktu s [[Otto von Bismarck|Bismarckovým]] [[Německé císařství|Německem]]. Císařovna Charlotta odcestovala do Evropy, aby hledala podporu pro svého manžela nejprve v [[Paříž]]i, poté ve [[Vídeň|Vídni]] a nakonec v [[Řím]]ě u papeže [[Pius IX.|Pia IX.]] Její úsilí vyšlo naprázdno a vyústilo v psychické zhroucení a do Mexika se již nikdy nevrátila. Poté, co byl její manžel v Mexiku vítěznými republikány popraven, strávila zbytek života v ústraní, nejprve v Miramarském zámku poblíž Terstu a poté v hradu [[Bouchout]] v [[Miese]], kde [[19. leden|19. ledna]] [[1927]] zemřela. Od té doby celý život u sebe nosila Maxmiliánovu figurku, kterou oslovovala ''„můj milý Maxi, mexický císaři…“''<ref name="vraky2">Vároš, str. 134</ref>
=== Pád druhého mexického císařství ===
[[Soubor:Edouard Manet 022.jpg|thumb|left|Edouard Manet: Poprava císaře Maxmiliána, vedle něho generál Miramón (po císařově levé ruce) a Mejía]]
Ačkoliv ke stažení z Mexika byl Napoleon III. donucen, jeho ústup znamenal těžkou ránu pro Mexické císařství. Maxmilián byl donucen se svými stoupenci uprchnout z Ciudad de México, aby si zachránil alespoň život. 19. ledna 1867 obsadil město Queretaro a opevnil se v klášteře de la Cruz. V klášteře de la Cruz císaře a velitele jeho gardy plukovníka Miguela Lópeze obklíčil Juárezův generál Escobena. Navzdory pokusu Maxmiliánových věrných generálů [[Miguel Miramón|Miguela Miramóna]] a [[Tomás Mejía|Tomáse Mejíi]] osvobodit císaře z obklíčení, padl po dvouměsíčním obléhání díky zradě plukovníka Lópeze klášter do rukou republikánům. Maxmilián byl zajat a postaven před válečný soud. Ten císaře, spolu oběma jeho generály [[Miguel Miramón|Miramónem]] a [[Tomás Mejía|Mejíou]], odsoudil k [[trest smrti|trestu smrti]]. Evropští panovníci, mnoho osobností (například francouzský spisovatel [[Victor Hugo]], či italský revolucionář a dobrodruh [[Giuseppe Garibaldi]]) a dokonce i americký prezident žádali ušetření Maxmiliánova života, rakouský dvůr nabízel výkupné, znovu nastolený prezident Benito Juárez se však pod rozsudek podepsal.<ref name="vraky2"/>
Rozsudek byl vykonán [[19. červen|19. června]] [[1867]] v Cerro de las Campanas. Maxmiliánovým posledním přáním bylo poslechnout si ještě jednou melodii ''La Palomy'', kterou si zamiloval během námořní služby v mládí.<ref name="vraky"/> Před popravou mu věznitelé sdělili, že jeho žena Charlotta v Evropě zemřela, aby nemusel trpět vědomím, že žije, ale je psychicky vyšinutá. Popravčí četa jeho i oba generály zastřelila ještě před tím, než dozněla melodie La Palomy.<ref name="vraky"/> Jeho poslední slova byla:
[[Soubor:Maximilian.von.Mexico.jpg|thumb|Maxmiliánův hrob, Vídeň]]
:„''Mexicanos! Muero por la causa de México. No dejen que nadie pise sus ideales, ni sus derechos más sagrados. Espero que la sangre de este mexicano sea la última que se derrame. Viva México!“<ref name="web2">{{Citace elektronické monografie
| příjmení =
| jméno =
| odkaz na autora =
| titul = Noticias del Imperio, por Fernando Del Paso.
| url = http://giliathtaberna.blogcindario.com/2007/03/00006-noticias-del-imperio-por-fernando-del-paso.html
| datum vydání = 2007-3-27
| datum aktualizace =
| datum přístupu = 2008-3-6
| vydavatel =
| místo =
| jazyk = španělsky
}}</ref>
:Český překlad: ''„Mexičané! Umírám pro Mexiko. Nedopusťte, aby někdo pošlapal vaše ideály a vaše nejsvětější práva. Doufám, že tato krev bude poslední, která byla prolita. Ať žije Mexiko!“''
Maxmilián podplatil vojáky, kteří ho měli zastřelit, aby ho nestříleli do hlavy, aby se mu jeho matka mohla podívat do tváře.<ref name="web">{{Citace elektronické monografie
| příjmení = Williamson
| jméno = David G.
| odkaz na autora =
| titul = The Emperor Maximiliano
| url = http://www.casaimperial.org/emperador.htm
| datum vydání = 2003
| datum aktualizace =
| datum přístupu = 2008-3-6
| vydavatel =
| místo =
| jazyk = anglicky
}}</ref> Zatímco generálové byli po sprše kulek okamžitě mrtví, Maxmilián první dávku přežil a musel dostat „ránu z milosti“.<ref name="tatarka01">{{Citace elektronické monografie
| příjmení = Taterová
| jméno = Eva
| odkaz na autora =
| titul = Ferdinand Maxmilián Habsburský
| url = http://www.sweb.cz/royal-history/fmm.html
| datum vydání =
| datum aktualizace =
| datum přístupu = 2008-5-24
| vydavatel =
| místo =
| jazyk =
}}</ref> Maxmiliánovo tělo bylo v Mexiku nabalzámováno, aby ho v listopadu 1867 na lodi ''Novara''<ref name="vraky"/> převezl admirál [[Wilhelm von Tegetthoff]] do [[Rakouské císařství|Rakouska]], kde byl pohřben ve [[Císařská hrobka ve Vídni|vídeňských císařských hrobkách]].
== Seznam mexických císařů ==
=== První mexické císařství ===
{{hlavní článek|První mexické císařství}}
* [[1822]]–[[1823]]: [[Agustín de Iturbide|Agustín I.]] – sesazen a později popraven vzbouřenci
=== Druhé mexické císařství ===
''Dynastie: [[Habsbursko-lotrinská dynastie|Habsbursko-Lotrinská]]''
* [[1864]]–[[1867]]: [[Maxmilián I. Mexický]] – sesazen a popraven republikánskými vzbouřenci
=== Titulární mexičtí císařové ===
* [[1867]]–[[1925]]: [[Agustín de Iturbide y Green]] – adoptovaný syn Maxmiliána I., vnuk císaře [[Agustín de Iturbide|AgustínaI.]], běžně znám jako ''Agustín III''.
* [[1925]]–[[1949]]: [[Maria Josepha Sophia de Iturbide]] dcera [[Salvador de Iturbide y de Marzán|Salvadora de Iturbide y de Marzána]] (byl také vnuk císaře Agustína I.).
* [[1949]]–současnost: [[Maximilian von Götzen-Itúrbide]].
== Odkazy ==
=== Reference ===
<references />
=== Literatura ===
* {{Citace monografie | příjmení = Hamannová | jméno = Brigitte | odkaz na autora = Brigitte Hamannová | titul = Habsburkové. Životopisná encyklopedie | vydavatel = Brána ; Knižní klub | místo = Praha | rok = 1996 | počet stran = 408 | isbn = 80-85946-19-X}}
* {{Citace monografie | příjmení = Pernes | jméno = Jiří | odkaz na autora = Jiří Pernes | titul = Habsburkové bez trůnu | vydavatel = Iris ; Knižní klub | místo = Praha | rok = 1995 | počet stran = 232 | isbn = 80-7176-253-9}}
* {{Citace monografie | příjmení = Pernes | jméno = Jiří | odkaz na autora = Jiří Pernes | titul = Maxmilián I. Mexický císař z rodu Habsburků | vydavatel = Brána ; Knižní klub | místo = Praha | rok = 1997 | počet stran = 230 | isbn = 80-85946-80-7}}
* Pablo Escalante Gonzalbo, Bernardo García Martínez, Luis Jáuregui, Josefina Zoraida Vázquez, Elisa Speckman Guerra, Javier Garciadiego y Luis Aboites Aguilar. (2004), ''Nueva Historia mínima de México'', El Colegio de México. ISBN 968-12-1139-1. (španělsky)
* Brian Hamnet (2001), ''History of Mexico'', Cambridge University Press. ISBN 84-8323-118-2. (anglicky)
=== Související články ===
* [[Mexický císař]]
* [[Mexiko]]
* [[Maxmilián I. Mexický]]
* [[První mexické císařství]]
* [[Francouzská intervence v Mexiku]]
* [[Dějiny Mexika]]
* [[Habsbursko-lotrinská dynastie]]
=== Externí odkazy ===
* {{en}} {{es}} [http://www.casaimperial.org/ Imperial House of Mexico]
* {{en}} [http://www.cmmayo.com/maximilian.html C. M. Mayo's Maximilian Page]
* {{en}} [http://moma.org/exhibitions/2006/Manet/detail_fiveworks.htm Manet, The Execution Maximilian, Five Paintings 1867–1869]
{{Zaniklé monarchie v Americe}}
{{Portály|Latinská Amerika}}
[[Kategorie:Mexické císařství| ]]
[[Kategorie:Dějiny Mexika]]
[[Kategorie:Zaniklé státy Severní Ameriky]]
| |||