Šonov u Nového Města nad Metují: Porovnání verzí

Smazaný obsah Přidaný obsah
Řádek 44:
 
=== Patnácté století ===
Ve století patnáctém vlastnil náchodskou část Šonova se dvorem loupeživý Jan Kolda ze Žampachu. To by vysvětlovalo zmínku, že v roce 1441 byl Šonov zcela vypálen Slezany. Jednalo se tedy pravděpodobně pouze o část, patřící v té době Koldovi. V roce 1484 došlo k prodeji [[Krčín (Nové Město nad Metují)|krčínského]] panství [[Jan Černčický z Kácova|Janu Černčickému z Kácova]]. Šlo o krčínskou tvrz, poplužní dvůr, městečko Krčín, vsi [[Nahořany (okres Náchod)|Nahořany]], [[Dolsko]], [[Libchyně|Libchyni]] a části vesnic [[Doubravice (okres Trutnov)|Doubravice]], [[Šonov|Šonova]] (horní konec), [[Vrchoviny|Vrchovin]], [[Přibyslav (okres Náchod)|Přibyslavi]] a [[Mezilesí (okres Náchod)|Mezilesí]].
 
=== Šestnácté století ===
Jan Černčický přenesl v roce 1503 práva Krčína na nově založené město Nové Město Hradiště nad Metují. Tím přešla i horní část Šonova pod novoměstské panství. V roce 1527 prodal Jan Černčický své panství [[Vojtěch z Pernštejna|Vojtěchovi z Pernštejna]]. Novému majiteli postoupil zámek, město, [[Výrov (hrad)|hrad Výrov]], tvrze v [[Černčice (okres Náchod)|Černčicích]] a Krčíně, město Krčín, selské dvory. Kromě toho také vesnice a jejich dvory a mezi nimi i Šonov. Vesnice Šonov se v té době patrně skládala pouze z několika statků a chalup (pozn. zřejmě se jednalo opět pouze o horní část vsi).
 
Během šestnáctého století získali náchodskou část (dolní konec se dvorem) před rokem 1540 páni [[Strakové z Nedabylic]]. K tomu v roce 1564 přikoupil rytíř Jan starší Straka novoměstskou část Šonova, sestávající z osmi statků, od Jana ze Stubenberku, pro svého syna Jana Jiřího. Vytvořením jednoho velkého statku se stal Šonov opět samostatným, a to ve vlastnictví rodu Straků z Nedabylic. Kolem roku 1576 si zde Jan Jiří Straka nechal vystavět nad hospodářským dvorem menší kamennou podsklepenou tvrz (na místě dnešního stavení čp. 117). V kostele sv. Václava zřídil hrobku pro svůj rod. Venkov v té době prosperoval, docházelo i k vyšší stavební aktivitě, v panském dvoře se chovalo až několik stovek ovcí.
 
=== Sedmnácté století ===
Ještě v roce 1617 vlastnil syn Jana Jiřího Petr Straka ml. z Nedabylic celý Šonov. Byla to neklidná doba. Odboj proti císaři, události po [[Bitva na Bílé hoře|bitvě na Bílé Hoře]], švédská tažení v době [[Třicetiletá válka|třicetileté války]]. Šonovský dvůr byl několikrát vydrancován, nic nevynášel, naopak byl zatížen dluhy. Nakonec Petru Strakovi nezbylo než veškerý svůj majetek prodat: tvrz, dvůr poplužní s pozemky a ves s krčmou výsadní a kovárnou. V roce 1641 bývalou náchodskou část majiteli náchodského panství Octaviu Piccolominimu a v roce 1643 bývalou novoměstskou část zpět držiteli novoměstského panství Walterovi Lesliemu.
 
Nový majitel náchodské části Šonova nechal tvrz zčásti pobořit a její zachovalou část i dvůr opravit. Později tvrz patrně již jenom chátrala, až zanikla docela. Její zdi byly zbořeny, ale „pěkné a pevné sklepy vídati bylo ještě po roce 1800.“ V roce 1646 došlo k vypálení Šonova Švédy.