Kádí: Porovnání verzí

Smazaný obsah Přidaný obsah
jazyková standardizace+počeštění arabských slov
interní odkazy
Řádek 1:
'''Kádí''' ([[arabština|arab.]] القاضي, ''al-qāḍī,'' soudce) je v islámských zemích soudce, jmenovaný panovníkem. Je vázán právem ''[[šaría|šarí’ašarí‘a]]'', pozitivním právem (''[[fiqh|fikh]]'') a souhlasným názorem (''idžma'') odborníků (''[[ulamá]]'') a proti jeho rozsudku není odvolání. Do jeho kompetence spadají hlavně občanské a náboženské záležitosti muslimů, kdežto spory mezi jinověrci se nezabývá. Trestní případy řeší často policie (''šurta'').
[[Soubor:Arabischer Maler um 1335 002.jpg |thumb|upright=1.0|Abu Zajid jako žalobce před kadim (perský rukopis, kolem 1335)]]
 
== Historie ==
Úřad kádího fungoval patrně už za [[Mohamed|Mohameda]], když vladaři nestačili rozsuzovat spory mezi věřícími. Za [[Umajjovci|umajjovských]] [[Chalífa|chalífů]] (kolem 700) vznikl úřad nejvyššího kádí (''kádí al-kudát''), který [[Chalífa|chalífovi]] radil při jmenování kádí. Zatímco [[muftí]] se zabývali výkladem [[Korán|Koránu]] a psaného práva, výkon justice spočíval na kádím. Kromě toho měl i další povinnosti: spravoval náboženské nadace, ověřoval nástup a sesazení vladaře, dohlížel na péči o sirotky a na dodržování veřejné mravnosti. Zpočátku soudili jen podle zvykového práva a vlastní představy spravedlnosti. Když roku 750 nastoupili [[Abbásovci]], mohli už výsledky práce učenců prohlásit za pozitivní právo, jenže to se opíralo hlavně o rozsudky ([[precedent]]y) předchozích kádí, kteří tak vlastně toto právo vytvořili. Od této doby jím však už byli striktně vázáni.
 
Nedostatek soudcovské volnosti aspoň zčásti nahrazoval jiný soud (''al-mazálim''), jemuž předsedal vládce nebo guvernér a který nebyl vázán pozitivním právem. Fungoval tak i jako odvolací instance, ne ovšem nezávislá. Také kádí byl ustanoven a odvoláván [[Chalífa|chalífou]] a později panovníkem, mohl však někdy sám svoji pravomoc také delegovat na podřízené, kteří měli také titul kádí.