Besim Korkut: Porovnání verzí

Smazaný obsah Přidaný obsah
doplnění
oprava faktografie+doplnění
Řádek 16:
 
== Životopis ==
Narodil se do travnické rodiny s bohatou tradicí islámské vzdělanosti. Jeho otec [[Ahmed Munib Korkut|Ahmed Munib-efendija]] (1848?–1925?), ředitel v ruždii, pak mudarris v travnické medrese a nakonec člen Ulema-medžlisu [[Islámské společenství v Bosně a Hercegovině|Islámského společenství v Bosně a Hercegovině]], a oženil s Šehidou/Šahidou Biščević, s níž přivedl na svět čtyři syny ([[Sakib Korkut|Sakib]], 1884–1929, Hamdija, Hazim, [[Derviš Korkut|Derviš]], 1888–1969, syn Besim, 1904–1975, se narodil v dalším Munibově manželství) a pět dcer. Ahmedův bratr [[Muhamed Hazim Korkut|Muhamed Hazim-efendija]] byl v letech 1877–1914 travnickým [[Muftí|muftím]], stejně jako jejich otec Derviše Muhamed-efendija (1830–1877).
 
Besim se narodil v [[Travnik|Travniku]] (některé zdroje mylně uvádějí Sarajevo). Ruždii, islámskou základní školu, navštěvoval v [[Travnik|Travniku]], okružní ([[Gazi Husrev-begova medresa|Gazi Husrev-begovu]])Okružní [[Madrasa|medresu]] v [[Sarajevo|Sarajevu]] (otevřena 1916, od 1922 jako Vyšší medresa, 1924 zrušena). Mezi lety [[1920]] a [[1925]] navštěvoval [[Šarí‘atská soudní škola|Šarí'atskou soudní školu]] v [[Sarajevo|Sarajevu]]. V letech [[1925]]–[[1931]] studoval na káhirské [[Univerzita al-Azhar|Univerzitě al-Azhar]]. Po návratu do vlasti se stal suplentem v [[Šarí‘atská soudní škola|Šarí'atské soudní škole]] (11. září 1931–28. června 1937<ref>{{Citace monografie
| příjmení =
| jméno =
Řádek 31:
| strany = 67
| isbn =
}}</ref>), kde přednášel arabský jazyk, stylistiku, [[Šaría|šarí'atské právo]], [[Aqidah|aqaid]] a dějiny islámu, a do toho byl jistý čas i učitelem náboženství v Prvním chlapeckém gymnáziu v Sarajevu. Po uzavření soudní školy (1937) byl umístěn do Šarí'atského gymnázia v Sarajevu a hned nato do mostarského gymnázia jako učitel náboženství (do 1940), pak znovu do Šarí'atského gymnázia, kde setrval až do roku [[1944]]. Vedle toho přednášel dove Vyšší šarí‘atsko-teologické škole (''Viša islamska šerijatska-teološka škola''). Následně odešel na území pod kontrolou [[Jugoslávští partyzáni|komunistických partyzánů]].
 
Po osvobození pracoval v Ministerstvu školství Lidové vlády Bosny a Hercegoviny (1945–1947) a nato ve Výboru pro vysoké školy a věděcká pracoviště (1947–1950). Krátce po založení [[Orientální ústav v Sarajevu|Orientálního ústavu v Sarajevu]] byl přijat do jeho řad (1951) a působil v něm až do odchodu do penze (1. března 1969). Za působení v ústavu honorárně přednášel na Katedře orientalistiky Filozofické fakulty [[Univerzita v Sarajevu|Univerzity v Sarajevu]].
Řádek 37:
Roku [[1934]] se zúčastnil výběrového řízení na novou učebnici islámského náboženství pro sedmý ročník středních škol, které pořádal Ulema-medžlis [[Islámské společenství v Bosně a Hercegovině|Islámského společenství]]. Publikace byla vydána o rok později. V této době začal hojněji přispívat i do islámských periodik. Roku [[1952]] vydal Mluvnici arabského jazyka pro klasická gymnázia.
 
Poslední dvě desetiletí svého života věnoval překladu [[Korán|Kurʼán]]. Kvůli neshodám s tehdejším [[Reisu-l-ulema|reisu-l-ulemou]] [[Selejman Kemura|Selejman-efendijou Kemurou]] kniha vyšla až roku [[1977]], dva roky po autorově smrti. Ve své době se jednalo o první přímý a úplný překlad z [[Arabština|arabského jazyka]].<ref>{{Citace monografie
| příjmení = Nametak
| jméno = Alija
Řádek 62:
}}</ref><ref name=":0" />
 
Besim zemřel [[3. listopad|3. listopadu]] [[1975]] v [[Sarajevo|Sarajevu]]. Nekrolog v časopisu Příspěvky k orientální filologii (''Prilozi za orijentalnu filologiju'') uvádí 30. listopadu, což je zjevný překlep. Náboženský obřad spojený s pohřbem byl totiž vystrojen hned 4. listopadu.
 
== Dílo ==