Otevřít hlavní menu

Změny

Velikost nezměněna ,  před 2 lety
m
Když se Goghovi život s bratrem ve městě ukázal jako špatně snesitelný, v roce [[1888]] Paříž opustil a odstěhoval se do [[Arles]] ([[Bouches-du-Rhône]]). Ozdobil zde svůj „žlutý dům“ a vytvořil sérii známých kreseb se slunečnicemi. Byl ohromen zdejší krajinou a doufal, že zde najde či vytvoří novou uměleckou skupinu. Ze všech jeho nadějí jediný [[Paul Gauguin]], jehož zjednodušená schémata barev a tvarů (známé jako [[synkretismus]]), van Gogha přitahovaly. Poté Vincent Paula pozval k sobě a Paul neodmítl. Obdiv byl vzájemný a Gauguin namaloval van Gogha malujícího slunečnice. Přesto však jejich setkání skončilo hádkou.
 
Van Gogh trpěl psychickou poruchou, možná způsobenou [[absint]]em. Jiné zdroje však uvádějí, že netrpěl psychózou, ale [[Ménierova nemoc|Ménierovou nemocí]]. Po hádce s Gauguinem si 23. prosince 1888 uřízl téměř celé levé ucho, které následovně umyl a zabalené donesl jedné prostitutce. Podle teze publikované autory Ritou Wildegansovou a Hansem Kaufmannem v knize „Van Goghovo ucho: Paul Gauguin a pakt mlčení“ byla jeho psychická porucha způsobena otravou olovem, arsenem a kadmiem obsaženýchobsaženými v jeho barvách.[http://www.lemonde.fr/culture/article/2009/05/05/van-gogh-rebondissement-dans-l-affaire-de-l-oreille-coupee_1188898_3246.html]
 
Jeden ze slavných van Goghových obrazů (''Ložnice v Arles'') používá světlou žluť a nebývalé perspektivní efekty, kterými líčí vnitřek ložnice. Odvážné vynechávaní linií je často připisováno jeho psychickému stavu. Jediná malba, kterou kdy v životě prodal (''Červené vinice''), byla vytvořena v roce 1888. Nyní je vystavena v [[Alexandr Sergejevič Puškin|Puškinově]] muzeu v Moskvě.