Myšlenkový experiment: Porovnání verzí

Smazaný obsah Přidaný obsah
-nám a nicméně
srozumitelnost ani [doplnění ani k ani, tj. ani..., ani...]
Řádek 1:
{{Neověřeno}}
{{Upravit}}
'''Myšlenkový experiment''' (z německého ''Gedankenexperiment''; výraz byl poprvé použit [[Hans Christian Ørsted|Hansem Christianem Ørstedem]]) je hypotetický scénář, který slouží k pochopení skutečného stavu věcí. Existují různé druhy myšlenkových experimentů. Všechny myšlenkové experimenty se vyhýbají empirickým metodám, t.j. jejich součástí není ani pozorování, ani vlastní fyzické provedení experimentu. Podstatou je teoretická metoda "[[a priori]]".
 
Myšlenkové experimenty byly použity v oborech jako například [[Filosofie|filozofie]], [[fyzika]] nebo [[matematika]]. Ve filozofii se používají přinejmenším od [[Řecko|řecké]] [[Starověk|antiky]] a několik je známo již z doby před [[Sókratés|Sokratem]]. Ve fyzice i dalších vědách se myšlenkové experimenty, jež by stály za povšimnutí, datují do 19. a zejména 20. století. Příklady prvních myšlenkových experimentů jsou zaznamenány již [[Galileo Galilei|Galileem]].