Světová banka: Porovnání verzí

Smazaný obsah Přidaný obsah
m Editace uživatele 81.91.222.65 (diskuse) vráceny do předchozího stavu, jehož autorem je OJJ
Řádek 104:
SB v rozvojových zemích podporuje ekonomické reformy založené na [[Privatizace|privatizaci]], [[Liberalismus|liberalizaci]], uvolňování [[Obchodní bariéry|obchodních bariér]], vyrovnávání [[Veřejný rozpočet|veřejných rozpočtů]] a ozdravení [[Měna|měn]]. Zejména v případě [[privatizace]] se však ukázalo, že šlo až příliš často o neprůhledný přesun majetku z rukou zkorumpovaných vládních úředníků do rukou stejně zkorumpovaných mocenských elit. Jestliže zadlužení rozvojových zemí činilo v roce 1975 60 miliard USD, v roce 1999 to bylo již 706 miliard USD. Země třetího světa přitom každým rokem odvádí jenom na splátkách úroků z úroků 123 miliard USD. Například Nigérie v roce 1978 měla dluh 5 miliard dolarů, v roce 2000 už 30 miliard a mezitím splatila SB 20 miliard. Metoda stabilizace měn navázáním na [[dolar]] či [[měnový koš]] se rovněž ukázala být chybným krokem, když v roce [[1997]] vyústila v [[Asijská finanční krize|asijskou finanční krizi]].<ref name="Kohout"/>
 
Podle [[Rakouská škola|Rakouského ekonoma]] [[Jörg Guido Hülsmann|Jörga Guida Hülsmanna]] Světová banka "''pro sebe již dlouho hledá smysluplnou úlohu. Do současnosti udržovala u vesla zkorumpované vlády zemí třetího světa tím, že jim dávala úvěry z kapes západních daňových poplatníků. Tím se získávala v období studené války vojenská spolupráce těchto mocipánů. Dnes je protislužba z jejich strany představována dílčí liberalizací zahraničního obchodu, ze které těží zpravidla podniky, které mají dobré kontakty se Světovou bankou..''"<ref name="Hulsmann109">{{Citace monografie
| příjmení = Hülsmann
| jméno = Jörg Guido