Jacob Cornelisz van Oostsanen: Porovnání verzí

Po celou dobu své umělecké kariéry se Corneliszův malířský styl měnil. Nejprve začal jako pozdně [[Gotika|gotick]]<nowiki/>ý řemeslník pod vlivem školy v Haarlemu a končil stylem představovaným obrazem "Saul a čarodějnice z Endoru". Na tomto obraze jsou detaily jednoduché, proporce protáhlé a tahy štětcem uvolněné. Ve svých začátcích byl Jacob Cornelisz ovlivněn haarlemským malířem [[Geertgen tot Sint Jans|Geertgena tot Sint Jansa]]. Barvy a techniky naznačují, že se Jacob učil malovat v Haarlemu. Později měl na jeho styl vliv [[Albrecht Dürer]]. Jacob Dürera navštívil zřejmě v [[Antverpy|Antverpách]] v roce 1520. Jeho rané práce naznačují, že byl vyučený návrhář dřevorytů a zlatník. Jednou z jeho prvních prací byl obraz ''Christ Appearing to Mary Magdalen as a Gardener''. Je známo asi 200 jeho dřevorytů a 27 jeho obrazů. Tisky jeho dřevorytů jsou součástí tradiční [[Nizozemsko|nizozemské]] drobné knižní ilustrace. Jacob Cornelisz. měl vynikající malířskou techniku, ale umělecky nepřinesl nic nového, pokračoval v prezentaci tehdejších trendů. Jeho symbolika byla také velmi konzervativní. Maloval většinou posvátná témata s tradiční ikonografií ve starých i nových kombinacích jako reakci na [[Reformace a protireformace (1550–1648)|reformaci]]. Některá jeho díla, jako je ''Christ as the Man of Sorrows'' (1510), využívali nejen bibličtí humanisté ale i [[oligarchie]] v Amsterdamu, bránící katolickou ortodoxii proti tvrzením raných reformátorů. Obraz ''Christ as the Man of Sorrows'' představoval římsko-katolickou víru v snadno pochopitelném formátu. Jiné obrazy jako ''The Nativity'' (Narození,1512) a ''Saul and the Witch of Endor'' (Saul a čarodějnice z Endoru) byly vizuálním podobenstvím katolických esejí. Později ve svém životě vedl Jacob Cornelisz van Oostsanen malířskou dílnu, ve které pracovali mezi jeho žáky i jeho syn [[Dirck Jacobsz.|Dirck Jacobsz]] a [[Jan van Scorel]]. V dílně jeho asistenti pomáhali navrhovat knižní ilustrace, dřevořezy a [[Vitráž|vitráže]]. Po roce 1526 Jacob namaloval pouze jeden známý obraz ''Self Portrait'' (Autoportrét,1533). Historici jsou přesvědčeni, že toto dílo vzniklo až rok po jeho smrti, ale podle nizozemského historika I. & van Eeghena byla mezi obrazy Jacoba Cornelisza sedmiletá mezera, což nebylo obvyklé. I. & van Eeghen navrhl, že autorem obrazu '' Self Portrait ''by mohl být Corneliszův syn. Někteří Jacoba Cornelisza van Oostsanena považují za posledního z vlámských malířů, kteří nevykazují italský vliv.