Broumov: Porovnání verzí
Smazaný obsah Přidaný obsah
m Pořadí šablon |
Památky, lit., obr. a galerie |
||
Řádek 30:
| nadmořská výška = 395
}}
[[Soubor:Ratusz w Broumoie.jpg |thumb|upright=0.8| Stará radnice ]]
[[Soubor:Mariánský sloup v Broumově.jpg |thumb|upright=0.8| Mariánský sloup na náměstí]]
[[Soubor:Broumov (17).jpg |thumb|upright=1.0| Klášter od východu ]]
[[Soubor:Broumov (14).jpg |thumb|upright=0.8| Kostel sv. Vojtěcha]]
Město '''Broumov''' ({{Vjazyce|de}} {{Cizojazyčně|de|''Braunau''}}) se nachází v [[okres]]e [[Okres Náchod|Náchod]], kraj [[Královéhradecký kraj|Královéhradecký]]. Počátkem roku 2014 zde žilo 7753 obyvatel.
Řádek 36 ⟶ 41:
== Historie ==
Historie města je od samého počátku spjata s řádem Benediktinů, kteří získali území budoucího Broumovska roku 1213 od [[Přemysl Otakar II.|Přemysla Otakara II.]] Vlastní založení města se předpokládá roku 1255.
== Doprava ==
=== Železniční doprava ===
Broumov leží na
== Obyvatelstvo ==
Řádek 49 ⟶ 52:
=== Historický vývoj ===
Počet obyvatel města směrem od prvního moderního [[sčítání lidu]] až do [[první světová válka|první světové války]] stoupal. Poté došlo k nepatrnému poklesu. Největší úbytek obyvatelstva nastal po [[druhá světová válka|druhé světové válce]], kdy došlo k [[Vysídlení Němců z Československa|odsunu]] obyvatel německé národnosti z [[Československo|Československa]].
* 1869: 5 701 obyvatel
* 1880: 7 592 obyvatel
* 1890: 9 063 obyvatel
* 1900: 10 555 obyvatel
* 1910: 11 848 obyvatel
* 1921: 10 268 obyvatel
* 1930: 10 931 obyvatel
* 1950: 6 713 obyvatel
* 1961: 7 680 obyvatel
* 1970: 7 814 obyvatel
* 1980: 7 834 obyvatel
* 1991: 8 076 obyvatel
* 2001: 8 361 obyvatel
* 2010: 7 902 obyvatel
== Pamětihodnosti ==
{{Viz též|Seznam kulturních památek v Broumově}}
* ''Mírové náměstí'' s morovým sloupem a kašnou. Měšťanské domy jsou původně ze 16. století, postaveny byly z kamene, do současné podoby byly upraveny po následných barokních a empírových úpravách.V západním rohu náměstí najdeme Starou radnici z roku 1419. Jedná se jednu z nejstarších radnic v českých poddanských městech. Obnovována a upravována byla po požárech v letech 1452 a 1565, celkovou přestavbou radnice prošla roku 1838, dnes slouží jako pobočka Komerční banky (bohužel).
* ''Morový sloup'' uprostřed náměstí nechal postavit opat Otomar Zinke v roce 1706. Osm soch světců je z dílny [[Jan Brokoff|J. Brokoffa]], na vrcholu sloupu je umístěna replika gotické Madony z klášterního kostela od Gottfrieda Bosewettera. Na náměstí je dále také kašna, knihovna a Městské divadlo.
[[Soubor:Broumov (10).jpg|náhled| upright=0.8|Morový sloup - Mírové náměstí]]
* [[Broumovský klášter]], mohutná stavba okolo dvou vnitřních dvorů (východní je kvadratura, západní prelatura) od K. I. Dienzenhofera z let 1726-1748 se zachovalou historickou knihovnou s ochozem a freskovým stropem (asi 17 tisíc svazků). Ve sbírkách je i barokní kopie [[Turínské plátno|Turínského plátna]] a v hrobce tzv. [[Vamberecká mumie|Vamberecké mumie]]. V přízemí severního křídla je klenutý refektář se štuky B. Spinettiho a s freskami J. K. Kováře (kolem 1754), v 1. patře jižního křídla Kamenný sál sklenutý kopulí s freskami (J. Hager, 1765).
* [[Kostel svatého Vojtěcha (Broumov)|Kostel sv. Vojtěcha]], gotické trojlodí ze 14. století, ve 2. polovině 17. stol. barokně přestavěný na jednolodní s plochými bočními kaplemi a emporami, s hranolovou věží v západním průčelí a terasou se sochami před jižním průčelím. Kostel je zaklenut valenou klenbou, štuková výzdoba od bratří Soldati a fresky od J. J. Steinfelse z roku 1692. Hlavní oltář z roku 1722 od J. Dobnera se sochami od [[Matěj Václav Jäckel|M. V. Jäckela]], v horní části drobná soška Madony ze 14. století. V bočních kaplích oltářní obrazy od [[Václav Vavřinec Rainer|V. V. Rainera]] a 12 dřevěných soch světců od M. V. Jäckela z téže doby.
* ''Bývalé gymnázium'' z roku 1711 jižně od kostela, na severní straně most z roku 1705 přes hradební příkop do zahrady.
* Dřevěný ''hřbitovní [[Kostel Panny Marie (Broumov)|Kostel Panny Marie]]'' s ochozem ze 14. století, přestavěný 1449, patrně nejstarší dochovaná dřevěná sakrální stavba ve střední Evropě. Uvnitř trámový strop s částečně původní výmalbou z 15. století, v ochozu na 9 dřevěných deskách kronika města za léta 1542-1847.
* [[Kostel svatého Václava (Broumov)|Kostel svatého Václava]], barokní stavba na půdorysu řeckého kříže od K. I. Dientzenhofera z roku 1730. Nástropní malby od F. A. Schefflera.
* Děkanský [[Kostel svatého Petra a Pavla (Broumov)|kostel svatého Petra a Pavla]], založený současně s městem kolem 1265. Halové trojlodí barokně přestavěné roku 1757 s věží v průčelí. Cenné zařízení z poloviny 18. století, dřevěná socha Madony kolem 1365.
* Bývalý špitál s barokním [[Kostel svatého Ducha (Broumov)|kostelem svatého Ducha]]
* [[Dub v Broumově|Klášterní dub]], památný strom
*''Broumovské divadlo'' je malé divadélko na jehož místě se konala divadelní představení již od 2.pol. 18 století. Původní budova divadla byla r. 1838 poškozena požárem a při opravách byly obnoveny krovy a pozměněno průčelí. Celkově byla budova divadla přestavěna v roce 1902 (hlediště s balkónem, štukovou a malířskou výzdobou, jeviště, šatny) a částečně stavebně upravována v letech 1931 (průčelí). 1935, v 80. letech a v roce 1997 (průčelí).<ref>E. Poche, ''Umělecké památky Čech'' I. Str. 125-129.</ref>
=== Okolí ===
* Soubor barokních kostelů v okolních vesnicích, tzv [[Broumovská skupina]]
* Jedinečné klasicistní Broumovské statky, jako specifický prvek místní architektury jenž vznikl v druhé polovině 19. století.
* Laudonovy valy na Broumovských stěnách - jsou zbytky obranných vojenských zákopů na modré turistické trase z Honského sedla na Strážnou horu a na Hvězdu. Laudonovy valy byly vybudovány místním obyvatelstvem (nedobrovolně) a vojskem generála Laudona v roce 1758 za sedmileté války s Prusy.
* Broumovský výběžek ukrývá největší pískovcová města kontinentu.<ref>http://www.ceskatelevize.cz/porady/11042798844-krajinou-domova/214562260510003-skalni-megapole/</ref> Pískovcové věže dosahují výšek přes sto metrů, a právě těchto sto metrů od sebe dělí dva odlišné světy: svět výslunných skalních zahrádek na vrcholcích skal – a temných, vlhkých chodeb pod nimi. Tam panují podmínky srovnatelné s krajinami polárních kruhů. Ale Broumovsko nejsou jen Adršpašsko–Teplické skály. O kus dál se krajinou táhne monumentální přírodní schod, Broumovské stěny. Pod ní leží kotlina s alejemi, kamennými barokními sochami a souborem devíti velkých venkovských kostelů
Řádek 77 ⟶ 90:
* Koncertní festival Za poklady Broumovska
* Pivovar Broumov - Olivětín
;Pro filmové fanoušky, v Broumově byly natáčeny následující filmy a seriály:
** [[F. L. Věk (seriál)|F.L.Věk]] (Broumovský klášter), seriál
** [[Řád (film)|Řád]] (Broumovský klášter), historický film
Řádek 83 ⟶ 97:
** Mladá léta (Mírové náměstí), historický film
** [[Bastardi]] (různá místa), film
== Části města ==
Řádek 120 ⟶ 115:
<gallery>
Soubor:Broumov (8).jpg|Mírové náměstí
Soubor:Broumov, klášter, kostel 04.jpg|Broumovský klášter, kostel sv.Vojtěcha
Soubor:Broumov, klášter, knihovna 02.jpg|Broumovský klášter, knihovna
Soubor:
Soubor:
Soubor:Kostel sv. Petra a Pavla.JPG|Kostel svatého Petra a Pavla
Soubor: Broumov, kostel sv. Václava.jpg| Kostel sv. Václava
Soubor:Broumov, Kostel svatého Václava 04.jpg|Freska v kostele svatého Václava
</gallery>
== Osobnosti spojené s městem ==
* [[Arnošt z Pardubic]] (1297-1364), pražský arcibiskup
* [[Johann Georg Adalbert Hesselius]] (1630-1695)
* [[Tomáš Sartorius]] († 1700), opat břevnovský a broumovský
* [[Otmar Daniel Zinke]] (1664-1738), opat břevnovský a broumovský
* [[Johann Liebieg|Johann Liebig]] (1802-1870), textilní průmyslník a politik
* [[Josef Tichatschek]] (1807-1886), rodák a operní pěvec
* [[Julius Lippert (historik)]] (1839-1909), historik a politik
* [[Alois Jirásek]] (1850-1931), spisovatel
* [[Karl Eppinger]] (1853–1911), rodák, právník a politik
* [[Josef Škvorecký]] (1924-2012), spisovatel, vydavatel a exulant
* [[Václav Hybš]] (* 1935), hudebník a dirigent
* [[Uršula Kluková]] (* 1941), česká herečka
== Reference ==
<references />
== Literatura ==
* ''Ottův slovník naučný'', heslo Broumov. Sv. 4, str. 765
* E. Poche a kol., ''Umělecké památky Čech'' I. Praha 1977. Str. 125-129
== Externí odkazy ==
|