Verze z 14. 5. 2017, 11:21 editovat Fkmc (diskuse \| příspěvky) 616 editací jazyky do externích odkazů ← Přejít na předchozí porovnání		Verze z 14. 5. 2017, 11:38 editovat zrušit editaci Fkmc (diskuse \| příspěvky) 616 editací →‎Vývoj: doplňky značka: editace z Vizuálního editoru Přejít na další porovnání →
Řádek 2: '''Mexická revoluce''' byl vojensko-politický proces, který v roce 1910 začal jako vzpoura proti diktatuře [[Porfirio Díaz\|Porfirio Díaze]] a nakonec, po mnoha peripetiích, skončil spory mezi jednotlivými povstaleckými skupinami ukončenými až ve 30. letech 20. století. Klíčovými postavami revoluce byli [[Francisco Madero]], [[Venustiano Carranza]], [[Álvaro Obregón]], [[Pancho Villa]] a [[Emiliano Zapata]]. Zapatova rolnická skupina byla nejlevicovější. == Vývoj == Od roku 1876 vládl v Mexiku diktátor Porfirio Díaz. Odpor k jeho vládě rostl a Díaz veřejně přislíbil demokratické volby, ve kterých nebude kandidovat. Slib však nesplnil a favorita voleb vykázal do Evropy. To zapůsobilo jako rozbuška. Opozice vyhlásila 20. listopadu 1910 povstání. Do jejího čela se postavil Francisco Madero, který bývá označován za [[Liberalismus\|liberála]], avšak k jeho rétorice patřil i boj proti zahraničnímu kapitálu a pozemková reforma. Revoluční jednotky poměrně rychle a snadno zvítězily. V květnu 1911 byl Madero zvolen novým prezidentem. Tím skončila první fáze revoluce. Za součást revoluce však bývají označovány i děje, které následovaly, byť se historikové na datu konce revolučního procesu většinou neshodnou. Madero ~~byl~~se ~~začátkem~~pokusil v čele země realizovat pozemkovou reformu, avšak čelil kritice zprava i zleva. Nakonec ho smetl pravicový vojenský převrat. Začátkem roku 1913 zavražděn, a to na příkaz vojáka a konzervativního politika [[Victoriano Huerta\|Victoriano Huerty]]. Ten se také postavil do čela země. Odpor proti Huertovy je považován za druhou fázi revoluce. Opozice měla tentokrát více center. Jednomu ~~dominovali~~dominoval guvernér státu [[Coahuila]] Venustiano Carranza (tzv. Konstitucionální armáda), dalšímu voják Álvaro Obregón a levicovým skupinám velel Pancho Villa. Druhé centrum bylo na jihu země, zde rolnické povstalce vedl Emiliano Zapata (heslo "[[Viva Zapata]]" je dodnes populárním). Huerta ~~tlaku~~měl ~~povstalců odolával do roku 1914, poté prchl do~~podporu [[Spojené státy americké\|Spojených států amerických]], okteré ~~jejichž~~v ~~podporu~~roce se1914 v jeho prospěch vojensky [[Intervence\|intervenovaly]] (intervence do [[Veracruz (Veracruz)\|Veracruzu]]). Vměšování Američanů vzbudilo nevoli v celé zemi a spíše sjednotilo protihuertovskou opozici. Huerta tlaku povstalců odolával do roku 1914, poté prchl do ~~opíral~~USA. To byl konec druhé fáze revoluce. Další vývoj se už vyznačoval mimořádnou nepřehledností. Mezi huertovskou opozicí totiž začaly ozbrojené střety. Zapata uzavřel spojenectví s Villou a zahájil boj proti Carranzovi s Obregónem. V roce 1916 byli Zapata s Villou poraženi, časem byli oba zavražděni (jejich porážku [[Komunismus\|komunistická]] historiografie většinou označovala za konec revoluce). Poté však začaly spory i mezi Carranzou a Obregónem. Carranza byl zvolen prezidentem, zatímco Obregón se cítil upozaděný. V roce 1920 byl Carranza obregonovci zavražděn. Obregón se ujal prezidentského úřadu. V roce 1928 byl však i on zavražděn [[Katolicismus\|katolickým]] fanatikem.

Mexická revoluce: Porovnání verzí